Clefairy blog

Už ani nevím proč, ale pocítila jsem jakési nutkání si zase přečíst něco o přirozených porodech . Možná kvůli tomu, že jsem se pořád cítila takovou nejistotu ohledně mé profesní budoucnosti (ostatně to cítím pořád), protože se učíme spoustu věcí, co dělat když se stane tohle a tamto a techniku rukou při porodu a kdesi cosi. Což je na jednu stranu super, ale pak přemýšlím o přirozeném porodu a z toho vždy vyjde najevo, že tyhle věci nepotřebuju. Tak co potom dělat? Asistovat při medikalizovaných porodech, abych všechny své znalosti uplatnila anebo při přirozených, kde dám ruce za záda? Tak jsem se ponořila do četby... Jana Doležalová: Porod doma - co nám matky o porodu neřekly Hrozně inspirativní knížka, ač nejsem příznivcem porodů doma. Když ono to je takové..co když fakt tím, že se rodí doma se počet komplikací zmenší na minimum?! V knize jsou zmíněny různé souvislosti a následky přirozeného porodu doma vs porodu v porodnici, ale hlavně jsou tu rozhovory se ženami, které porodil...

Zase jsem měla silné nutkání něco napsat. Asi tak, zatímco si všichni užívají prázdniny, jezdí na dovolené, popřípadě vydělávají na brigádách, já zase dobrovolně trávím skoro každý den dvanáct hodin na porodním sále (či oddělení) bez nároku na jakoukoliv odměnu (i deset korun na hodinu by bylo dobrejch!)..ale ne, o to mi tolik nejde, ty zkušenosti jinde nenaberu. A protože jsem vás už dlouho neoblažila žádným novým příspěvkem z tohoto prostředí - tu je. Ráda bych napsala něco užitečného třeba pro těhule, maminy nebo tak, ale nějak mě nenapadá téma, tak kdyby vás něco jó zajímalo, tak to určitě napište do komentářů.  Takže klasika, první noc v Brně jsem vůbec nemohla spát, hlavou se mi honilo jen, co dělat s rukama, když se rodí, jak zacévkovat bez asistence a samý takovýhle krásný věci. Pak jsem přišla na sál a hnedka asistence u šití. Dobrý, začalo to tak zlehoulinka, abych si vše zopákla. Potom jsme šly k císařskému řezu - na tom mám ráda jen to, že to operační oblečení je hr...

Takže na úvod - když řeknu soukromá porodní asistentka , tak se asi každému vybaví, že to je ta, co chodí k porodům doma. To je ovšem menšina porodních asistentek, navíc to je teď na tajňáka, protože pro PA hrozí poměrně vysoké sankce - ačkoliv ze zákona na to PA má právo (ale do domácích porodů zabředávat nebudeme, můj názor je, že ne). Jinak soukromé PA vedou těhotenskou poradnu , přípravy k porodu, cvičení před a po porodem, doprovázejí k porodům (ty, které mají smlouvu s porodnicí tam mohou svou klientku i porodit), laktační poradenství, baby masáže, provádějí návštěvní službu v šestinedělí (žena má na to právo třikrát za šestinedělí, je to jediný výkon, který porodním asistentkám hradí zdravotní pojišťovna, jinak si vše ženy musí bohužel zaplatit samy), často mají zkušenosti s aromaterapií, homeopatií, bylinkami atd atd. Ono toto je to pravé poslání porodních asistentek, provázet ženu celým těhotenstvím, při porodu a v šestinedělí a v podstatě celý život v jejím přirozeném pro...

Z nervů u mě občas propukne angína, ostatně mandle a uzliny mám zvětšené už několik let. Sestře se vrátila třikrát. A teď ji mám opět já, jako pingpong. Zatím to nemá takový rychlý průběh, ještě nepřišla horečka, ale už jsem z toho dost naštvaná a smutná. Před víkendem a nechce se mi znovu k doktorovi, protože svého mám v Brně a tam teď fakt nepojedu. Navíc antibiotika nejsou pro zdraví skvělé. Ale když to zajde dál, tak se nedá nic dělat. Tenhle článek je o tom, co můžeme udělat samy. Něco nám se sestrou úspěšně pomohlo v rychlém uzdravení, třeba vám pomůže taky. A jako studentka porodní asistence prostě podporuji alternativní metody léčení. Ale zase - nehraju si na doktora, nic nikomu nevnucuju, neříkám, že mám patent na rozum! zdroj: archeaseen.cz kloktání šalvěje - dezinfekční, stahující a antibakteriální účinky, návod na přípravu je většinou na obalu kloktání vody se solí - jedna lžička soli do 100-200ml vlažné vody; vylepšuju to ještě pěti kapkami Tea Tree oleje , ale j...

Tak abych vás obohatila něčím zajímavým z mého milovaného studia...Včera jsme se učily šít , protože v některých porodnicích (ale je jich málo) PA šijí porodní poranění - většinou jen epiziotomie (nástřih) a rupturu (prasknutí) prvního stupně. A pokud nějakým způsobem dojde k naplnění kompetencí porodních asistentek v ČR, tak je možné, že budou šít všechny. Popravdě, netěším se na to, musím si nakoupit nástroje a spoustu kuřecího a cvičit doma. Ale na živém to pak stejně bude úplně jiné :D Ale nebojte se, já to zmáknu! Ode mě budete mít spodek jako nový! Tož hezké sešití, vzhledem k tomu, že to bylo poprvé! Kůže se šije fakt zvláštně, ale vypadá to fakt efektivně.  Je to blbě vidět, ale ty béžový camprlíky jsou stehy :D No a taky jsem už začala tak trošku přemýšlet nad bakalářkou . Už jsem psala, že téma mám Analýza odborných časopisů porodních babiček 20. století . Tak jsem šla do Moravské zemské knihovny a prostudovala zatím ročník 1935 a 1928 a našla jsem dost zajím...

Tak mám právě po noční, jak říkají sestřičky, byl to docela Saigon. Jen jsem přišla na službu a do půl hodiny jsme porodily první paní. Během večera pak následovaly další dvě. Proč si ta moje PA (=porodní asistentka) vždycky ty paní bere, když říká, že už nechce nic dělat? :D Ale aspoň na mě nestihnul padnout spánek. Druhá paní byla třetirodička a zvládla to krásně. Bohužel u obou dvou jsem si tam nějak nezvládla naštelovat ruce a moc to nešlo , tudíž spíš asistovala moje mentorka, takže jsem si to napsala jako asistence. Ale dvakrát se mi povedlo píchnout vodu – protrhnout vak blan, co obaluje miminko, že odteče plodovka, takže úspěch! Co budu psát dál, je založena na dosavadních zkušenostech a rozhovorech s mojí mentorkou - skvělá starší paní, hodná, ale důrazná, s bohatými zkušenostmi a zdravým selským rozumem. Je možné, že za dva roky, až budu pracovat sama, budu psát něco jiného, takže berte na vědomí, že jsem zatím pouze studentka a pouze dávám dohromady informace, co js...

Takže, když jsem dnes odešla ze školy, měla jsem poměrně jasno, pro jaký článek dozrál čas. A holky, bude sakra dlouhej , protože toho chci hrozně moc říct - jestli se na něj necítíte, hned to tady radši zaklapněte! No a dneska jsme se po dlouhé době zase viděly celá třída, v podstatě po třech měsících, tolik zážitků, co jsme si potřebovaly říct! Nicméně se pak mezi několika z nás rozpoutala diskuze o hormonální antikoncepci . Jestli začít brát nebo nebrat na problémy s menstruací (nebo spíš nemenstruací). Názor jedné spolužačky byl pro - protože jí to na menstruaci pomohlo (a opravdu hodně lidem pomůže), můj je zásadně proti . Každý ať si udělá názor svůj, ale vysvětlím, proč si myslím to, co si myslím. Je to moje osobní přesvědčení a nikomu ho nevnucuju, jen předkládám body k zamyšlení - proto doufám, že pokud bude diskuze, nebude velmi plamenná. Hodně tomu napomohla naše "třídní" (porodní asistentka) a tento článek od gynekoložky Heleny Máslové . Jo a než začnete, ješt...

Tento článek byl napsán v roce 2013. Vysloužil si dost negativních komentářů. Teď - rok 2019 - ho nechám znovu viditelný. Jsem už moudřejší a pár věcí jsem zažila a myslím, že by se tu měl nechat jako vzpomínka mého dřívějšího smýšlení, jako zamyšlení, jako varování nesklouzávat k nejrůznějším soudům velice rychle. Berte jej, prosím, tak, jak jsem to právě popsala. Děkuji.  Dneska bylo málo porodů, po obědě jsme dokonce měly prázdný sál. No a u odpolední kávy se tam nějak začali řešit otcové u porodu a otcové obecně. Že je děsný, že teď každá žena tahá k porodu chlapa. Že je příšerný, že si na sál v případě problémů netelefonujou samy ženy , ale jejich chlapi. Že je hrozný, jak žena neřekne, že jí odtekla voda, že má kontrakce po pěti minutách, nýbrž partner řekne: „ Odtekla nám voda . Máme kontrakce po pěti minutách.“ Že je nechutný, že když tam třeba ženě upadne vložka od krve nebo kdovíčeho, tak ji muž ženě podá. Že by se mělo zakázat , aby muži šli se ženou na op...

Jojo, je to tak, po dnešku mě čeká ještě pět dvanáctek na sále. A protože se potřebuju vykecat, tak kde je lepší prostor než na mém blogu, že. Moje mentorka dnes měla na starosti JIPku porodního sálu, takže počet mých porodů stále nula. Na druhou stranu jsem zavedla tři flexily a dvě cévky. Taky jsem se šla podívat na císařský řez (budu dál říkat sekce, protože mi to jde líp přes pusu :D). A prostě, fuj. Nechtěla bych. Nevím, jak v jiných nemocnicích, ale tady matka dítě vidí jen krátkou chvíli a otec pak taky a to jen při ošetřování, teda dovolej mu udělat fotky, ale mimčo nemá žádnej tělesnej kontakt s rodiči a to je špatně. A jak to dítě rvou ven. Prostě se mi to nelíbí, doufám, že tu nikdy nepůjde sekce zaplatit na přání. Joo, když jsem se převlíkala do operačního? oblečení (takovýto fialový, jak maj ve filmech, hrozně příjemný na kůži), tak tam přišla doktorka a ptá se mě - "Budete asistovat?" Já vytřeštila oko a: "Eeeeeeeh...." Ona: "Jo, určitě pojď...

A co bych fakt moc ráda věděla... že strávím víc času na praxi než ve škole že na praxi strávím půlku prázdnin zatímco ostatní budou válet šunky u moře že sem tam odpracuju za měsíc dvanáct dvanáctek (tudíž skoro stejně jako regulérní zaměstnanec) bez jakékoliv odměny (i deset kč na hoďku by bylo dobrejch) že noční směny nejsou pro každého že někdo u porodu kouše že i v průběhu studia budu mít dost velkou zodpovědnost že mě sestřičky nechaj píchat do lidí samotnou že za život strčím ruku do víc žen než mnoho mužů a lesbiček že asi tak 25% žen před porodem zvrací kde je panenská blána (no fakt, všude se o tom píše, viditelné zbytky mají i nepanny, ale v učebnici jsem ještě neviděla kde to je!) že se při porodu tlačí úplně stejně jako na velkou, prostě do konečníku že budu gyndu a porodnictví umět líp než medici že doktoři po škole neuměj porodit mimčo že vizita je ta nejtrapnější šou na světě a už by se od ní mohlo upustit, protože je ponižující jak pro sestry tak pro p...