Přeskočit na hlavní obsah

CTG: Jak bych si byla přála, aby mi někdo vysvětlil hypoxii při porodu, část 2

  Článek navazuje natento, který se zabývá především deceleracemi, co dělat a nedělat. Tentokrát se podíváme na variabilitu, brady- a tachy-kardii.

Velmi zúžená/silentní variabilita

Pokud trvá méně než 40-45 minut je téměř vždy vázaná na fázi spánku nebo klidného bdění. Pokud trvá více než 40 minut, ale méně než 90 minut, již jde o suspektní parametr. Jediným řešením je pozorná monitorace a stimulační test (např. Clarkův test – při vaginálním vyšetření se jemně a opakovaně dotknout hlavičky – pokud má plod ještě rezervy, akceleruje). Pozitivita testu (=akcelerace) vylučuje acidózu. Naopak při deceleraci je vhodné provést odběr vzorku fetální krve ze skalpu plodu.

Pokud je variabilita silentní více než 90 minut, jedná se o patologii a ta se již nedá řešit konzervativně, neboť mozek již není dostatečně zásoben kyslíkem – závažná hypoxie. K lepšímu pochopení situace nám může pomoct stimulační test, kontrola plodové vody a odpověď plodu na změnu polohy matky. Pozor pokud se k této patologii přidruží lehká tachykardie nebo občasné shallow late decelerace.

Bradykardie

Bradykardie je odpověď na akutní a prodlouženou hypoxii a závažnost je vázaná na její trvání, hloubku a (ne)přítomnost variability. Všechny akutní stavy mohou způsobit tento pattern. Je potřeba uvědomit si, že závažná bradykardie spojená se silentním pásmem je terminální fáze vázaná na asfyxii myokardu a CNS, která předchází úmrtí.

Při bradykardii plod ztrácí 0,01-0,04 pH každou minutu, takže stačí deset minut a z normality se dostane do vážné metabolické acidózy. Pokud je plod vysoce citlivý k hypoxickým inzultům (IUGR, předčasný porod), časy se zřetelně zkracují. Řešením je skoro vždy akutní císařský řez.

Tachykardie

Pokud se nevyřeší sama a na vině není horečka matky, je třeba vždy myslet na infekci plodu (chorionamnionitis), obzvlášť při nižším gestačním stáří.

Mírná tachykardie může být tolerována po delší dobu než závažná. Důležité je pochopit její příčinu, pokud má matka tělesnou teplotu >37,8°C, je nutné podat antipyretika (vzestup mateřské teploty i jen o jeden stupeň posouvá disociační křivku fetálního hemoglobinu směrem doprava = snížení afinity Hb ke kyslíku).

Pokud je fetální frekvence >200 tepů/min musíme rozlišovat mezi tachykardií s pomalejším a postupným vznikem a arytmií (paroxysmální supraventrikulární tachykardie, flutter síní), která vzniká náhle s rychlým vzestupem a její přítomnost po delší dobu je spojená s vysokým rizikem srdeční dekompenzace, hydropsu, ascitu a úmrtím plodu. 

 Volně převzato z Rivista di ostetricia e ginecologia pratica e medicina perinatale Vol. XXVII N.1/2012: Luana Danti - Ipossia fetale in travaglio di parto: che fare?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Na (samovolném) potratu záleží

Zaujala mě série nových článků na Lancet.com „Miscarriage matters“ . Trochu vám je shrnu. Odhaduje se, že na světě dojde každý rok k 23 miliónům samovolných potratů, což znamená 44 těhotenství ztracených každou minutu. Mezi ženami, jejich partnery, ale i zdravotníky je často rozšířeno mnoho mylných přesvědčení. Ženy mohou například věřit, že potraty jsou způsobené zvedáním těžkých předmětů anebo že neexistuje žádná léčba, která jim může předejít. Tato přesvědčení mohou vést k tomu, že se ženy a jejich partneři cítí za potrat zodpovědní a nehledají pomoc a podporu. Spousta mylných přesvědčení ovšem panuje i ve zdravotnictví a širší společnosti – to, že se potraty jednoduše stávají - „prostě to zkuste znova“ a že pro to, začít je řešit, je potřeba, aby byly opakované. Tento přístup ovšem podceňuje jejich psychické a mentální dopady. Samovolný potrat zažije v životě jedna žena z deseti , 15,3% ze všech těhotenství. Žen, které zažily jeden potrat je 10,8%, dva 1.9%, tři a více 0,7%. ...

Masáž hráze v těhotenství

Až 85% žen při prvním porodu utrpí nějaký typ poranění, přičemž toto poranění má mnohdy dlouhodobé následky, zvlášť pokud se jednalo o poranění třetího nebo čtvrtého stupně (nastává cca v 0,5-10%) anebo epiziotomii (jejíž rutinní používání není již dlouhou dobu doporučováno!) Rizikové faktory pro poranění jsou: abnormální polohy plodu, operační vag.porod, překotný porod, makrosomie plodu, obezita matky, nulipara, pokročilý věk matky  Poranění třetího a čtvrtého stupně je spojeno s rozestupem rány, močovou inkontinencí, dyspareunií, anální inkontinencí, fistulemi, prolapsem pánevních orgánů.  A ani nemusíme zmiňovat psychické trauma. Mnoho žen ze strachu z poranění žádá císařský řez (ačkoliv bolest přetrvávající více než jeden rok je častější u žen po SC než po vaginálním porodu - 22% vs 8%). (4) Masáž hráze zvyšuje relaxaci svalů a prokrvení hráze , napomáhá rozšíření tkání a zvýšení jejich elastičnosti, ženy se naučí uvolnit se při pocitu pálení či bolesti hráze, což je důlež...

Co víme o nástřihu hráze - epiziotomii?

Epiziotomie byla popsána už v roce 1742 a v roce 1921 doporučována u všech porodů nulipar jako prevence porodního poranění . Léta se věřilo, že snižuje riziko závažných poranění a poruch pánevního dna a že její sutura je snadnější. Nicméně v druhé půlce 20.století začalo pomalu vyplouvat na povrch, že asi nebude tak "zázračná", jak jsme si mysleli, a že důkazy, které máme k dispozici, nejsou dostatečně silné.  Epiziotomie - nastřižení pochvy a perinea slouží k zvětšení průměru východu pánevního a usnadnění vypuzení plodu. Jedná se/jednalo se o nejčastější chirurgický zásah na světě vůbec. Četnost se u jednotlivých států pohybuje od 9% do 100%. Krátkodobé efekty epiziotomie: možné rozšíření na poranění 3. nebo 4. stupně (převážně u mediální epiziotomie!!! 11% riziko vs 2% u mediolat.), krvácení a větší krevní ztráta, edém a infekce, poranění konečníku a svěračů, poranění uretry a močového měchýře, hematom, bolest, rozestup jizvy (1) Dlouhodobé efekty: chronická infekce, ano...