Clefairy blog

Uff, nechápu, že to tak rychle utíká . Napadlo mě napsat tenhle článek, když jsem si přečetla ten o prvním měsíci zde . Tolik se toho změnilo!  Tak třeba teď nechápu, proč se mi chtělo brečet, když jsem poprvé došla na ubytovnu. Vždyť to je v pohodě, za málo peněz hnedka v centru, všude dojdu pěšky. Sice už mám zase novou spolubydlící, ale dost se nám daří míjet, tkze bydlení v podstatě o samotě. A když tu je, tak kecáme a pohoda. Sice nám definitivně odešel jediný spotřebič a to rychlovarná konvice, tak musíme ohřejvat vodu v hrnci, ale co, dyť to je skoro stejně rychle. V práci si teda pořád přijdu jak studentka na praxi , ale už vím, co, kdy a jak a kdyžtak se ptám kolegyně, jestli s něčím potřebuje pomoct (aby byla vidět ta snaha že! :)) A chybama už jsem se dost naučila, bohužel. Ale je to nejlepší způsob no. V listopadu jsem měla to štěstí, že jsem si vybrala kolegyni, s kterou chci sloužit a jeli jsme spolu s menšíma změnama až do února. Jedna ze tří nejstarších tam, p...

Tak jsem vás pořád napínala...totiž byla jsem ve výběrovém řízení na řídícího letového provozu . Předvýběrem jsem prošla, možná zapůsobilo, že jsem do motivačního dopisu napsala, že sledovat vzlet letadla je pro mě krásnější pocit, než sledovat porod. Ze zkoušky z angličtiny jsem měla strach, po dopsání testu mi přišlo divné, že mi to přišlo tak lehké. A ústní přezkoušení - paní zkoušející byly hrozně milé, nasmály jsme se, že jsem porodní asistentka a pak jen čekat na výsledek. A ten byl čistá úroveň B2, což bylo potřeba.  A tak už se jen zbývalo stresovat z FEAST testů . Náročné testy předpokladů pro řídící, které se dají dělat jen jednou v životě a nedá se na ně připravit . Buď to člověk v sobě má nebo nemá. Bylo důležité přijít odpočinutý, mít sebou nějaký cukr na povzbuzení :D...no samozřejmě jsem v noci nemohla spát a najednou bylo ráno a já na cestě do IATCC Jeneč . Řeknu vám, že to je fakt krásná moderní budova, jak by bylo krásné tam pracovat... První část... bohu...

Tak k tomu doopravdy došlo. Odstěhovala jsem se do Prahy. Článek mám připravený už dlouho a pořád přepisuji. Nejdřív to bylo první dny v Praze, pak prvních x dní, první týdny a teď už to je první měsíc. Mé první pocity, když jsem s obrovskou batožinou a naopak miniaturním kufříčkem vystoupila z autobusu byl...že asi dostanu infarkt, protože mě ten batoh šíleně svíral plíce a srdce :D Když jsem došla na místo, kde budu bydlet, tak jsem se rozbrečela. V sedmdesátých letech to asi byl luxus, nyní...no...radno mluvit. Aspoň neustále fungující (a ne jen občas) rychlovarná konvice, mikrovlnka, funkční odtok ve sprše a poklop na nádržce záchodu by tu mohl být. A trochu víc uklizeno. A internet. Ale to jsem vyřešila mobilním internetem. Chtěla jsem takovou tu flashku do ntb, odešla jsem s tabletem (hrozný přestupek proti všemu, čemu věřím :/). Ale zase neberte to, tablet jen za 1150Kč! Až o měsíc později jsem zjistila, že nepadlo ani slovo o tom, že každý měsíc se platí splátka 150Kč...fajn....

Ano ano, konečně jsem našla práci! Je to zvláštní, když se kouknu zpětně, jak to všechno do sebe nakonec zapadlo. Pozitivní myšlení, představování si, co bych tak chtěla..to, že nikde jinde neměli místo a že jsem vždycky tajně stejně chtěla do Prahy a pak nabídka z novorozeneckého, která mě vyprovokovala k tomu, že musím napsat do všech porodnic v Praze. Protože skončit na novorozencích? To radši rovnat zboží v Tescu. A hned obratem přišla nabídka na pozici porodní asistentky na rizikovém těhotenství . Byla jsem se tam podívat, vypadá to fajnově, všichni na mě byli hrozně milí, takže se těším. Nebudu přímo jmenovat a taky už nebudu pravděpodobně moc psát přímo o té práci, protože todle je už prostě vážný a nemůžu si moc pouštět pusu na špacír.  No každopádně to bude obrovský sko k. Jsem z pětitisícového města a sice jo, pět let jsem žila v Brně, ale ruku na srdce, to je jako kdyby se vzalo to moje rodné město a xkrát se zvětšilo a do středu se prsklo pár nákupních center,...

Tenhle článek je asi hlavně pro lidi, co ani moc netuší, kdo porodní asistentka je a co dělá (ale to pravidelní čtenáři tohoto blogu už zajisté vědí! :)). A taky velká nuda, protože jsem ještě nesehnala práci, rozhořčení nad tím, jak se porodní asistentky nedokáží sjednotit a už tu dlouho nebyl žádný článek (což se fakt stydím).  Porodní asistentka je osoba, která dokončila zákonem daný vzdělávací program (v ČR VŠ - Bc.), je to plně zodpovědný zdravotnický pracovník, který pracuje v partnerství se ženami, poskytuje potřebnou péči a radu v těhotenství, při porodu, v šestinedělí, poskytuje péči novorozencům a kojencům, vede porod na svou vlastní zodpovědnost, podporuje přirozené mechanismy, zjišťuje komplikace a zajistí potřebnou lékařskou péči. Má důležitou úlohu také ve zdravotní výchově a poradenství žen a jejich rodin, svou profesi může vykonávat v jakémkoliv prostředí.  zdroj: pinterest. com   Takže se dá v podstatě říct, že se stará o ženu od narození až...

Ano, už jsem porodní asistentka Bc. Gertruda Mimózová :) :D Státnice byly fajn, vytáhla jsem si otázky, které jsem si vypracovávala a tak jsem si vybavila, co kde a jak bylo napsáno (to je pro mě vždy důležitý, proto se nerada učím z kompu, to pak moc nefunguje) - Diabetes mellitus v těhotenství, neurologická onemocnění v těhotenství, diferenciální diagnostika křečových stavů za porodu . No, prý jsem mluvila tak, že mi do toho nemohli skočit a vyptávat se, neurologická onemocnění ani nechtěli a diagnostiku jen stručně. V pediatrii Transport novorozence a Onkologická problematika u dětí . Transport jsem uměla perfektně, hrozně mi v paměti uvízla věta: "Pro dítě rychle, s ním už pomaleji." :D, onko mohl být problém, ale naštěstí stačilo říct jen nádory mozku a nazdar :) No a behaviorální vědy, ty byly sranda. Docela dobrá otázka na vaření z vody (učení na toto byl totiž boj s větrnými mlýny, díky bohu, že jsem si netáhla filosofickou antropologii :D) - Dětský věk a dospívání ...

Tak je to v podstatě za mnou, státnice dám, takže vás nehodlám oblažovat nějakýma stresama. Třicet porodů splněno , dvacet asistencí, dvacet účastí u patologického porodu a další výkony. Chápete? Já tomu nevěřím. Vždyť když jsem se na tuhle školu hlásila, tak jsem ani nevěděla, co porodní asistentka dělá! A když jsem zjistila, kolik xxx(x?) hodin praxe mě čeká, tak jsem nevěřila, že to dokončím! A já to zvládla!  Co mi to dalo?  No tak prvně, už vím, co to je porodní asistentka :D  Naučila jsem se někomu pomoct porodit dítě , nebát se chytit a vzít miminko do rukou (když se mi narodil ještě před tím brácha, tak jsem ho do náruče vzala až někdy v pěti měsících, jak jsem se bála :D), dávat injekce, brát krev, cévkovat, zavádět flexily a spoustu odborných věcí. Jo a nejdůležitější dovednost ze všeho - správně otvírat dveře při vizitě! :D Spoustu praxe a teoretické znalosti, které se skutečně týkají toho, co dělám a budu dělat (ač si myslím, že nic moc ne...

Kdo by řekl, že se dostanu tak daleko, chach! Co se dá dělat dál? Dál studovat - V porodní asistenci se magistersky dá studovat komunitní porodní asistence , perioperační péče v gynekologii a porodnictví (to i jen jako specializace). Do hloubky jsem to nezkoumala, protože to u mě z finančních důvodů nepřipadá v úvahu. Má to pár háčků. Komunitní ošetřovatelství je v Ostravě a z několika zdrojů se mi doneslo, že to tam stojí za starou belu a takhle po škole člověk vypadne z praxe, páč tam skoro žádná není. Jinak by to byl obor přesně pro mě. Prezenční studium v poho, ale aby se to mohlo studovat dálkově, tak člověk musí mít nějak 1-2 roky praxe v oboru . A perioperační péče (Pardubice) jen prezenčně. A stejně pak člověka finančně neohodnotí dle dosaženého vzdělání . Když jsem byla na praxi na operačních sálech, tak jsem se ptala na tu perioperační specializaci a sestřička mi říkala, že někde to tak asi jde, ale ve větších nemocnicích, kde mají centrální operační sály, si nemůžou do...

Tak už mi to končí :( Smutno a prázdno a taky zvyšující se úleva. Popravdě, když jsem někdy v prváku zjistila, kolik x hodin praxe mě čeká, tak jsem nevěřila, že to zvládnu . Však praxe byl taky jeden z důvodů, proč jsem skončila s medicínou, hrozně jsem se všeho bála. Ale své celkové pocity asi popíšu v závěrečném bilančním článku toho mého epického studia :). Poslední semestr se samozřejmě nesl ve znamení stresu ohledně bakalářky . Ale jak jsem psala v některém předchozím článku, tak protože jsem pracovala víceméně průběžně, vůbec jsem se nestresovala a neměla strach, jestli to stihnu a jestli to bude dobrý. Z předmětů jsme měly Porodnickou analgezii a anestezii , což bylo dost zajímavý, ale takový kontroverzní. V podstatě šlo o to, že "když žena udává bolest, tak jí prostě dáme epidurál.... že porod trvá potom dýl? Blbost! (No, pan doktor použil trochu ostřejší výraz, na akademické půdě šmarja!) Že porod trvá kratší dobu? Blbost! Že je víc operačních porodů a komplikací...

Konečně jsem se dostala na blog. Teď toho bylo. Dneska jsem úspěšně složila zkoušku z Porodnictví III , rozsah otázek stejný jak ke státnicím, takže v podstatě celá gynda a porodnictví. Takový dvě obrovský bichle. Při učení jsem se ale docela bavila , autory učebnic evidentně velice mrzí, že se stali profesory Mudry Csc. a chtěli radši být poety a básníky. "Zde platí pravidlo, že je lepší kleště sejmout a ukončit porod císařským řezem, než pokračovat v heroickém výkonu s možností vzniku celé plejády komplikací." "Nicméně mnoho žen vyžaduje na počátku pohlavního styku před započetím dráždění klitorisu nefyzickou a negenitální stimulaci." No táhla jsem si  nejlehčí otázku (vývoj těhotenství, změny těhotného organismu, diagnostika těhotenství, těhotenská porodna, výpočet termínu porodu), byla jsem tam sama a byla to pohodička :) Taky jsem dopisovala bakalářku , teda, já ji měla dopsanou už 6.dubna, ale pořád byly takové zádrhely s kontrolami od vedoucí a tak. Te...