31. května 2014

Několik přírodních minirecenzí

Tak po hodně dlouhé době opět kosmetika. Ono se to má totiž tak - dokud si nenajdu práci, tak nemám moc o čem psát + sem nějakou vyhrála + sem měla narozeniny, takže jsem si mohla něco málo koupit :). Pokud vás tedy zajímají názory naprostého laika, čtěte dál! :D Snad mi to ty, které radši porodní asistenci, odpustí.
Před Vánocemi jsem vyhrála od mého oblíbeného Nobilisu růžovou pleťovou vodu (CPK) a růžový krém Rosa Canina. Obojí pro zralou a suchou pleť, má hydratovat a regenerovat. Oficiální popisky si kdyžtak vygooglete. Suchou pleť mám jen někdy, dělají se mi pupínky, někdy je mastná, pěknej guláš, tak jsem si řekla, že to nebudu řešit a používat to, co se mi líbí :D. Růžová voda bez výhrad, i když jsem po tom cítila, že mi nepatrně pne. Každopádně tak nějak lepší účinky i finančně výhodnější je holt čistá růžová voda (která se mi už hřeje v poličce :)) Růžový krém. Krásně voní, konzistence trochu tekutější. Občas mi přišlo, že se mi na čele roztéká. Jinak pleť byla krásně hydratovaná, rychle se vsakuje. Tož dobrý krém, ale ne tak nějak pořád to, co bych chtěla. (Teďkonc změnili recepturu, třeba to bude už jiné). 


tady si můžete udělat představu o té zvláštní konzistenci
todle mě šíleně štve na nobilisáckejch krémech, jakmile jednou spadne na zem, je konec s pěkným obalem
Na Cestě přírody mě popis majitelky obchodu navnadil na vanilkový krém s mokřadkovým olejem a tekutými krystaly Nobela pro suchou a normální pleť (taktéž od Nobilisu, CPK) a holky, to je přesně to, co jsem celý život hledala! :D Koupila jsem jen 5ml vzoreček, ale 100ml balení bude asi vzápětí následovat. Konzistence je doopravdy příjemná, není mastný ani hutný, ale taky neteče jako ten růžový. Na obličej ho stačí trochu, krásně se roztírá a nádherně se hned vsákne. Vůbec se mi pod ním nepotí obličej a pleť je taková "naducaná", fakt hydratuje a ten pocit je super a tu pleť tak jakoby matuje. A nevím, jestli to je jím nebo čím, ale zklidnila se a vypadá projasněně. Vůně se mi moc nelíbí, připomíná mi levné vanilkové jogurty, ale to je jen o zvyku, navíc je vůně hrozně slabá.

26. května 2014

Poslední praxe za mnou, fňuk

Tak je to v podstatě za mnou, státnice dám, takže vás nehodlám oblažovat nějakýma stresama. Třicet porodů splněno, dvacet asistencí, dvacet účastí u patologického porodu a další výkony. Chápete? Já tomu nevěřím. Vždyť když jsem se na tuhle školu hlásila, tak jsem ani nevěděla, co porodní asistentka dělá! A když jsem zjistila, kolik xxx(x?) hodin praxe mě čeká, tak jsem nevěřila, že to dokončím! A já to zvládla! 


Co mi to dalo? 
  • No tak prvně, už vím, co to je porodní asistentka :D 
  • Naučila jsem se někomu pomoct porodit dítě, nebát se chytit a vzít miminko do rukou (když se mi narodil ještě před tím brácha, tak jsem ho do náruče vzala až někdy v pěti měsících, jak jsem se bála :D), dávat injekce, brát krev, cévkovat, zavádět flexily a spoustu odborných věcí. Jo a nejdůležitější dovednost ze všeho - správně otvírat dveře při vizitě! :D Spoustu praxe a teoretické znalosti, které se skutečně týkají toho, co dělám a budu dělat (ač si myslím, že nic moc neumím :D). Po škole můžu jít normálně pracovat a vím, že mám na čem stavět, což si myslím, že na mnoha školách tak není. 
  •  Už se nebojím mluvit s cizími lidmi, nedělá mi problém něco prohodit s paní někde u přepážky nebo kadeřnicí. Jsem víc nápomocná a občas i přemýšlím stylem, jak někomu pomoct. Víc poslouchám, co říkají ostatní než abych mluvila o sobě (aspoň myslím :D). V tomhle stylu to byla fakt škola života. I když mě to všechno ještě teď překvapuje. Totiž, abyste věděli, jsem líný, nepříjemný, egoistický, povýšený člověk. Ale když jsem na praxi, tak jsem fakt milá a empatická, snažím se být hodně nápomocná, mluvím s ženami, snažím se je povzbudit, rozveselit, popovídat si s nima, všechno vysvětlit - a to přece nejsem já! :D Telefonování ale asi problémem zůstane, nu což...:D 
  • Umím se omluvit se a přiznat, že jsem něco udělala špatně nebo že nevím, jak to udělat. Zjištění, že i když se člověk hodně snaží a udělá první poslední, tak se ne vždy vše povede podle jeho představ. 
  •  Poznala jsem spoustu skvělých lidí. Spolužačky byly moc fajn v rámci možností ženského kolektivu, užily jsme si kopec legrace. Třídní byla skvělá, inspirovala mě k tomu, přestat brát antikoncepci. Vedoucí bakalářky taky, dodala impuls k tomu, že až budu mít trochu víc zkušeností, musím se zasadit o změnu postavení porodních asistentek v ČR. Sestřičky taky. Teda jasně, že se vždycky všude najde nějaká nepříjemná, ale teď ke konci jsem měla štěstí už jen na ty dobré :). Nezapomenu na PA J., která mě naučila jednoduchý trik, jak najít místo, kam píchnout injekci do zadku, PA R., která se na první pohled zdála hrozně nepříjemná a přitom byla senza, PA M., která byla strašně hodná a dycky si s náma pokecala, PA M., která mi dycky říkala broučku a miláčku, ale využívala toho, že tam jsem a posílala mě dělat to, co se jí nechtělo :D. Doktorky M. a I., který se k nám jakožto studentkám vždy chovali hrozně slušně, poprosily a poděkovaly. A nejlepší člověk byla moje mentorka. Bez ní bych to asi nedala, protože jsem na praxi byla fakt stresař a potřebovala jsem velice vlídný a trpělivý přístup. Když jsem se s ní loučila, tak jsem tak trochu pobrekávala a pak ji obejmula..ehm :D Ale fakt za hodně vděčím jí, ani se to nedá popsat slovy. 
  • Se spolubydlící jsme si tak sedly, že je jedna z mých nejlepších kamarádek a ještě k tomu nově MUDr., heč :D Taky jsem poznala, jak v životě totálně nechci skončit viz minulá spolubydlící. 
  • No a tak globálně, jsem moc šťastná, že jsem sem šla. Že jsem odešla z medicíny a nevybrala si pak angličtinu. Moc se těším, až se tím budu živit a dál se v tomhle oboru vzdělávat :)

Ad státnice jen pro info - máme je z Porodnictví + Gynekologie + Porodní asistence, Pediatrie a Behaviorální vědy (což bude největší opruz - psychologie, ošetřovatelský proces, management, sociologie, komunikace a samé takové blbinky). 
A vzhledem k tomu, že už mám posudky, tak snad mohu uveřejnit moji nudnou bakalářku
Držte palce u státnic a ať si najdu práci, díkec :)




14. května 2014

Studium se chýlí ke konci, co dál?

Kdo by řekl, že se dostanu tak daleko, chach! Co se dá dělat dál?
  • Dál studovat - V porodní asistenci se magistersky dá studovat komunitní porodní asistence, perioperační péče v gynekologii a porodnictví (to i jen jako specializace). Do hloubky jsem to nezkoumala, protože to u mě z finančních důvodů nepřipadá v úvahu. Má to pár háčků. Komunitní ošetřovatelství je v Ostravě a z několika zdrojů se mi doneslo, že to tam stojí za starou belu a takhle po škole člověk vypadne z praxe, páč tam skoro žádná není. Jinak by to byl obor přesně pro mě. Prezenční studium v poho, ale aby se to mohlo studovat dálkově, tak člověk musí mít nějak 1-2 roky praxe v oboru. A perioperační péče (Pardubice) jen prezenčně. A stejně pak člověka finančně neohodnotí dle dosaženého vzdělání. Když jsem byla na praxi na operačních sálech, tak jsem se ptala na tu perioperační specializaci a sestřička mi říkala, že někde to tak asi jde, ale ve větších nemocnicích, kde mají centrální operační sály, si nemůžou dovolit přijmout takhle specializovanou porodní asistentku, protože tam musí všichni být zastupitelní. Pak jsem ještě vyštrachala jakési dálkové Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy v Olomouci, to by mě možná bavilo, ale nakonec jsem se nepřihlásila. Kdyby to bylo na mě, tak se vzdělávám pořád a hezky pěkně PhD. za jméno, ale nejsou tu pro to vhodné podmínky :(
  • Jít pracovat! - nejrozumnější řešení :D. Ale kam? A jak? A co? A ty místa sakra nejsou! To je jak číhat na...na co se většinou číhá? Na černou zvěř? :D Hlavně prý musíme po absolvování nějakou dobu pracovat na lůžkovém oddělení, aby nám prodloužili registraci (ale nikde ty podmínky pořádně nemůžu najít).
    • gynekologická ambulance - normálně sestřička u gynekologa. To je po škole trochu škoda se tak zahrabat, pak se asi těžko vrací do práce. Navíc výdělek nebude nic extra. Ale zase pohodička pracovní doba. Kdo ví, jestli pak prodlouží tu registraci
    • soukromá reprodukční klinika - tam je plat oproti nemocnicím větší. Ale mám na to takovej podobnej názor jako na výše uvedené. Největší vzrůšo tu bude braní krve, píchání flexil a asistování u malých zákroků. 
    • nemocnice - porodní asistentka se tady uplatní na gynekologických oddělením, rizikových těhotenstvích, šestinedělí, porodní sál, novorozenecké, onkogynekologie (ale rozsah práce je spíše jako všeobecné sestry)...jenže se prostě musí číhat, až někdo otěhotní
    • jít do zahraničí - třeba v Saudské Arábii si porodní asistentka může vydělat skoro milion za rok a bydlení a ostatní věci jí hradí zaměstnavatel, taky pořád narážím na nabídku jít pracovat do Birminghamu...a na Euresu na stránkách úřadu práce se dají najít i nabídky v jiných státech. Bohužel je potřeba minimálně 1-2 roky praxe, takže po studiu to nejde a pak si stejně každá (když už nemáme) najdeme chlapa a budeme se chtít vázat :D

5. května 2014

Bilance studia porodní asistence V

Tak už mi to končí :( Smutno a prázdno a taky zvyšující se úleva. Popravdě, když jsem někdy v prváku zjistila, kolik x hodin praxe mě čeká, tak jsem nevěřila, že to zvládnu. Však praxe byl taky jeden z důvodů, proč jsem skončila s medicínou, hrozně jsem se všeho bála. Ale své celkové pocity asi popíšu v závěrečném bilančním článku toho mého epického studia :).
Poslední semestr se samozřejmě nesl ve znamení stresu ohledně bakalářky. Ale jak jsem psala v některém předchozím článku, tak protože jsem pracovala víceméně průběžně, vůbec jsem se nestresovala a neměla strach, jestli to stihnu a jestli to bude dobrý.
Z předmětů jsme měly Porodnickou analgezii a anestezii, což bylo dost zajímavý, ale takový kontroverzní. V podstatě šlo o to, že "když žena udává bolest, tak jí prostě dáme epidurál....že porod trvá potom dýl? Blbost! (No, pan doktor použil trochu ostřejší výraz, na akademické půdě šmarja!) Že porod trvá kratší dobu? Blbost! Že je víc operačních porodů a komplikací? Blbost! Že se dítě nechce tak dobře přisát? Blbost!...Epidurál je nejlepší vynález na světě! No a tak tak to máte. Co si pak o tom všem myslet. 

Takhle to fakt není. Skoro bych řekla, že často to je naopak. A není to úplně bezbolestný. Američani jsou šiblí.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...