29. prosince 2016

Dva roky na riziku, co ještě víc říct?

To bylo v říjnu...tenhle článek je rozepsaný už dlouho...

Jsem si myslela, že to tak dlouho nevydržím! Ale znáte takovej ten "syndrom uvařenej žáby"? Totiž, když hodíte žábu do vařící vody, tak vyskočí. Ale když ji dáte do hrnce se studenou a postupně zvyšujete teplotu až do bodu varu, tak ta žába si to neuvědomí, neuteče a uvaří se. A to je to, co my si tak krásně zažíváme každej den. Furt si říkáme, že by ještě mohlo být hůř. A pak přijde průser, kterej přijde, to je čistá statistika (navíc všichni víme, jak to je personálně teď v celém zdravotnictví) a už neutečeme. Ale tak, pokud jste četli mé články o vyhoření a povzdechy a nevím co jsem to tu na vás ještě "blila"...tak asi nemá cenu to zas všechno opakovat. Kdo nezažije, stejně nepochopí :)
A co se tedy za ty dva roky událo?
Měla jsem pracovní úraz a prožila si tři měsíce ve stresu, že je tu možnost, že jsem se nakazila nevyléčitelnou chorobou. Prostě tisíckrát někomu berete krev, nic, a pak jak naschvál je jedna pacientka, u který si dáváte sakra bacha a pích do prstu.
Už nikdy nikdy nikdy nebudu věřit gynekologům-porodníkům-lékařům.
Když zvládnu pracovat v této nemocnici, tak už zvládnu pracovat kdekoliv v ČR.
Už si nepřijdu jako studentka na praxi. Naopak si studentky na praxi můžu pěkně vychutnat! :D Né, jsem hodná, ono je vždycky tak uklidní, když jim řeknu, že doteď mám strach z píchání kanyl. Naopak ale cítím, že třeba zrovna to píchání kanyl nedovedu pořádně vysvětlit, takže když u nás jsou, spoustu věcí si udělám sama, protože spěchám a nemám na to čas :/ Já vím, že to je špatně. Ale slibuju, že až budou ve druháku/třeťáku, pořádně je zaměstnám. Na druhou stranu, jak jsem psala, jako studentka jsem si myslela, že nás PA neřeší. No, teď vidím, že to muselo být jinak. 
Moje parťačka je to nejlepší, co mě potkalo. Jistota, systém...když já nedokážu být rázná, nastoupí ona (hodnej a zlej policajt prostě :)). Perfektně se doplňujeme a jsme velice efektivní. A když mi říká, že jí tam držím jen já, jinak by šla do důchodu, tak to je prostě....ach :) Však si ji tam pořádně hýčkám!
Díky někomu, komu už nikdy nikdy nikdy nebudu věřit, se ve mně zase trochu rozdmýchal ten plamínek zájmu o porodní asistenci. A jedna kolegyně mi říkala, že na Upol otevírají obor Intenzivní péče v porodní asistenci. Nepatrně o tom začínám uvažovat. Ona ta kolegyně je taky taková rázná a hnedka mi naordinovala, že musím studovat a že pojedeme na nějaký kongres a tak :) Sice jsem teda víc nakloněná gyndě, když už, ale už úplně nezavrhuji myšlenku jít v budoucnu do nějaké menší porodnice na porodní sál. Ono..jakmile jednou člověk čuchne k porodnictví, tak se to fakt těžce opouští. A všichni vám potvrdí, že ač to tam nesnáší, že z naší kliniky i přes všechny mínusy, se prostě chtě nechtě stane srdeční záležitost. Takže nevím, co se mnou bude. Ale něco snad bude :)
A zase mě to tak nějak baví. Cítím se víc jistá, že zvládnu to, co směna přinese. Dělám fakt poctivě a rychle. I když je plat k pláči. I když mě to sere. I když tohle a tamto....teď jsem pracovně tak nějak naprosto zkompenzovaná :)
A kolegyně....to, co mi pořád tak nějak trošku chybělo od rodiny jsem tady poznala v plný palbě. Hlavně během posledních pár dní. Je něco neskutečnýho, když vás něco zklame a postaví se za vás tolik superhrdinek v bílým! Ochotný vás pomstít :D Co vás vytáhnou ven, obejmou, setřou slzy, uklidněj a zanadávaj, že takhle teda ne! Ani nedovedu slovy vyjádřit, jak jsem vděčná, protože tohle jsem zažila poprvé v životě. A když se rozbrečíte a kolegyni na vás tak záleží, že se rozbrečí taky...Prostě..k tomu totálně nemám slov a strašně mě to teď celou dobu hřeje na srdci. Holt...furt chci nějakou lásku...ale ta láska nepřišla od chlapa, nýbrž od naprosto senzačních holek....(tak senzačních, že máte v pátek denní a z kliniky odcházíte domů o půlnoci, protože jste tam s nima prostě byli a tak jste se nasmály, až jste padali z židlí :D...já teda sice pracuju skoro každej den teďkonc, ale i tak ty dny, kdy nesloužím, se na klinice stejně vyskytnu :D).
Rekord pět kanyl za den! 
Vyhřezlý pupečník...
Překotný předčasný porod...
Stres a strach jako nikdy v životě. Takový to, jak máte pocit, že všechno kolem vás je ve zpomaleným záběru a každá vteřina trvá desítky minut. A fakt slyšíte svůj dech, takový to přesně jako z filmů. A taky slyšíte, jak na ostatní křičíte, co je potřeba. Ten hlas nepoznáváte, něco naprosto jinýho, jinej stav vědomí, kdy se všechno děje automaticky. A pak se rozklepete, rozbrečíte, do toho se smějete...prostě síla. 
Myslím, že už můžu s klidem říct, že jsem zkušená porodní bába. 

25. července 2016

Co mě rozpaluje do běla - Deníčky emimino

Nevím proč mám potřebu se týrat. Ale čas od času zajdu emimino. Stránka, která je kapitolou sama o sobě a těhotným bych ji zakázala. Nicméně, "ráda" si čtu porodní deníčky, kde ženy popisují jejich porod. Ano, dost často jsou plné nepřeností anebo úsměvné, ale jsou to prostě vyprávění jedntlivých žen, jak to ony viděly, jak to ony vnímaly a cítily. 
Co mě totálně absolutně rozčiluje je, že se pokaždé najde někdo, kdo v komentářích hodnotí stylistickou formu, zábavnost, logickou návaznost a gramatiku. Ty jo! To musí být totální trollové! (Zároveň lituju, že mě nenapadlo dřív to taky dělat.) Nechápu, co to má za smysl. Myslím, že normální je reagovat ve smyslu - "Gratuluju k miminku" "Ještě štěstí, že i přes to všechno, jste oba dva v pořádku" a tak. A ne - "Některé části se mi špatně četly..." "V tomhle případě bych zvolila jiné slovní spojení" "Máte špatně i/y" "Závěr byl nudný a nicneříkající" "Přišlo mi to chaotické"...jako wtf, kde to jsme? Asi budu muset napsat Danovi Brownovi, že se mi Šifra mistra Leonarda strašně blbě četla, že má na mě moc jednoduchý a chaotický věty a že film je stejně lepší! 
Porod je tak strašně osobní a intimní věc...přijde mi v pořádku, když má někdo tu potřebu, o něm psát. Ale každý to vnímá jinak a ne každý je rozený spisovatel. Ještě navíc je porod ovlivněn tolika emocemi a prostě neuchopitelný. Každý má právo napsat to tak, jak to cítí, bez toho aniž by někdo hodnotil stylistiku. Vždyť to ty lidi nikdo s pistolí u hlavy nenutí číst! Pokud k tomu, že se stal zázrak jakože se narodilo dítě, nemám co říct pozitivního (nebo se nechci té ženy zastat a osočovat personál z chyb), tak neřikám nic! O tom, když někdo píše takovéhle komentáře k deníčkům o samovolných potratech, k tomu už se ani nevyjadřuju. Na emimino chodím celkem dlouho, dřív to tak nebylo, nevím, co se teď s lidmi děje. 
No nic, to jsem si jen potřebovala postěžovat na věc, co mě fakt stojí hodně sil se udržet a nereagovat. Ač si myslím, že i jako porodní asistentka bych v diskuzi s trolly neobstála. 
Co si o tom myslíte vy?



21. července 2016

Kapitáne, kam s tou lodí? Třeba kolem světa!

Lodní zájezdy si získávají stále větší oblibu. Nesnili jste v dětství právě vy o tom, jak na nádherné lodi podnikáte plavbu po Středomoří nebo jak se vydáváte na dovolenou do Karibiku? Nebo vás lákaly spíše zaoceánské plavby? Možná ani netušíte, jak blízko jste splnění svých dětských snů. Svět se díky moderním dopravním prostředkům výrazně zmenšil a leží nám prakticky u nohou. Stačí vybrat si destinaci a vaše dávné představy o exotice se stanou skutečností.

Námořní plavby luxusní lodí rafinovaně kombinují to nejlepší, co nabízejí pobytové zájezdy a cesty za poznáním. Navštívíte několik zemí, a přitom nemusíte ani v nejmenším slevit ze svých nároků na maximální komfort srovnatelný s pobytem ve špičkovém hotelu. Funguje to dokonale.

Lodní zájezdy
Společnost Cruise Plus s.r.o. má ve svém katalogu lodní zájezdy s nejoblíbenějšími dopravci, jakými jsou například MSC, Costa, Princess, Royal Caribbean a další. Bohatý rejstřík vám představí plavby po Středomoří, severní Evropě, dovolené v Karibiku, Asii a v itineráři najdete rovněž expediční plavby třeba s dovolenou na Aljašce, můžete navštívit Jižní Ameriku nebo proplout Panamský průplav. V nabídce rovněž nechybí různé okružní plavby nebo exotická dovolená na Galapágách.

Námořní plavby na přepychových lodích přinášejí spoustu času pro příjemný odpočinek a současně i mnoho příležitostí dobře se bavit. Relaxační centra s vířivkami, bazénem a špičkovými maséry, perfektně vybavená fitness centra – to vše čeká jen na vás. Pro chvíle uklidnění jsou tu knihovny s internetem, ale v permanenci jsou hlavně kina, kasina, diskotéky s živou hudbou a bohatým večerním programem. Plující hotely disponují rovněž velkým výběrem restaurací a barů. Pobytové zájezdy na souši rozhodně nemohou nabídnout víc. Vrcholem pohodlí jsou pak plavby s dopravou na místo nalodění, při kterých si užíváte špičkových služeb skutečně od první minuty své dovolené.

Pobytové zájezdy
Bohatou nabídku nejrůznějších destinací najdete na stránkách www.cruiseplus.cz. A podle čeho vybírat? Záleží na tom, co od výletu lodí očekáváte. Okružní plavby představují ten nejlepší způsob, jak objevovat kouzlo námořních přístavů, ochutnávat tamní kuchyni, navazovat nová přátelství. Zaoceánské plavby jsou kapitolou samy pro sebe, abyste pochopili jejich kouzlo, musíte je zažít. Vaši touhu po dobrodružství zas měrou vrchovatou naplní expediční plavby - milovníci chladných průzračných vod a majestátních ledovců zvolí dovolenou na Aljašce, obdivovatelé podivných tvorů se zase musí vydat na dovolenou na Galapágy, lákavá je samozřejmě i Jižní Amerika. Pokud naopak vyžadujete nejvyšší možný komfort a nechcete se během své dovolené naprosto o nic starat, dopřejte si plavby s dopravou na místo nalodění. Věříme, že ať už si vyberete jakoukoli destinaci, budete na svou dovolenou na lodi s Cruise Plus s.r.o. dlouho a rádi vzpomínat…

Expediční plavby

28. června 2016

Malý poznateček ke schválení změny vzdělávání sester aka jak "vyřešit" jejich nedostatek

Víte, že už delší dobu nemám převeliké chutě vyjadřovat se k mé profesi a zdravotnictví, nicméně neska vláda schválila systémové změny ve vzdělávání sester, potažmo nelékařských zdravotnických oborů. A upřímně moc nevím, co si o tom všem myslet. Nebo vím, jen doufám, že to tak doopravdy nebude. Věděla jsem o tom už trošku déle, nicméně se mi tomu nechtělo moc věřit a čekala jsem na oficiální zprávu. Píšou, že cílem je stabilizace systému vzdělávání, ale všichni víme, že ve skutečnosti to znamená, jak rychle získat hodně sester, kterých je kritický nedostatek

Teď si dovolím zkopírovat text ze stránek Ministerstva zdravotnictví, MZČR.

Na svém dnešním (27. 6.) jednání schválila vláda návrh zákona č. 96, o vzdělávání zdravotních sester.
„Cílem našeho návrhu je umožnit stabilizaci systému kvalifikačního vzdělávání při zachování jeho kvality, a to především u ošetřovatelských profesí všeobecné sestry, dětské sestry a praktické sestry neboli zdravotnického asistenta. To vše samozřejmě v souladu s aktuálními potřebami v oblasti zdravotnictví,“vysvětlil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Nový zákon by měl kromě jiného
  • rozšířit možnost získání odborné způsobilosti pro výkon povolání všeobecné sestry zkráceným studiem na vyšších odborných školách a pro zdravotnické pracovníky profesí zdravotnický asistent/praktická sestra, porodní asistentka a zdravotnický záchranář;
  • umožnit vykonávat povolání praktické sestry (dosud zdravotnický asistent) bez odborného dohledu, což usnadní začlenění absolventů tohoto oboru do pracovních multidisciplinárních týmů v praxi;
  • rozšířit uplatnitelnost některých zdravotnických povolání v jiných obdobných povoláních (např. zdravotnický záchranář, řidič vozidla zdravotnické záchranné služby budou na základě svého vzdělání způsobilí k výkonu povolání řidiče dopravní zdravotní služby);
  • stanovit magisterskému vzdělávání v oboru fyzioterapie status specializačního vzdělávání;
  • odstranit podmínku specializované způsobilosti pro výkon povolání bez odborného dohledu u povolání radiologického asistenta, který získal způsobilost k výkonu tohoto povolání podle dřívějších právních předpisů (střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou na SZŠ); 
  • zrušit kreditní systém, který sloužil ke kontrole celoživotního vzdělávání, a registraci vázanou na tuto kontrolu, neboť systém se doposud ukázal jako neefektivní.
Pár skromných poznámeček k této velice stručné tiskové zprávě.

Zkráceným studiem..uznávám, že spousta předmětů na VŠ je zbytečných a že asi na sestru všechny ty pytloviny okolo studia VŠ jsou zbytečné, ale doufám teda, že tam bude hodně praxe. Když jsem viděla všeobecné sestry na praxích, tak hodně často jen koukaly a nic moc nedělaly.

19. května 2016

Olej Nobilis, Houba, Angels on bare skin, Jasmínová voda, krém Cheré

Hooodně dlouho jsem nepsala o kosmetice. Tak tady pár krátkých recenzí přírodních výrobků, s kterými jsem měla tu čest. Spoiler alert, ač mi to je líto, nebudou asi uplně vychvalovací. Složení a oficiální popisky si můžete vygooglit, myslím, že je zbytečné to tam vypisovat. 

Hydrofilní olej (odličovací) s růží a mimózou Nobilis Tilia
Pro zralou a suchou pleť... už mi začíná táhnout na třicet, tak už snad mám zralou pleť, ne? I když teda ty pupínky tomu moc nenasvědčujou. Tenhle olej jsem si vybrala, protože se mi líbí název mimóza :) Voní tak nějak medově, trochu růžově, trochu citrónově a trochu jako jasmínový masážní olej od Saloosu. Ze všech odličovacích olejů pro mě zatím nejlepší (hned za ním asi Argan revital od Saloosu, jenže Saloos dělá mlhu v očích). Tenhle krásně odličí, pak se hned vcucne, krásně voní a pleť mi přijde taková pevná po něm. No a taky poměrně dlouho vydrží.



Mořská houba kosmetická
Už dřív byl na blozích dost velký boom mořských hub, já si ji pořídila až před půl rokem. Héj, jako jó. Dobrý. Ale jak všichni psali, že se tím i odličují, tak mně se to prostě nepovedlo důkladně. A už vůbec ne to pak z té houby vyprat, ale nikde jsem se nedopátrala, jestli něco dělám špatně. Jediné na co jí teď používám je smytí pleťové masky, ale jinak mi k srdci nijak zvlášt nepřirostla. 


Angels on bare skin - čistící roláda, Lush
Další hitovka. Složení - boží! Ruční výroba? Skvělý! Vůně? Nádherná! Nebyla jsem moc moudrá, jak to na sebe napatlat, tkze jsem si hodně namočila obličej, nabrala na prst rolády a "masírovala" to po obličeji. Hodí se pro suchou, citlivou, ale i normální a smíšenou pleť, kterou zanechá jemně vyčištěnou, zklidněnou, nevysušenou. Mleté mandle příjemně promasírují a růže pomáhá proti zarudnutí. Jakou mám pleť, to nevím, ale něco z toho určitě. Vyčištěnou? Ano. Zklidněnou? Nevím. Nevysušenou? Ne. Jako vyčistí, ale za mě teda nic závratného, z čeho bych se posadila na zadek. Prostě - meh. Jo a má se spotřebovat do třech měsíců či co, nicméně mi ubývá pomalu a mám ji už asi rok a přísáhám, že vypadá, voní a chová se pořád naprosto stejně! 

15. května 2016

Co bych vzkázala mému minulému studujícímu já

Už to budou skoro dva roky, co jsem začala pracovat. Teďkonc k nám začly chodit studentky na úplně první praxi vůbec, tak jsem začala být hrozně nostalgická a vzpomínat, jaké to bylo, čeho jsem se bála, co bych byla udělala jinak...a tak mě napadl tento článek, co bych si chtěla vzkázat.

Hned jako první (vyhořele): Ještě máš čas, uteč! Baví tě cestování, baví tě italština, baví tě letectví! Běž studovat něco, co pak později bude rozeznívat tvoje srdce radostí! A možná ti to hodí víc prachů. A lepší pracovní dobu.
I když to moc nedokážeš, tak zatni zuby a ptej se sestřiček, jestli můžeš něco udělat, s něčím pomoct a hlavně jestli si můžeš to a to zkusit, jestli můžeš zkusit tuhle paní taky vyšetřit a snaž se zkoušet si vyšetřovat i nepokročilé nálezy.
Trvej na tom, abyste na psychologii důkladně probrali prevenci syndromu vyhoření. Fakt. Místo nějakýho blbýho povídání o něčem, co si už nepamatuješ.
To, že se na něco třikrát zeptáš jak blbec, než abys něco udělala špatně, ti naštěstí vydrželo.
Jiný kraj, jiný mrav. S láskou budeš vzpomínat na Moravu jakožto centrum přirozeného porodu a méně náročné administrativy. A možná i jednodušších postupů.
Jsem ráda, že si na praxi neseděla na gauči a neklikala si něco na mobilu. Asi jsem..škarohlíd, ale působí to na mě divně.
Pokora, pokora, pokora, pokora! Jako jasně, zdravé sebevědomí je potřeba, ale myslet si, že jsi nejchytřejší na světě, když...ách. Že paní kontrahuje možná by se nejdřív možná mělo říct porodní asistence, ne to jako studentka jít oznámit lékaři, aniž by to p.as. věděla. Když z porodnictví vůbec nemáš zkušenosti.
Jako studentka jsem si myslela, že nás sestřičky tak nějak moc nevnímají. Že nás rády využijí, ale že nás neřeší. Když to vidím teď...tak se děsím toho, co o nás říkaly. 
I po dvou letech budeš strašně nervozní z píchání kanyl, někdy i z braní krve. Ale zase pořád budeš mít radost, když se ti to povede. A hlavně to ve většině případů zvládneš píchnout na hranu (?) předloktí nebo hřbet ruky a to je super!
Připrav se na to, že až budeš pracovat, tak se budeš muset starat taky o drogově závislé, psychiatricky nemocné, zlé, postižené a tak dále, pacientky. Jako studentka se tomu ještě jakžtakž vyhneš.
Važ si toho, že můžeš chodit na svačiny a oběd a odejít dřív a tak, v práci pak mnohdy budeš snídat až navečer :D
To jak ti je blbě po nočních tě přejde, neboj.
V průběhu studia si psala něco o tom, že stejně nevíš, kde je a jak vypadá panenská blána (fuj, blána je hnusný slovo). No, dobrá zpráva! Nevíš to doteď! :D
Výňatek ze staršího článku, když jsi studovala: A jedna PA na tu druhou třeťačku, ať jde na box (porodní pokoj) s doktorkou a pak se s další PA začly bavit o tom (a nadávat), že my-studentky jen čekáme až nám něco řeknou. Že ony jako studentky byly celou dobu na boxu s tou ženou. Sranda je, že až bude pracovat, takhle budeš brblat taky :D
Zeptej se, jak se ředěj antibiotika z více ampulí. Je trochu naprd, že doteď moc nevíš, jak na to!
Zjistíš, že všechno, co se píše v učebnicích se stejně popře a...no...že hraní si na bohy nezná mezí.
Neboj, na všechno najdeš svý triky a bude to rutina. Nicméně vždy ses těšila na den, kdy do práce nepůjdeš se stresem, co se bude dít a jestli to zvládneš, tak ten zatím nepřišel, pořád nějak nevěříš svým schopnostem.
Není vše zlato, co třpytívá se. Zjistíš, že ne všechno, co se tak různě povídá, je pravda. Názory na profesní společnosti porodních asistentek si tak trochu upravíš až poznáš obě strany mince.
Otrkáš se a budeš víc rázná, neboj!
A najdeš si fígle na různé ošetřovatelské činnosti. A taky se naučíš takové ty věci...jakože...IUGRy mají tendenci sklouzávat do preeklampsií a ostatní zajímavosti. 
A i když strašně nechceš a nepůjdeš tam a nevěříš si, dozvíš se, že by tě na porodní sál chtěli. A vedoucí lékař o tobě řekne, že i když jsi mladá, tak jsi velice schopná porodní asistentka. Tak buď teď na té praxi trochu průbojnější a aktivnější! 
Budeš tu práci nesnášet, budeš nadávat, budeš mnohem sprostší...budou chvíle, kdy se dozvíš další osud ženy, o kterou si pečovala a budeš brečet...budou chvíle, kdy se budeš opravdu bát...a ale taky budou chvíle, kdy tuhle práci budeš milovat a budeš šťastná, že vše dobře dopadlo. 








11. května 2016

PECR – moderní hotel s luxusním panorama wellness

PECR, apartmánový hotel, se nachází v samém centru lyžařského střediska Pec pod Sněžkou a patří mezi nejmodernější hotely s wellness v Krkonoších. Hotel se pyšní zejména svou originální architekturou, za níž byl v roce 2015 oceněn prvním místem v prestižní soutěži Best of Reality, a luxusním panorama wellness, které nemá v Peci pod Sněžkou obdoby.

Náš hotel v Peci pod Sněžkou disponuje jedním z nejmodernějších wellness & spa centrem v České republice, které se rozprostírá na více 450 a nabízí například pět saun, ochlazovací bazén, tři vířivky, masáže a spoustu dalších aktivit, mezi nimiž nesmíme opomenout privátní wellness s absolutním soukromím a ničím nerušenou relaxací. Panorama wellness, zasazené přímo na střeše hotelu, vám pak zajistí nádherný výhled na celé město. PECR zkrátka nabízí nejlepší wellness v Peci pod Sněžkou!

13. dubna 2016

Hotel Jezerka – perfektní místo pro odpočinek i dovolenou s dětmi

(PR článek, ale třikrát jsem tam byla  a je to tam super, v okolí hodně zajímavostí, ačkoliv cesta Keltů u Nasavrk nic moc :D A mají tam boží snídaně! Doporučuju!)

Kongres hotel Jezerka se špičkovým wellness a spa centrem se nachází v malebné krajině Železných hor - hned přímo u známé přehrady Seč. Celková kapacita hotelu, který je díky svým dispozicím a lokalitě vhodným místem jak pro rodinnou dovolenou s dětmi, tak i pro romantický pobyt ve dvou, je 264 lůžek ve 113 pokojích a apartmánech, z nichž některé jsou vybaveny klimatizací a vířivkou. Hned vedle hotelu se nachází přilehlé kongresové centrum vhodné pro pořádání kongresů, konferencí a školení.


Jezerka patří mezi jedny z nejmodernějších hotelů s wellness. Její nové centrum se rozprostírá na více než 800m² a nabízí 7x saunu, 3x relaxační a ochlazovací bazén, 3x vířivku, masáže a spousty dalších aktivit. Dále je v tomto wellness hotelu k dispozici privátní mini centrum s vířivkou a saunou pro absolutní soukromí. Návštěvníci mají možnost využít také akčních wellness balíčků, které se pravidelně obměňují dle ročního období. Získat tak mohou například podzimní či jarní relaxační pobyt s wellness nebo slevový pobyt na depandanci hotelu.

7. března 2016

Syndrom vyhoření, takový malý coming-out

Začíná velice plíživě. Ani si toho nevšimnete. A pak, v lepším případě, si to uvědomíte. A nějak nevíte, co s tím. A ani se vám s tím nic dělat nechce. Je jedno, na jakém oddělení pracujete, je jedno, jak dlouho jste v praxi...pomáhajícím profesím se nevyhýbá. 
Jak říkám, nejdřív ty kapičky nasranosti, únavy a nevimčeho přibývaly fakt nenápadně. Pak jsem byla u porodu ségry a (jasně jako outsider jsem do toho nemohla tolik vidět) i když měli fofr, tak se to i tak odehrávalo v poklidu, přátelský personál, uvolněný vztah sestra-lékař. Ono i z dob studií (haha, což je dva roky...opět, tolik jsem do toho neviděla) - nepamatuju si, že by personál byl tak buzerován audity, kontrolami a hlavně dokumentací. Nebylo potřeba tolik papírování, razítek, podpisů a taky to byla FN. Ale u nás...je jedno, jestli paní umře, hlavně, aby dokumentace byla v pořádku, protože ta buzerace za to nestojí. A i tak to není stoprocentní, ptze všichni jsme lidi a děláme chyby. O paní se postaráme v podstatě bezchybně, ale stejně je vše špatně, ptze dokumentace je špatně. Buzerace od spolupracovnic z ostatních oddělení, protože my jsme ty líné krávy, stále nemocnější a náročnější-na-péči pacientky, stále méně personálu a mnohem více práce. Nekecám, když jsem před rokem a půl nastoupila, tak to bylo jiné. 

zdroj: www.wtfmarketing.com

10. února 2016

Z druhé strany - jako doprovod u sestřina porodu

„Tak jsem byla u gynekologa a mám 5-6cm. Před týdnem to byly tři, to je dobrý. Asi bysme si měli fakt zasexovat“
„Šmarjá, nesexujte, to by ho vytáhl a za ním by šlo dítě :D Jaktože tě s tím nechá chodit doma? Když ti odteče voda, tak porodíte v autě...pokud do něj stihnete dojít...“
„No příští týden už jdu na kontrolu do porodnice. A nechceš zítra po noční přijet a být celý den se mnou? Přecejen... kdyby něco.“
„Jasně, ale radši si sbalím nějaký pomůcky.“ :D
Došla jsem na noční, srdce až někde v krku. Porodnice plná, samé odteklé vody, nějak se mění počasí. Začala jsem si radši chystat „cestovní porodní balík“ a modlila se, ať ségra ještě vydrží. O chvilku později mi psala, že začla špinit. Radši jsem ji do té porodnice poslala, většinou to je známka posunu v nálezu. Chuděrka se bála, že na ní budou zlí, proč tam jela, když nemá bolesti a kdesi cosi. Nikdo tam samozřejmě neřekl ani půl slova. Uložili ji na „předpokoj“, že se bude čekat na kontrakce. Že by mohli pustit vodu a porodila by, ale co kdyby náhodou kontrakce neměla a museli dát do žíly oxytocin – to zatím riskovat nebudou.
Do města, kde byla jsem přijela okolo půl 9 ráno. Potulovala jsem se kolem porodnice a čekala, až začnou návštěvní hodiny. V deset jsem už tu moji těhulku po dlouhém měsíci viděla. Zakulatila se pořádně :) Říkala, že jí po domluvě s ní udělali hamiltona a teďka že jako cítí nějaké tvrdnutí, ale nic moc. Pak šla na monitor a já se zase potulovala, v jednu jsem za ní zase šla a měla jakési kontrakce po 4-5 minutách, ale pořád se smála. Teda, já ji vždycky něčím rozesmála, což způsobilo záchvat smíchu a ten záchvat zase způsobil kontrakci. Takže se smála a prodýchavala zároveň, paráda, prosmát se k porodu :) Také v této porodnici byl nátřesk, rodilo se jak na běžícím páse, řekli jí, že v podstatě jen čeká na volný sál a pak porodí. Souhlasila s dirupcí vaku blan. Myslím, že v téhle fázi to doopravdy stálo jen na něm. Nicméně než konečně šla na sál uběhlo ještě hodně hodin a tři ostatní ženy porodily (prý měli lepší/pokročilejší nález...to teda musely všechny přijít se zašlou brankou! :D) Přijel její přítel a ve tři jsem s ním šla do blízké kavárny čekat. Vypili jsme několik kafí a limonád, takže jsem pořád jen chodili čůrat. Příjemná změna mezi sledováním hodin a mobilu. Jestli jsme vypadali, že jsme pár a máme rande, tak to rande teda bylo fakt nepovedený :D Začala jsem usínat vsedě, ségra napsala, že si jí tam nikdo nevšímá a to břicho jí tvrdne pravidelně ale že se pořád bez problému směje. Pak si tam tak chodila, až si ji všiml doktor: "Jé, slečno, vás si nikdo nevšímá co? My jsme na vás v tomhle chaosu nějak zapomněli. Tak to změníme, ne? Běžte si pobalit věci, zavolejte partnerovi a sestře a pojďte na sál." Vyšetřil ji - 8cm. To bylo v 17:10. Vyrazili jsme z kavárny první kosmickou směr porodnice. 
Musím říct, že úžasné prostory, parádně útulný porodní pokoj, neuvěřitelně přátelský personál. Doopravdy mě mrzí, že se mi zatím nechce opustit Prahu a vrátit se do rodného města, protože tady bych teda pracovala hned. Ok, dostala jsem sem nabídku měsíc po tom, co jsem nastoupila v Praze, ale přece jen...no, tady je to nejlepší na načerpání zkušeností. Pak snad po mně hrábnou kdekoliv :). 
Došli jsme okolo 17:20. Po puštění vody...po první doopravdové kontrakci. Seděla si tam, přivřené oči. Moje malá sestřička, nemohla jsem tomu uvěřit. Kolem ní taková...(já vím, že to nebylo vidět, ale já to cítila) zlatavá aura klidu a soustředění. Byla v jiném stavu vědomí podle mě. 
"Ať už to přestane..."
"Neboj, brzo porodíš."
Přišla další kontrakce, prodýchavala si (takovým hlubším hlasem, tak ji normálně neznám), uvolněná. Prostě naprosto dokonalé. Říkali jsme jí, jak je úžasná, ale myslím, že to ani nevnímala. Objevil se doktor, neuvěřitelně sympatickej chlápek, ještě jsem neviděla, že by doktor sháněl studenej obklad a dával rodičce na čelo a nadšenej, že jsme konečně dorazili :). Říkal, že vyšetří a pak, že si bude moct jít do spršky nebo na balon. Sáhnul a že na žádnej balon se nepůjde a až to bude cítit, ať si zatlačí. Ségřin partner se na mě jen tak nejistě podívá. Původně u samotného porodu nechtěl být, chtěl přijít až na miminko. "Dělej, bež ji chytnout za ruku a buď u ní, nikam pryč nejdeš," rozkazuju. Kontrakce přišla za chviličku, zatlačila, zařvala zvukem, jakej jsem netušila, že vůbec umí vytvořit, hlava venku a doktor jen tak tak tu malou žabičku chytá. Trumbera měl pupečník dvakrát kolem krku, ale hnedka křičí, AS: 10, 10, 10. Sestřička ho dostává na holou kůži a brouček okamžitě přestává křičet. Ubírám se do postraní a totálně se rozbrečím. Mimčo jenom onáramkujou a to je všechno, váží a měří mnohem později. Je strašně prťavoučkej, jen dvě a půl kila, placenta taky malilinkatá. A tři nepříjemné stehy, protože hlavní bylo to dítko vůbec chytit, jak vystřelilo rychle :)
Ze sálu je museli po deseti minutách převézt na pokoj kvůli tomu nátřesku, co tam měli, ale pak spolu byli všichni tři ještě tři hodinky kůže na kůži :)
Takhle krásnej porod jsem asi nikdy neviděla. Tři kontrakce a jedno zatlačení. Ani to nedovedu slovy vyjádřit. Když si vzpomenu na to, jak jsme tam přišli a ona tak klidná a povznesená a jak pak úžasně porodila, tak se rozbrečím. Hodně jsem se musela smát, když mi pak říkala, že ty kontrakce byly hrozný, ještě že byly jen tři, protože po té druhé se chtěla zvednout a odejít pryč :D
Nemám dalších slov :)


19. ledna 2016

Rekapitulace roku 2015

Tak dlouho jsem si tu opakovala slovo rekapitulace, až mi přijde naprosto nesmyslný. Tak doufám, že existuje :). Sice jsem psala článek rok v Praze, kde jsem to tak nějak popisovala, ale v září...no ještě se pár věcí stalo. Takže tamten mažu a jedeme znova! 
Tenhle rok byl zatím nejlepším v mém životě (a protože rozjezd roku 2016 je poněkud podobný jako 2015, očekávám, že tento rok bude ještě lepší, jeeeej!)

Práce mě baví, jsem spokojená. Jakože s tou prací jako takovou. Vůbec mi nevadí celé dny lítat, celé noci nespat a odcházet úplně vyflusaná - ovšem když to běží tak, jak má a dává to smysl. To pak u paní klidně tu půlhodinu než se natočí monitor budu stát a bedlivě ji pozorovat, kdyby se u ní začal rozvíjet eklamptický záchvat. Navíc ten adrenalin občas :) Napichovat kanylu, aby se rychle něco dalo kapat, když ani pořádně necejtím žílu. A kolik zajímavých věcí jsem viděla a zažila. Mám perfektní parťačku, na kterou se můžu dycky spolehnout, že mě v ničem nenechá (a snad to je obráceně :)). Kolektiv mám taky moc ráda, jsou pro mě jako rodina. Nebo spíš místo rodiny (je to smutný, ale prostě mám k holkám z práce momentálně o dost blíž než k rodině...a ta má parťačka je spíš jako moje mamka...čehož si je dost vědoma, páč mi někdy dává kázání :D). 

Praha, prostě Praha. Vždycky bylo mým snem v ní alespoň chvíli žít. A být samostatná, zodpovědná a dospělá. 

Třikrát jsem byla na exkurzi na Ruzyni. Protože letadla. Však víte, jak to s nima mám. 

Byla na konferenci Porod doma a Kritické stavy v porodnictví. Co se mi líbilo víc? No...články o obou těchto konferencích jsou a zůstanou skryty jen jako koncepty, takže to se nikdy nedozvíte :D Ačkoliv jsem na škole zaujímala jiný postoj, tak...no ano, přednášela jsem pro ČSPA

Na Silvestra dospěla k tomu, že štěstí je jen otázkou rozhodnutí a přestala jsem se naprosto zbytečně trápit a otočila svůj život k radosti a štěstí :) A dokonce splnila poprvý v životě všechny předsevzetí. Pravda, nebyly moc složitý :D

Poznala pár zajímavých kluků. Odnesla si trochu trápení, ale také spoustu skvělých zážitků. Líbání u polorozpadlé katedrály v Neapoli...Sněžka a přírodní koupaliště při západu slunce...vír noci v Praze a ráno peníze na stolečku (ne, není to tak, jak to vypadá :))...staré lásky, co nerezaví...Praga con la guida numero uno, non conosce niente, non capisce niente"..."Udělej ten hlas!" "No doprdele!" (Ok, to je jen, abych zjistila, jestli mě ještě stalkuje moje stalkerka)...

Naučila se chodit sama do kina a do restaurací. V chození do barů ještě pokulhávám. 

Na 38 dní zrušila fb, teď se o to pokouším znova. K tomu se pojí to, že od konce listopadu mám na opravě tablet a na internetu jsem jen v práci. A ono to kupodivu jde. Aspoň netrávím čas jen refreshováním. 

Dostala se dost daleko ve výběrovým řízení na řídícího letovýho provozu. Což je...sakra wow hustý! Nový sen - být pilotkou. Nebo aspoň letuškou. Nebo najít jakoukoliv jinou práci, která rozezní melodii mého srdce. 

Začla jsem ve velkým jíst sushi. A konečně bucket list item running sushi check. Opakovaně. 

Jela pendolinem! (Další bucketlist přání)

Koupila si ukulele a jakžtakž se na něj naučila hrát :) (Dokonce složila dvě písničky! Jukněte na můj youtube, nikdy bych neřekla, že když už někdy v životě složím písničku, tak se v ní vyskytne slovní spojení "z kfc křidélka"...)

Sama cestovala podvakráte po Itálii! Letěla letadlem! Zažila úžasnou dovolenou, sama v cizí zemi! Prostě bájo, wow :) Řím-Neapol-Maratea-Paola. A pak Lido di Jesolo-Benátky... což prostě...já si nikdy nemyslela, že na to mám odvahu a evidentně...mám. Nejlepší zážitky života. Jo, a naučila se tak nějak základně italštinu.



Udělala Misty (Pokémoni) cosplay

Rozhodla se stát youtuberkou. Ok, natočila jsem deset videí o tom, jaké to je být single a pak nějaký blbinky. Když se to tak nějak rozkřiklo v práci...no, já radši budím dojem nenápadné pracovité dívky. Ehm. Každopádně teď jak nemám net a chlapa a vůbec, tak mě to už nějak nebaví. A ani se už nechci proslavit. No, mě nikdy nic dlouho nevydrží, ale byla to sranda :) A teď začínaj stoupat odběratelé. Když už mi to je fuk! Zákon schválnosti!



Tak nějak jsem zhubla a zkrásněla :D

Stála na Václaváku s cedulí Nechceš se mnou chodit? (Z čehož vzniklo celkem vtipný video :))



4. ledna 2016

Psala jsem ségře porodní přání

Já. Co bych po roku v továrně na děti klidně dovolila SC na přání. Na sousloví porodní plán jsem alergická, protože si vybavím ty primárně naštvané těhotné, co se do nemocnice přijdou hádat. Myslím, že by vše mělo probíhat jako klidná oboustranná přátelská dohoda. Není to úplně extrémní, se ségrou jsme to probíraly a takhle jí to vyhovuje. A porodnice se chvástají, že tohle dělají automaticky. (Bude rodit v malé okresní, k nám bych ji nezatáhla ani za zlatý prase). Tak uvidíme. 



Vážená paní doktorko, vážený pane doktore, vážená paní porodní asistentko,
vaší porodnici jsem si vybrala na základě mnoha zkušeností známých a ráda bych porod prožila v oboustranné přátelské atmosféře. Ráda bych jej také prožila přirozeně s co nejmíň zásahy a v co nejvíc intimním prostředí, jak bude možné. Je pro mě velice důležité, abych s miminkem mohla navázat ničím nerušený, úzký fyzický kontakt. 
Chápu, že porod je záležitost, která se může změnit z vteřiny na vteřinu a že mnohdy není možné dodržet jakákoliv psaná rozhodnutí. Pokud nastane vyjímečná situace, zásahům se nebráním, jen bych byla ráda za důkladné vysvětlení dalších postupů.
Mými doprovázejícími osobami jsou partner ... a sestra ..., přeji si jejich přítomnost po všechny doby porodní.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...