Clefairy blog

 Začala jsem sloužit sama . Rána by ještě šla, i když nikdy nemám čas ani se vyčůrat, natož napít nebo najíst, ale je tam hodně lidí, kterých se kdyžtak můžu zeptat. Odpolední ještě jakžtakž, noční mě děsej úplně nejvíc. Furt visí ve vzduchu muset jít pomoct na porodní sál. I když jedna, s kterou jsem si fakt sedla, na mě vystartovala, čeho se tak bojím a co mám za problém, tak jsem jí říkala, že si nepřijdu tak dobrá a že spoustu věcí nevím a nejsem pohotová... říkala, že to všechno přijde časem, vzala mě na operační sál a ukázala mi, kde jsou nástroje k emergentnímu císařskému řezu, jak se zapíná elektroskalpel, jak se polohuje operační stůl, jak se zapíná novorozenecké..lůžko? a ověřuje funkčnost odsávání a ambuvaku, kde jsou základní věci na porodních sálech. A říkala, že instrumentuje většinou služebně nejstarší porodní asistentka, že to po mně nebudou chtít, když vědí, že to neumím (což je taky děs, protože jsem zjistila, že tady na univerzitě musí povinně odinstrumentovat nejmén