23. prosince 2014

V předvečer vánoční

Ehm. Po jistém vyvztekání, skrytí blogu, zrušení profilu na facebooku a jiných osobních peripetiích, jsem se rozhodla, že své dítko nechám vystavené světu. Navíc jak teď bez facebooku některé věci ventilovat? Několik věcí jsem si srovnala, několik věcí nechala skrytých a už nemám potřebu se vyjadřovat k ničemu týkajícím se porodní asistence. S tím, co dělám, jsem spokojená a myslím, že mi to v rámci možností jde. Tečka.
Srovnala jsem si trochu i osobní záležitosti (nic jiného mi ani nezbylo) a prostě...jo, občas trávím hodiny tím, že zírám do stěny a nevím, co dělat, ale jsou i chvíle, kdy to je "living the dream!" Třeba exkurze na Ruzyni (dále) anebo jít na Hobita :) (Když jsem tam byla jediná samotná, tak mi to přišlo trochu zvláštní.... a celé jsem to probrečela, protože Středozemě...naposled....achjo). A teď jsem se vrátila od maminky, se řízečkem, salátem a cukrovím. A cesta pendolinem, bucket list - check :)
Jediné co mi teď pořád přichází na mysl...totiž víte...když jsem někdy před půl rokem viděla dokument Letecké katastrofy, epizodu o srážce letadel na Kanárských ostrovech, tak se mi nějak pod kůži dostala letadla. Nevím jak to. Zrovna díky katastrofám. (Který jsem hned zkoukla všechny epizody na youtube, že). Od té doby číhám na výběrová řízení na letušku nebo řídícího letového provozu. Zvláštní :)
Taky jsem si splnila položku na bucketlistu a byla na té exkurzi na Ruzyni. Je jen málo případě v životě, kdy jsem byla tak šťastná, jako když jsem tu sledovala vzlítat a přistávat letadla :) 


31. října 2014

První měsíc v Praze

Tak k tomu doopravdy došlo. Odstěhovala jsem se do Prahy. Článek mám připravený už dlouho a pořád přepisuji. Nejdřív to bylo první dny v Praze, pak prvních x dní, první týdny a teď už to je první měsíc. Mé první pocity, když jsem s obrovskou batožinou a naopak miniaturním kufříčkem vystoupila z autobusu byl...že asi dostanu infarkt, protože mě ten batoh šíleně svíral plíce a srdce :D Když jsem došla na místo, kde budu bydlet, tak jsem se rozbrečela. V sedmdesátých letech to asi byl luxus, nyní...no...radno mluvit. Aspoň neustále fungující (a ne jen občas) rychlovarná konvice, mikrovlnka, funkční odtok ve sprše a poklop na nádržce záchodu by tu mohl být. A trochu víc uklizeno. A internet. Ale to jsem vyřešila mobilním internetem. Chtěla jsem takovou tu flashku do ntb, odešla jsem s tabletem (hrozný přestupek proti všemu, čemu věřím :/). Ale zase neberte to, tablet jen za 1150Kč! Až o měsíc později jsem zjistila, že nepadlo ani slovo o tom, že každý měsíc se platí splátka 150Kč...fajn...
Najít personální, it a sklad prádla byl taky docela náročný úkol. Nicméně jsem to nějak zvládla a 1. října slavnostně nastoupila na oddělení. Teď mám za sebou 16? služeb a popravdě hodně zvažuji, co chci vlastně být až vyrostu, protože si přestávám být jistá, že chci být porodní asistentka. Nebo že vůbec chci být ve zdravotnictví. Teda, neberte mě nějak špatně, snažím se všechno v práci dělat nejlíp jak umím, ale jsem prostě teoretik a samotář a práce v týmu a takhle strašně moc zodpovědná práce, která vyžaduje pohotovost a rozhodnost..nemám moc pocit, že se na to hodím. Většinu času si přijdu jako blbec, když delší chvíli stojím, tak si říkám, že bych měla něco dělat, že když jsem tam nová, tak tam nesmím moc okounět a když ještě slyším ostatní, jak se pomlouvají, tak se jen děsím, co říkají o mně. Ale samozřejmě jsou i světlé chvilky. Když se podaří píchnout flexila, když zvládnu službu jen ve dvou...Pořád si ale přijdu jako studentka na praxi, jenže teď už nemůžu tak moc často říkat, že něco nevím a žádat o pomoc. A všechno se tu dělá jinak než v Brně, některé věci mi přijdou zbytečně složité a všechna ta pravidla a postupy si nějak nedovedu zapamatovat. Pak taky někdo řekne, že to mám dělat takhle a druhý den jiná řekne, že tak ne, že takhle. Tak si pak něco dělejte. Došlo to tak daleko, že se mi zdají sny, že pracuju tady a ve volném čase, pro zábavu, jezdím na praxi do Brna :D Ale tak třeba se to ještě zvrtne a nabydu sebevědomí a jistotu. Jsem tak zoufalá, že jsem si i na to koupila Bachovu esenci :D A tříměsíční zkušebka to jistí :D Navíc tu nikoho nemám a stýská se mi a pak přijedu domů a zjistím, že to není takové, jak jsem se těšila a nějak nemám nic jiného než tu práci, z které mám špatné pocity, tkze vlastně jsem kousek od toho zajet do Říčan a skočit pod vlak :D A ještě volali z malé okresní porodnice, blízko domova, že by mě vzali. No, ve stresu rozhodování jsem řekla, že ne.
Ale z druhé stránky, Praha je krásná a je tu hodně různých příležitostí. I když bych ocenila příležitost nakupovat levněji, vždyť tady je snad všechno o pět korun dražší než v Brně! A ještě bydlím hooodně v centru a tak tu nemůžu za boha najít levnější supermarket. Třeba Tesco by se šiklo. Ale takový to, co je někde na okraji.
Nechci na blog kašlat, ale teď to je všechno ještě hodně stresující. Až budu do práce chodit s pocitem, že to je naprd, že tam musím vydržet dvanáct hodin a ne s tím, že se bojím, jestli všechno zvládnu, tak to tu zas oživím. Nebo třeba po konfrenci porod doma ;)


Jsem si myslela, kdovíjaká to není božská mana...jako dobrý, ale za 25;-...to si příště dám až v Paříži (ptze eura jsou jak peníze z monopoly, tak mi neva je utrácet)
Veletrh For Games - zvláštní, že jsem tu znala víc lidí než když v našem malém městečku jdu na diskotéku :D

3D realita, brutáální
Tři hodiny jsem stála před Four Seasons a chtěla vidět Gagu...no tak jsem viděla aspoň Kazmu



Ale Praha má jistojistě své kouzlo :)



11. září 2014

Liebster Award TAG

Dammit, peer pressure! Tak tedy i já...
Jako první mě nominovala dreadd a já se tak dlooouho rozhoupávala, až mě nominovala i Ms. Blogger Eva :) Takže teď nevím, jak to řešit, protože je toto celé pro mě velice nové. Nicméně, dreadd čtu asi proto, že jí znám a že mě zajímá její život. Píše osobní věci, ale občas s tak krásným nádechem poetična a nostalgie, že se s tím hodně ztotžňuju :) Ono se to tak nějak nedá popsat. U Ms. Blogger Evy se mi líbí to, že nepíše jen kosmetické recenze (které jsou ovšem na přírodní kosmetiku a to já teda hodně můžu!), ale žila v Brně a taky čeká mimčo, takže už z principu věci nějak...:D Oběma velmi děkuji, že mi daly tuto příležitost a můžu něco napsat :)
  
Pravidla Liebster award TAG:

1. Představit blogerku, která mě nominovala a poděkovat jí.
2. Napsat 11 faktů o sobě.
3. Odpovědět na 11 otázek, ktoré jsem dostala.
4. Nominovat 11 blogerek/ů, aby odpověděli na tvých 11 otázek.

A protože to neberu nějak extra strikně, tak nebudu psát 11 faktů o mně, protože když se to vezme kolem a kolem, tak ty otázky jsou taky fakty o mně a rovnou odpovím na otázky velevážených dám :)

6. září 2014

A přijde totální změna života

Ano ano, konečně jsem našla práci! Je to zvláštní, když se kouknu zpětně, jak to všechno do sebe nakonec zapadlo. Pozitivní myšlení, představování si, co bych tak chtěla..to, že nikde jinde neměli místo a že jsem vždycky tajně stejně chtěla do Prahy a pak nabídka z novorozeneckého, která mě vyprovokovala k tomu, že musím napsat do všech porodnic v Praze. Protože skončit na novorozencích? To radši rovnat zboží v Tescu. A hned obratem přišla nabídka na pozici porodní asistentky na rizikovém těhotenství. Byla jsem se tam podívat, vypadá to fajnově, všichni na mě byli hrozně milí, takže se těším. Nebudu přímo jmenovat a taky už nebudu pravděpodobně moc psát přímo o té práci, protože todle je už prostě vážný a nemůžu si moc pouštět pusu na špacír. 


No každopádně to bude obrovský skok. Jsem z pětitisícového města a sice jo, pět let jsem žila v Brně, ale ruku na srdce, to je jako kdyby se vzalo to moje rodné město a xkrát se zvětšilo a do středu se prsklo pár nákupních center, fastfoodů a tak :D Ne, si dělám srandu, Brno mám ráda. Ale Praha, to bude něco. Totální změna v životě, totální skok do neznáma. Jsem zvědavá, jak to zvládnu. A konečně se mi splnily všechny přání...mít práci a odstěhovat se kvůli ní pryč, aby se všechno vyřešilo. Ale teď mi přijde, že všechno bude takový...unfinished...a co já bože v tý Praze budu dělat, když zrovna nebudu pracovat? No, jedna éra končí, druhá začíná :) 
P.S.: Draku, ten tvůj tag mám rozepsanej, jen mě prostě nenapadá, co napsat za fakty o sobě :)

16. července 2014

Situace PA v ČR

Tenhle článek je asi hlavně pro lidi, co ani moc netuší, kdo porodní asistentka je a co dělá (ale to pravidelní čtenáři tohoto blogu už zajisté vědí! :)). A taky velká nuda, protože jsem ještě nesehnala práci, rozhořčení nad tím, jak se porodní asistentky nedokáží sjednotit a už tu dlouho nebyl žádný článek (což se fakt stydím). 

Porodní asistentka je osoba, která dokončila zákonem daný vzdělávací program (v ČR VŠ - Bc.), je to plně zodpovědný zdravotnický pracovník, který pracuje v partnerství se ženami, poskytuje potřebnou péči a radu v těhotenství, při porodu, v šestinedělí, poskytuje péči novorozencům a kojencům, vede porod na svou vlastní zodpovědnost, podporuje přirozené mechanismy, zjišťuje komplikace a zajistí potřebnou lékařskou péči. Má důležitou úlohu také ve zdravotní výchově a poradenství žen a jejich rodin, svou profesi může vykonávat v jakémkoliv prostředí. 

zdroj: pinterest. com
 Takže se dá v podstatě říct, že se stará o ženu od narození až po stáří, z názvu jasně vyplývá, že většina jejich činností se ovšem týká ženy v reprodukčním věku. Porodní asistentka má tedy plno vědomostí a zkušeností na to, aby mohla vést těhotenské poradny i třeba v domácím prostředí ženy, pořádat různé předporodní kurzy, cvičení, plavání...poté sama vést porod, radit ženě různé "alternativní" (nerada toto slovo používám, protože by to podle mě mělo patřit do běžné praxe) metody - jako třeba masáže, aromaterapie, homeopatie, akupresura atd., ale hlavně naslouchat všem potřebám rodičky, poradit, povzbudit, uklidnit a nezasahovat zbytečně, jen bedlivě sledovat! Porod je přirozený proces a když je vše v pořádku, tak by správná porodní asistentka měla tiše sedět v růžku a štrikovat! :) V nezbytných případech (a to se týká nemocnic) provést nástřih, porodní asistentky mají i kompetence šít drobná poranění, ale samozřejmě, kdyby se jí něco nezdálo, ví, kdy přesně, kdy ženu předat lékaři. Po porodu sleduje krvácení, zavinování dělohy, ošetří miminko, poradí pomůže. Správně by měla existovat návštěvní služba v šestinedělí - kdy PA přijde několikrát ženu zkontrolovat, poradit s kojením, s miminkem... Před druhou světovou porodní asistentka docházela k nedělce každý den po dva týdny! (Teď mamka přijde po třech dnech v porodnici domů a nikdo moc neporadí, nepomůže...)
A to je hlavní problém v ČR. 

12. června 2014

Jsem porodní asistentka!

Ano, už jsem porodní asistentka Bc. Gertruda Mimózová :) :D Státnice byly fajn, vytáhla jsem si otázky, které jsem si vypracovávala a tak jsem si vybavila, co kde a jak bylo napsáno (to je pro mě vždy důležitý, proto se nerada učím z kompu, to pak moc nefunguje) - Diabetes mellitus v těhotenství, neurologická onemocnění v těhotenství, diferenciální diagnostika křečových stavů za porodu. No, prý jsem mluvila tak, že mi do toho nemohli skočit a vyptávat se, neurologická onemocnění ani nechtěli a diagnostiku jen stručně. V pediatrii Transport novorozence a Onkologická problematika u dětí. Transport jsem uměla perfektně, hrozně mi v paměti uvízla věta: "Pro dítě rychle, s ním už pomaleji." :D, onko mohl být problém, ale naštěstí stačilo říct jen nádory mozku a nazdar :) No a behaviorální vědy, ty byly sranda. Docela dobrá otázka na vaření z vody (učení na toto byl totiž boj s větrnými mlýny, díky bohu, že jsem si netáhla filosofickou antropologii :D) - Dětský věk a dospívání z klinicko-psychologického hlediska. Nějak jsem se zamotala v tom, kdy může jít dítě do školy, chtěla vědět odklady a kdy může jít dřív a tak a já se zasekla. A zdálo se mi, že ta zkoušející má takový zlý podtón. No.. Tak jsem začala brečet a nemohla se uklidnit, jen se mi podařilo říct, že se omlouvám. Oni hned, jestli mi je špatně, podávali mi vodu, kapesníček.. Trapas, ale nějak mi prostě povolily nervy. Ale zvládla jsem to dovykládat. 
Obhajoby jsem se hodně bála. Když jsem si jí zkoušela doma, tak jsem měla trému sama před sebou. Já jsem totiž asi typ, který si tyhle věci nemůže připravovat předem :D Tam jsem najednou říkala úplně jiný věci, ale přesně, výstižně, prostě tak, jak to má být! Když jsem skončila, tak moje vedoucí vyzdvihla, že mám ty obsahy doma, naše třídní zase, že to použije při výuce a staniční z porodního sálu mi zatleskala. Pan docent se akorát zeptal, jestli mám zálibu v dějepisu, tak jsem mu odpověděla, že jsem z dějepisu měla vždycky čtyřky, ale ty časopisy mě prostě hrozně zajímaly :D Odnesla jsem si tři krásná Áčka. Nemít dvě Fka, tak mám i červenej diplom :(


No a tenhle den byl zatím asi tak poslední hezkej, kterej jsem zažila. Čekala jsem příval štěstí, ale nic. Mě škola fakt baví a teď jsem ztratila jedinou věc, na kterou jsem se mohla upnout. Teď jsem bez cíle, bez práce, bez peněz, bez přítele a bez kamarádů :( 

No ale na veselejší notu, co se mi to vlastně dostává za odpovědi, když řeknu: "Jsem porodní asistentka?"

  • A co si myslíš o porodech doma?
  • Jéé sestřička! (V horším případě: Co to je?)
  • Takže chodíš na zdrávku?
  • Já chci epidurál!
  • Já chci císaře! Zařídíš mi císaře?! Můžu si ho zaplatit?!
  • A fakt porod bolí?
  • To jako rodíš děti?
A taky konečně si konečně vyřídim dluh, kterej v sobě dusím už od Vánoc. Můj strýc vím-všechno-na-světě-a-jen-já-mám-pravdu o Vánocích tvrdil, že o pohlaví dítěte rozhoduje vajíčko i spermie. Přitom o tom rozhoduje jen spermie. Ale to ne! Já přece nemám pravdu, i když mám maturitu z biologie. A na argument, že se pohybuju ve zdravotnictví a jsem porodní asistentka, mi odpověděl, že ještě nejsem. Takže strejdo: "In your face!"

31. května 2014

Několik přírodních minirecenzí

Tak po hodně dlouhé době opět kosmetika. Ono se to má totiž tak - dokud si nenajdu práci, tak nemám moc o čem psát + sem nějakou vyhrála + sem měla narozeniny, takže jsem si mohla něco málo koupit :). Pokud vás tedy zajímají názory naprostého laika, čtěte dál! :D Snad mi to ty, které radši porodní asistenci, odpustí.
Před Vánocemi jsem vyhrála od mého oblíbeného Nobilisu růžovou pleťovou vodu (CPK) a růžový krém Rosa Canina. Obojí pro zralou a suchou pleť, má hydratovat a regenerovat. Oficiální popisky si kdyžtak vygooglete. Suchou pleť mám jen někdy, dělají se mi pupínky, někdy je mastná, pěknej guláš, tak jsem si řekla, že to nebudu řešit a používat to, co se mi líbí :D. Růžová voda bez výhrad, i když jsem po tom cítila, že mi nepatrně pne. Každopádně tak nějak lepší účinky i finančně výhodnější je holt čistá růžová voda (která se mi už hřeje v poličce :)) Růžový krém. Krásně voní, konzistence trochu tekutější. Občas mi přišlo, že se mi na čele roztéká. Jinak pleť byla krásně hydratovaná, rychle se vsakuje. Tož dobrý krém, ale ne tak nějak pořád to, co bych chtěla. (Teďkonc změnili recepturu, třeba to bude už jiné). 


tady si můžete udělat představu o té zvláštní konzistenci
todle mě šíleně štve na nobilisáckejch krémech, jakmile jednou spadne na zem, je konec s pěkným obalem
Na Cestě přírody mě popis majitelky obchodu navnadil na vanilkový krém s mokřadkovým olejem a tekutými krystaly Nobela pro suchou a normální pleť (taktéž od Nobilisu, CPK) a holky, to je přesně to, co jsem celý život hledala! :D Koupila jsem jen 5ml vzoreček, ale 100ml balení bude asi vzápětí následovat. Konzistence je doopravdy příjemná, není mastný ani hutný, ale taky neteče jako ten růžový. Na obličej ho stačí trochu, krásně se roztírá a nádherně se hned vsákne. Vůbec se mi pod ním nepotí obličej a pleť je taková "naducaná", fakt hydratuje a ten pocit je super a tu pleť tak jakoby matuje. A nevím, jestli to je jím nebo čím, ale zklidnila se a vypadá projasněně. Vůně se mi moc nelíbí, připomíná mi levné vanilkové jogurty, ale to je jen o zvyku, navíc je vůně hrozně slabá.

26. května 2014

Poslední praxe za mnou, fňuk

Tak je to v podstatě za mnou, státnice dám, takže vás nehodlám oblažovat nějakýma stresama. Třicet porodů splněno, dvacet asistencí, dvacet účastí u patologického porodu a další výkony. Chápete? Já tomu nevěřím. Vždyť když jsem se na tuhle školu hlásila, tak jsem ani nevěděla, co porodní asistentka dělá! A když jsem zjistila, kolik xxx(x?) hodin praxe mě čeká, tak jsem nevěřila, že to dokončím! A já to zvládla! 


Co mi to dalo? 
  • No tak prvně, už vím, co to je porodní asistentka :D 
  • Naučila jsem se někomu pomoct porodit dítě, nebát se chytit a vzít miminko do rukou (když se mi narodil ještě před tím brácha, tak jsem ho do náruče vzala až někdy v pěti měsících, jak jsem se bála :D), dávat injekce, brát krev, cévkovat, zavádět flexily a spoustu odborných věcí. Jo a nejdůležitější dovednost ze všeho - správně otvírat dveře při vizitě! :D Spoustu praxe a teoretické znalosti, které se skutečně týkají toho, co dělám a budu dělat (ač si myslím, že nic moc neumím :D). Po škole můžu jít normálně pracovat a vím, že mám na čem stavět, což si myslím, že na mnoha školách tak není. 
  •  Už se nebojím mluvit s cizími lidmi, nedělá mi problém něco prohodit s paní někde u přepážky nebo kadeřnicí. Jsem víc nápomocná a občas i přemýšlím stylem, jak někomu pomoct. Víc poslouchám, co říkají ostatní než abych mluvila o sobě (aspoň myslím :D). V tomhle stylu to byla fakt škola života. I když mě to všechno ještě teď překvapuje. Totiž, abyste věděli, jsem líný, nepříjemný, egoistický, povýšený člověk. Ale když jsem na praxi, tak jsem fakt milá a empatická, snažím se být hodně nápomocná, mluvím s ženami, snažím se je povzbudit, rozveselit, popovídat si s nima, všechno vysvětlit - a to přece nejsem já! :D Telefonování ale asi problémem zůstane, nu což...:D 
  • Umím se omluvit se a přiznat, že jsem něco udělala špatně nebo že nevím, jak to udělat. Zjištění, že i když se člověk hodně snaží a udělá první poslední, tak se ne vždy vše povede podle jeho představ. 
  •  Poznala jsem spoustu skvělých lidí. Spolužačky byly moc fajn v rámci možností ženského kolektivu, užily jsme si kopec legrace. Třídní byla skvělá, inspirovala mě k tomu, přestat brát antikoncepci. Vedoucí bakalářky taky, dodala impuls k tomu, že až budu mít trochu víc zkušeností, musím se zasadit o změnu postavení porodních asistentek v ČR. Sestřičky taky. Teda jasně, že se vždycky všude najde nějaká nepříjemná, ale teď ke konci jsem měla štěstí už jen na ty dobré :). Nezapomenu na PA J., která mě naučila jednoduchý trik, jak najít místo, kam píchnout injekci do zadku, PA R., která se na první pohled zdála hrozně nepříjemná a přitom byla senza, PA M., která byla strašně hodná a dycky si s náma pokecala, PA M., která mi dycky říkala broučku a miláčku, ale využívala toho, že tam jsem a posílala mě dělat to, co se jí nechtělo :D. Doktorky M. a I., který se k nám jakožto studentkám vždy chovali hrozně slušně, poprosily a poděkovaly. A nejlepší člověk byla moje mentorka. Bez ní bych to asi nedala, protože jsem na praxi byla fakt stresař a potřebovala jsem velice vlídný a trpělivý přístup. Když jsem se s ní loučila, tak jsem tak trochu pobrekávala a pak ji obejmula..ehm :D Ale fakt za hodně vděčím jí, ani se to nedá popsat slovy. 
  • Se spolubydlící jsme si tak sedly, že je jedna z mých nejlepších kamarádek a ještě k tomu nově MUDr., heč :D Taky jsem poznala, jak v životě totálně nechci skončit viz minulá spolubydlící. 
  • No a tak globálně, jsem moc šťastná, že jsem sem šla. Že jsem odešla z medicíny a nevybrala si pak angličtinu. Moc se těším, až se tím budu živit a dál se v tomhle oboru vzdělávat :)

Ad státnice jen pro info - máme je z Porodnictví + Gynekologie + Porodní asistence, Pediatrie a Behaviorální vědy (což bude největší opruz - psychologie, ošetřovatelský proces, management, sociologie, komunikace a samé takové blbinky). 
A vzhledem k tomu, že už mám posudky, tak snad mohu uveřejnit moji nudnou bakalářku
Držte palce u státnic a ať si najdu práci, díkec :)




14. května 2014

Studium se chýlí ke konci, co dál?

Kdo by řekl, že se dostanu tak daleko, chach! Co se dá dělat dál?
  • Dál studovat - V porodní asistenci se magistersky dá studovat komunitní porodní asistence, perioperační péče v gynekologii a porodnictví (to i jen jako specializace). Do hloubky jsem to nezkoumala, protože to u mě z finančních důvodů nepřipadá v úvahu. Má to pár háčků. Komunitní ošetřovatelství je v Ostravě a z několika zdrojů se mi doneslo, že to tam stojí za starou belu a takhle po škole člověk vypadne z praxe, páč tam skoro žádná není. Jinak by to byl obor přesně pro mě. Prezenční studium v poho, ale aby se to mohlo studovat dálkově, tak člověk musí mít nějak 1-2 roky praxe v oboru. A perioperační péče (Pardubice) jen prezenčně. A stejně pak člověka finančně neohodnotí dle dosaženého vzdělání. Když jsem byla na praxi na operačních sálech, tak jsem se ptala na tu perioperační specializaci a sestřička mi říkala, že někde to tak asi jde, ale ve větších nemocnicích, kde mají centrální operační sály, si nemůžou dovolit přijmout takhle specializovanou porodní asistentku, protože tam musí všichni být zastupitelní. Pak jsem ještě vyštrachala jakési dálkové Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy v Olomouci, to by mě možná bavilo, ale nakonec jsem se nepřihlásila. Kdyby to bylo na mě, tak se vzdělávám pořád a hezky pěkně PhD. za jméno, ale nejsou tu pro to vhodné podmínky :(
  • Jít pracovat! - nejrozumnější řešení :D. Ale kam? A jak? A co? A ty místa sakra nejsou! To je jak číhat na...na co se většinou číhá? Na černou zvěř? :D Hlavně prý musíme po absolvování nějakou dobu pracovat na lůžkovém oddělení, aby nám prodloužili registraci (ale nikde ty podmínky pořádně nemůžu najít).
    • gynekologická ambulance - normálně sestřička u gynekologa. To je po škole trochu škoda se tak zahrabat, pak se asi těžko vrací do práce. Navíc výdělek nebude nic extra. Ale zase pohodička pracovní doba. Kdo ví, jestli pak prodlouží tu registraci
    • soukromá reprodukční klinika - tam je plat oproti nemocnicím větší. Ale mám na to takovej podobnej názor jako na výše uvedené. Největší vzrůšo tu bude braní krve, píchání flexil a asistování u malých zákroků. 
    • nemocnice - porodní asistentka se tady uplatní na gynekologických oddělením, rizikových těhotenstvích, šestinedělí, porodní sál, novorozenecké, onkogynekologie (ale rozsah práce je spíše jako všeobecné sestry)...jenže se prostě musí číhat, až někdo otěhotní
    • jít do zahraničí - třeba v Saudské Arábii si porodní asistentka může vydělat skoro milion za rok a bydlení a ostatní věci jí hradí zaměstnavatel, taky pořád narážím na nabídku jít pracovat do Birminghamu...a na Euresu na stránkách úřadu práce se dají najít i nabídky v jiných státech. Bohužel je potřeba minimálně 1-2 roky praxe, takže po studiu to nejde a pak si stejně každá (když už nemáme) najdeme chlapa a budeme se chtít vázat :D

5. května 2014

Bilance studia porodní asistence V

Tak už mi to končí :( Smutno a prázdno a taky zvyšující se úleva. Popravdě, když jsem někdy v prváku zjistila, kolik x hodin praxe mě čeká, tak jsem nevěřila, že to zvládnu. Však praxe byl taky jeden z důvodů, proč jsem skončila s medicínou, hrozně jsem se všeho bála. Ale své celkové pocity asi popíšu v závěrečném bilančním článku toho mého epického studia :).
Poslední semestr se samozřejmě nesl ve znamení stresu ohledně bakalářky. Ale jak jsem psala v některém předchozím článku, tak protože jsem pracovala víceméně průběžně, vůbec jsem se nestresovala a neměla strach, jestli to stihnu a jestli to bude dobrý.
Z předmětů jsme měly Porodnickou analgezii a anestezii, což bylo dost zajímavý, ale takový kontroverzní. V podstatě šlo o to, že "když žena udává bolest, tak jí prostě dáme epidurál....že porod trvá potom dýl? Blbost! (No, pan doktor použil trochu ostřejší výraz, na akademické půdě šmarja!) Že porod trvá kratší dobu? Blbost! Že je víc operačních porodů a komplikací? Blbost! Že se dítě nechce tak dobře přisát? Blbost!...Epidurál je nejlepší vynález na světě! No a tak tak to máte. Co si pak o tom všem myslet. 

Takhle to fakt není. Skoro bych řekla, že často to je naopak. A není to úplně bezbolestný. Američani jsou šiblí.

23. dubna 2014

Tak zase praxe...a studium se chýlí ke konci

Konečně jsem se dostala na blog. Teď toho bylo. Dneska jsem úspěšně složila zkoušku z Porodnictví III, rozsah otázek stejný jak ke státnicím, takže v podstatě celá gynda a porodnictví. Takový dvě obrovský bichle. Při učení jsem se ale docela bavila, autory učebnic evidentně velice mrzí, že se stali profesory Mudry Csc. a chtěli radši být poety a básníky. "Zde platí pravidlo, že je lepší kleště sejmout a ukončit porod císařským řezem, než pokračovat v heroickém výkonu s možností vzniku celé plejády komplikací." "Nicméně mnoho žen vyžaduje na počátku pohlavního styku před započetím dráždění klitorisu nefyzickou a negenitální stimulaci." No táhla jsem si nejlehčí otázku (vývoj těhotenství, změny těhotného organismu, diagnostika těhotenství, těhotenská porodna, výpočet termínu porodu), byla jsem tam sama a byla to pohodička :)
Taky jsem dopisovala bakalářku, teda, já ji měla dopsanou už 6.dubna, ale pořád byly takové zádrhely s kontrolami od vedoucí a tak. Teď je v tisku. Kdo by byl řekl, že to bude tak strašně drahý! Až bude po obhajobě (nebo alespoň po posudcích), tak vám ji sem naservíruju, určitě jste všichni žhavý do analýzy starých časopisů porodních asistentek  :D. Abych to tak shrnula, tak mi to nezabralo tolik času, co jsem si myslela, ani námahy, prostě se mi to psalo jako po másle. Hlavně teda asi proto, že jsem na tom průběžně pracovala už od listopadu (jenže ono by to ani jinak nešlo, když jsem strávila celkem tak 30 hodin v knihovně a dalších pár v Olomouci u Věry Vránový). Aspoň že už to je za mnou, poslední dva, tři týdny jako bych žila v nějaký bublině.

Časopis porodních babiček 1907
A v Národních Listech z r.1925 nebo tak nějak jsem narazila na toto, já nevím, ale mně to přijde vtipné :D Skoro jak inzeráty teď - chci krásnou, hubenou, sportující atd...já úžasný a báječný a skvělý (a na fotce je plešatej tlusťoch).


Taky zase praxe, sedm týdnů do 25. května. Tak jsem se vrhla hned na porodní sály, protože ropucha se má sníst hned ráno (nebo jak se to říká). Splněno zatím 4/6-9. Porodů celkem nasbíráno 26/30-40. Zápočtový porod splněn. Celkové praxe: 5/22? Ještě toho dost zbývá. Nemluvě o těch úžasných papírech, co musíme vyplňovat a co nestíhám!

4. dubna 2014

Nucená "žádný telefon" challenge

Tohle bude takovej hate/regret článek a možná pohled člověka, co bere technologii trochu jinak? Uvidíme. Jak už si bez nějakých věcí nedokážem představit život a jak to předtím bylo lepší! Balila jsem si do Brna a nemohla najít nabíječku. Nic jsem si z toho nedělala, měla jsem tři čárky a doufala jsem, že nabíječka je v Brně. Navíc mám oldschool mobil a ten vydrží minimálně týden bez nabíjení. Každopádně jsem přijela a nabíječka nikde. Vzhledem ke stáří mobilu a tomu, že každej má chytrej telefon jsem si na fb ani nedávala status, jestli někdo nemá na půjčení. Snížila jsem jas displeje a mobil vypnula. Za den jsem ho dvakrát vypnula a zapnula, ještě jsem se o to pokusila večer a najednou - baterie je vybitá
Takže týden v Brně bez mobilu.

Tak tohle je můj mobílek, krásně se na něm píšou smsky a mám tam hru Had, ha!
 Jo, jasně, mohla jsem si někde koupit náhradní nabíječku, jenže to já zas teda radši budu challengovat sama sebe a pak si tady stěžovat na blogu, než abych vynaložila finance na něco takovýho :D. Ještě teda musím zdůraznit, že si s nikým nepíšu, maximálně tak s tetou, u který bydlim, někdy se ségrou a to je víceméně všechno (věci řeším na netu a jsem holt samotář bez kamarádů :D). Volání nesnáším, hrozně se toho bojím a jsem vždy nervozní, takže se tomu vyhýbám jak čert kříži a přemlouvám ségru nebo tetu, aby předstíraly, že jsem já, když je něco potřeba (jo, u 24letý holky asi divný :D). 
První problém, který jsem postřehla byl budík. (Na jednu stranu, můj mobil má tu úžasnou vlastnost, že tak dvakrát do měsíce prostě ráno nezazvoní a naopak několikrát zazvoní v průběhu noci). Vyřešila jsem to tak, že jsem si stáhla na ntb nějakej budík. Jenže jsem musela nechat noťas přes noc zapnutej a přecejen už je trochu zaprášenej, takže celou noc hučel a já z toho trochu haluzila, když jsem se probudila. Ale zase se při tom docela dobře usínalo.  
Druhej problém. Hodiny. Zjistila jsem, že se za den na mobil jakožto na hodiny dívám hrozně často. Hodinky jsem nikdy nenosila ani nevlastnila. Teď jsem musela tak nějak tipovat, když se mi zrovna nechtělo všech kolem vyptávat. Třeba jsem čekala na bus a nevěděla, jak to tak ještě bude dlouho trvat. Vyřešila jsem to tím, že jsem se koukla na účtenku z tesca, kde jsem předtím nakupovala a tipovala, jestli mi cesta na zastávku zabrala minutu nebo dvě :D Další bylo, že jsem si všimla, že dřív bylo (podle mě) všude mnohem víc veřejných hodin. Teď nějaký najít...A to že nejsou na autobusovém nádraží bez čekárny v menším městě, zvláštní. Kažopádně mi to ale dodalo takovej zvláštně volnej pocit, blažená nevědomost :)

31. března 2014

Zajímavosti z přednášek, co mi přišly zajímavé

  • V roce 1940 byla přípustná normální koncentrace spermií ve 100 milionů/ml, v roce 1990 60 milionů/ml a nyní je 15-20 milionů/ml
  • zubní kaz je infekční nemoc
  • abstinenční syndrom u kofeinu může trvat i tři měsíce
  • sebevraždit se lexaurinem nemá cenu, člověk si pět dní pospí na umělé plicní ventilaci a pak putuje rovnou na psychinu
  • dobrý návod k resuscitaci (Staying alive má rytmus 100/min, to čeho potřebujete docílit na masáž srdce):
 
  •  první porod je jako první milování, můžete si o tom přečíst, kolik toho chcete, může vám x lidí říct své pocity a stejně pak budete překvapené, jaké to vlastně je
  • když půjdete každý den spát přesně v danou hodinu a budete vstávat taky v přesně danou hodinu, každý den stejně, můžete spát klidně jen 5 hodin a tělu to bude úplně stačit
  • jediná, opravdu jediná, výhoda entonoxu jako analgezie u porodu je to, že si žena sama kontroluje podání (a občas je v mírňoučkém rauši)...jinak to není účinné, má to nežádoucí účinky a je to drahé
  • u císařského řezu je 3-6x vyšší mateřská mortalita než při porodu vaginálním 
  •  prevence osteoporózy má smysl tak do 25 let - vápník a hlavně pohyb!
  • pokud žena trpí chronickými vaginálními záněty je mnohem větší šance, že se při porodu "potrhá"
  • existují opioidní receptory s názvy MOR a DOR :D
  • Napoleon prohrál u Waterloo a Hitler u Stalingradu, protože oba dva v tu dobu nějakej akutní záchvat žaludečních vředů 
  • preeklampsie má nižší výskyt u kuřaček (ale to neznamená, že je nějak výhodný kouřit, je popsán i fetální tabákový syndrom)
  • nejvíce sebevražd je na jaře - někdo je dlouhodobě v depresi, přijde jaro a jak víme, sluníčko zlepšuje náladu a působí tak všeobecně pozitivně..jenže to má taky tu schopnost, že sluneční svit nejprve v člověku zvedne aktivitu (náladu až za dýl), takže se lidi mnohem víc odhodlají k tomu svůj stav řešit - sebevraždou
  • 10 důvodů proč nebrat drogy před randetem :D 

24. března 2014

Bilance studia porodní asistence IV

Další semestr začal zase měsícem praxe a vrátila jsem se bydlet zase k medikům, jako v prváku. Se spolubydlící jsme se dost sblížily, víc než předtím, takže už se do Brna pokaždé hrozně těším, bude se mi po ní stýskat :(
Po praxi začla normálně škola. Přednáška ve 14:20 v pátek z Akutních stavů v porodnictví  velice potěšila. Jedinej normální předmět a v pátek. Vždy vyučování v pátek a v pondělí. (Nechoďte na LF! :D) Ale jinak ty přednášky byly dost zajímavé, hlavně jeden z doktorů přednáší fakt suprově a ač jsme krvácení za porodu probírali už několikrát, tak jsem si odnesla nové poznatky, taky třeba to, že už je legální "hupsnout na břicho". Ale musí se to samozřejmě dělat předepsaným způsobem. Taky nám vykládal o embolii plodovou vodou: "Takže když přežijete tuhle fázi anafylaktického šoku, přijde druhá fáze - diseminovaná intravaskulární koagulopatie - a ta už vás zabije, znám jen jednu ženu, co přežila, je v komatu." My samozřejmě vytřeštěný oči, že nechcem snad ani nikdy rodit, vždyť není možný to mít bez komplikací a on se mile usmál: "Ale porodnictví...to je krásný radostný povolání, ne?" :D Pak mě i zkoušel, poprvé v životě jsem si táhla, co jsem nechtěla "Bezvědomí v těhotenství". Něco jsem začala plodit, on mi pomáhal, byl skvělej, jenže...snažte se pochopit, co za odpověď po vás vlastně chce, když si celou dobu v hlavě říkate: "Bych tě snědla, slaďoušku"...takže asi tak, ještě že to bylo jen kolokvium :D

21. března 2014

Bilance studia porodní asistence III

Achjo, už zbývají jen dva týdny školy, pak praxe a pak konec. Nikdy bych neřekla, že na toto místo dojdu, z nějakého důvodu jsem si myslela, že budu věčný student. Achich, jsem tak nostalgická. (Tenhle článek je krátkej a nezajímavej, ani jsem sem nedala obrázky, protože mě prostě nenapadlo co :D)
Kde jsme skončili? První semestr druháku...takže se vrhneme na ten druhý. 
Ten začal opět měsíční praxí. To už jsem si začala psát blog, takže - tady. Na téhle praxi jsem odvedla poprvé sama porod, bylo to nějak odpoledne, narodila se holčička. Jakou já měla radost, že jsem všechno zvládla, správně si přehmátnout ruce a tak vůbec :) Skvělý pocit!

25. února 2014

Bilance studia porodní asistence II

Tak a pokračování bilance studia, jinak by bylo taky možný, že to do státnic nenapíšu. První semestr druhého ročníku...
 Začaly jsme mít zajímavější předměty a taky se mi konečně povedl zapsat tělocvik. Jen tak pro představu: Fyzioterapie v péči o ženu, farmakologie, filozofie v porodní asistenci, výživa v porodní asistenci, porodní asistence, péče o novorozence a kojence, patologie, výzkum, gynekologie a epidemiologie. 
Za zmínku stojí péče o novorozence, což byly přednášky a cvika ve formě víceméně stáží na nejrůznějších pracovištích. Normální novoši (to je to, jak pořád říkám, že je opruz a nebaví mě to :D), ale i v oddělení v dětské nemocnici, pak v neonataologické ambulanci - chodili tam rodiče s dětmi, co měly nějaké potíže s pohybem, čili se s nimi cvičilo (a rodiče se učili s nimi cvičit) podle Vojty; pak oddělení s nedonošenými novorozenci, nevím, jak přesně to tam je klasifikované. Ale bylo tam myslím asi deset miminek v inkubátoru a maminky za nimi docházejí a učí se o ně starat. Chňufíkové maličcí. Pak oddělení, kde s nedonošenci jsou i maminky, mohou je mít přímo u sebe na pokoji v inkubátoru. Tam jsem poprvé viděla trojčata, hold té mamince, protože starost o ně vydá na 27 hodin za den. A pak oddělení, které vypadá tak hi-tech, celé bílé, tam jsou ty nejmenší mimča, třebas i 500-600 gramů. Ručičky hubené jako my máme prsty. Napojení na hrozně moc hadiček. Tady jsem viděla i resuscitaci novorozence, uff. Hodně se tam dbá na bazální stimulaci - tzn. když mimčo brečí, tak strčíte ruce do inkubátoru a držíte je  jemně za hlavičku a nožičky, aby se uklidnilo. Myslím, že jsem tu i mimčo přebalovala. No, nikdy jsem asi v rukách nedržela nic tak křehkého.

12. února 2014

Bilancování studia porodní asistence I

V pondělí mi začíná poslední semestr. Nikdy bych si nemyslela, že to uteče tak rychle a jednou nastane den, kdy začnu pracovat. Tak mě tak napadlo, že bych si mohla zhodnotit, co jsem za ty dva roky a půl zažila..a tak...
Na porodní asistenci jsem dělala přijímačky třikrát. Poprvé jsem se ovšem dostala na medicínu (a to bych byla blb tam nejít), podruhé pro jistotu, co kdybych nedala biochemii (jako naschvál jsem ji dala), a potřetí, to už studium bylo ukončeno a já zjistila, že jsem byla blb tam jít. Musím se přiznat, že po celou dobu jsem pořádně nevěděla, co porodní asistentka je. Jen jsem měla představu jakési sestry, která asistuje při porodu. Až první semestr jsem plně zjistila, co to znamená. A nabyla jsem přesvědčení, že to je přesně to, co chci dělat. 

1. semestr
Byl ve znamení víceméně nudných předmětů jako biochemie, biofyzika, anatomie, latina... Ale já jsem studijní typ, takže mě to netrápilo. Učily jsme se taky základní ošetřovatelské postupy, nějak jsem si nedokázala představit, že někoho budu píchat, cévkovat, dávat klystýr a kdesi cosi. A před zkouškou z tohohle jsem byla děsně nervózní, to si prostě v knížkách nenačtete. Taky jsme strávily dlouhé hodiny probíráním potřeb ženy, ošetřovatelského procesu (děsnej vopruz...stanovit ošetřovatelské diagnózy a navrhnout intervence a tak) a různé modely péče. Už si to ani nepamatuju. Vím, že jsem se šíííleně děsila praxe. A to jako šíííííííííleně! 

2. semestr
To už hnedka v únoru začala praxe. Jen jeden den v týdnu, ale stejně. Já byla tak nervózní a když si to vybavím zpětně, ufff. Dostaly jsme Deník odborné praxe a že musíme za studium splnit: 40 samostatných porodů, 20 asistencí, 20 asistencí u patologického porodu, ošetření a vyšetření 100 novorozenců, péče o 100 nedělek, 100x péče o ženu ve čtvrté době porodní, 100x poradenství v těhotenství, 40x dohled v těhotenství, 40x péče o rizikově těhotnou, 20x péče o ženu s gynekologickým problémem. Ale ne nějak, že si to jako někde zaškrtnem, ale na každou jednu ženu taková docela rozsáhlá tabulka, kde se musí popsat posouzení ženy, pánevní rozměry, vnější a vnitřní vyšetření atd atd. No nějak jsem netušila, jak se to dá stihnout (a  pak jsem zjistila, že si to prostě budu opisovat z porodopisů, chorobopisů a některé sestřičky orazí i prázdné papíry a něco si pak vymyslím). A pak ještě přehled různých výkonů - zacévkování, zavedení flexily, péče o drén, asistence u resuscitace novorozence atd atd (to jsem ovšem zjistila až teď ve třeťáku, že to je nepovinné :D). 
Zpátky k praxi, úplně poprvé jsem byla na onkogynekologii, absolutně nepolíbená nemocnicí, a tak jsme tam jen měřily tlaky a pak si četly o rakovině. Další byla na mém doteď nejoblíbenějším oddělení perinatologie (jsou tam rizikově těhotné, šestinedělky i gynekologicky nemocné), jenže tam s námi byla jedna naše taková starší učitelka a nejen že jsem byla vystrašená z té praxe, ale i z ní. Z týhle praxe si snad ani nic nepamatuju, jen že jsem se cítila naprosto nemožná. Následovala soukromá klinika reprodukční medicíny, tam jsme zařazovaly karty do kartotéky :D. Ambulance porodního sálu, tak tam jsme napojovaly monitory, v podstatě vlastně první setkání s touto mašinkou. Pak oddělení gynekologický nemocných, to byla hrůůůza. Staré prostředí, protivné sestry, br. A stáž na oddělení sterilizace (tam nám paní ukázala všechny ty nástroje a jak se to dělá a pak jsme si četly časopisy :D). Zpětně, to bylo fakt zlatý, od 6:30 do 12:10 :D Ale ty nervy, ufff. 

Poprsí s bulkami!

11. února 2014

Makadamiový olej a masážní olej Celulinie

Makadamiový olej

Makadamiového oleje od Saloosu mám už druhou lahvičku, tentokráte jsem si radši pořídila rovnou čtvrt litru, těch 50 ml totiž mizí velice rychle. Opět na Naturelce - 250ml/191Kč. Proč jsem si ho koupila? No za prvé se mi to zdálo exotičtější než třeba mandlový a za druhé mám hrozně ráda makadamové ořechy k jídlu :)
Prý je populární v australské kuchyni, no lízla jsem si a nechutná úplně špatně. Oficální popisek: Makadamiový olej má skvělé regenerační účinky, podporuje schopnost přirozené hydratace kůže zevnitř a tak napomáhá udržovat ji pružnou, vláčnou a elastickou. Jemně a účinně pečuje o citlivou dětskou pokožku. Hodí se i k ošetření poškozených vlasů, ty se po aplikaci stávají opět hebkými a poddajnými.
Hezky se roztírá, i když je dle mého o něco "hutnější" než třeba slunečnicový, ale i tak je takový lehoučký. Pořád nějak nemohu dojít k nějakému konsensu, jestli ho používat na mokrou nebo suchou kůži, takže se tak nějak oťupkám ručníkem a pak se mažu. Vstřebává se docela rychle. Kůže je po něm jemná, hydratovaná, velice příjemná na dotek, mám takový luxusní pocit a jsem s ním spokojená (protože třeba kokosák mě vysušoval), pokožka takhle vydrží až do dalšího dne, takže fajn :) Na vlasy jsem nezkoušela, protože mě to prostě nebaví a nemám je snad ani poškozené.


Masážní olej Celulinie

U tohoto oleje jsem se tak nějak nechala nalákat recenzemi, co jsem zahlédla na netu. A celulitidu mám markantní, tak proč ne. Cena 87Kč/50ml - je to poměrně rychle pryč, takže doporučuji větší balení.

10. února 2014

Pupalkový olej

Tak jsem si k Vánocům udělala radost a nakoupila si nějaké ty olejíčky. Od té doby, co neberu antikoncepci, mám docela prodloužený cyklus a pociťuji PMS. I když s práškama mi přišlo, že mám PMS permanentně :D Inu, abych udělala něco pro své zdraví, objednala jsem si na Naturelce (dobré ceny, nízké poštovné, všechny objemy výrobků) Pupalkový olej od Saloosu - 50ml/122Kč.



Obsahuje gama linolenovou kyselinu (GLA) - nenasycenou esenciální (tzn. hodný tuk, co si tělo neumí samo vyrobit), linolovou a olejovou. GLA se používá/dá použít na léčbu kožních onemocnění (atopického ekzému, lupénky), premenstruačního syndromu, kardiovaskulárních onemocnění (snižuje hladinu cholesterolu a krevní tlak), zvyšuje imunitu. Taky obsahuje vitamín E, což je antioxidant, prevence nádorového bujení, zvyšuje plodnost a podporuje činnost nervového systému. No, na internetu se dá vyšťárat kde co, takže pro úplnost - antidepresivní, na hyperaktivitu dětí, pozitivně ovlivňuje metabolismus, působí protizánětlivě na klouby, zlepšuje kvalitu pleti, vlasů, nehtů, na bolestivou menstruaci, obnovuje hormonální rovnováhu. Samozřejmě se dá používat i zevně a musí být za studena lisovaný a nejlíp bio. Jo a radši ho skladuji v ledničce, člověk nikdy neví.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...