24. srpna 2019

Další poznatky z praxe v italském gynpor konzultoriu a trochu o imigrantech

Praxe vesele pokračuje, mám za sebou skoro dva měsíce (teda měsíc a půl, dva týdny jsme bohužel byli na dovolené). A nových zážitků stále přibývá (první dojmy najdete zde).
Marta odjela na dovolenou a tak jsem byla hodně s Norou. Nora mě nenechává dělat tolik věcí jako Marta (ale to jen proto, že ji to nenapadne), ale zase mi přijde, že pracuje víc a míň mluví než ona (i když míra vykecávání se je pořád hodně vysoká). A protože musela být vždycky ráno několik hodin ve frontoffice na telefonu, skoro vždycky mě poslala pomáhat doktorce R. Ta byla moc ráda, že nemusí vstávat měřit tlak a poslouchat ozvy, hodně věcí mi vysvětlovala, super. Vyšetřovaly jsme ženu ve 12. týdnu těhotenství, já už jí pomáhala vstát a R.: "A ozvy?" A já, že to je 12 týdnů, jak je poslechnu...a ona, že v pohodě a začala hledat, na chvilku je zachytila, ale pak už ne a tak: "No vidíte, teď se tu akorát ztrapním před porodní asistentkou." (Je dobrý, že tu nikdy v žádným případě nedochází k oslovování sestřička, sestři atd... jediný co, že nás oslovujou doktorko... ale vzhledem k tomu, že titul bakalářka tu je přeložen jako dottoressa, ok). 


Teď v srpnu doktorka R., s kterou jsem právě hodně spolupracovala, šla na nemocenskou, další dvě na dovolený, žádnej doktor přítomen.. tak vyvstal problém, za který tady porodní asistentky hodně bojují. Totiž že přišla žena a potřebovala žádanky na rutinní odběry a ultrazvuky, ale porodní asistentky (i když by na to měly mít nárok) nemůžou napsat žádanku a recepty. Takže jsme ty ženy musely poslat za obvodním lékařem. Je tu všeobecně známý protokol všech vyšetření, takže lékař by měl vědět, co přesně předepsat (mimochodem může předepsat i recept na antikoncepci).
Ale jinak porodní asistentky mají své kódy úkonů a po každé směně musí všechno zadat. A je jich mnohem víc než u nás - ten jeden, návštěva v šestinedělí. Jinak domácí porody jsou tu legální. Ne, že by si tuto možnost zvolilo hodně žen, ba naopak. Ale jsou legální, v několika regionech i pojištění proplatí práci porodní asistentky. Je ale s podivem, že jakmile vystudujete vejšku, můžete začít samostatnou výdělečnou činnost jako porodní asistentka, klidně i vést porody doma. Já bych si to hned po vejšce teda neriskla.

20. srpna 2019

Menstruační kalíšek - má zkušenost (jako porodní asistentky)

O tom, že menstruační kalíšek existuje vím už x let. Ale nikdy jsem se nechtěla vzdát komfortu a být super eko bio žena. Teda pro mě furt lepší než vypratelné vložky. Nikdy mi to nepřišlo nechutné, protože na krev a mnohem větší lahůdky jsem zvyklá. Ale nějak mě nikdy nic netáhlo k tomu, abych si ho pořídila. Pak se mi zmínila kamarádka, že ho používá a škoda, že ho neobjevila dřív (jak říkají skoro všechny ženy). Vzhledem k tomu, že se snažím být trochu šetrnější k životnímu prostředí a snažím se hledat alternativy k běžným produktům (né, že tady v Itálii by to šlo úplně snadno, v mnoha věcech jsou o hodně napřed oproti ČR, v mnoha zase o hodně zpět) jsem o něm začala přemýšlet - zvlášť, když jsem každý měsíc viděla, kolik odpadu vyprodukuji (tady se odpad třídí klasicky na plast, sklo, papír, zelené (tráva atd.), vlhké - zbytky jídla, lógr atd a suché - to, co nikam jinam nejde vytřídit) - suchého většinou máme jednu igelitku za měsíc - část z toho právě díky vložkám. Tampony jsem používala jen pokud to bylo fakt nezbytné - koupání, oblečení, u kterého jsem měla strach, že by mohla být vidět vložka... strašně mě vysušovaly, někdy jsem ani druhý nemohla zavést, protože jsem byla úplně suchá. Plus ta počůraná šňůrka a vědomí, že když se koupu, nasákne i tu vodu zvenčí. Vložky, lepší, ale v těch vedrech jsem se někdy i oprudila, od půlky cyklu, kdy krev teče velice zvolna a stihne se rozkládat, taky dost zapáchaly, i když jsem je měnila často. A pak samozřejmě útrata cca 1,5-3€ měsíčně. 


No jednoho dne jsem zavítala do DM a viděla tam kalíšek Alia, vyrobený v Itálii. Cena 19,90€, koupen. Nemohla jsem se dočkat cyklu, byla jsem dost sebevědomá, že jako porodní bába, která dobře zná své tělo, nebudu mít problém
Cyklus přišel, první zásun a hned dobře...nebo mi to tak aspoň přišlo. Dokonce jsem hned riskla jít s ním na praxi. Moc jsem ho necítila, ale trochu jako tampon přecejen ano. Nicméně ok. Výměna, ok. Asi nemusím psát to, co se dočtete všude... že se vždycky krev jen vylije a kalíšek se vymyje vodou. Musím říct, že v tomhle ohledu jsem fakt ráda, že máme bidet, protože to je všechno o hodně pohodlnější. Párkrát jsem ho "vyměňovala" i ve sprše. Nicméně další dny se mi už nedařilo tak dobře a rychle zavést. Buď trošku protékal a špinila jsem anebo mě tlačil, navíc jsem cítila, jako bych měla trochu odřené stydké pysky od všech těch pokusů... tak jsem to po třetím dnu vzdala
Další cyklus přišel na dovolená v kempu v Chorvatsku. Ale i přes trochu polní podmínky jsem byla odhodlaná to zase zkusit. Protože představa měnění tampónů někde na pokakaném chemickém záchodu na pláži mě teda vůbec nelákala. 
První pokus - dobrý, vůbec jsem ho necítila, celý den v poho. Výměna taky v poho, i když vzhledem k obsazenosti záchodků v malém kempu jsem ho nemohla opláchnout vodou, tak jsem ho buď vytřela toaleťákem nebo vlhčenými intimními ubrousky a při nejbližší příležitosti ho vyměnila a umyla ve sprše - kam sem musela jít při dalším ne příliš úspěšném zavedení. Nějak jsem nechápala, proč je v návodu napsané zavést ho míň hluboko než tampon a ne úplně na čípek. On je sám o sobě docela velký a dlouhý (i když jsem vzala menší velikost) a nevím jak vy, ale já teda pochvu tak dlouhou nemám (a stopku jsem hned ustřihla, páč k vyndání ji nepoužívám a akorát mě dráždila). No prostě většinou se nevytvořil podtlak a kalíšek se neroztáhl a nepřicucl dobře. A pak jsem zjistila, že mám čípek trochu víc doleva a dopředu, takže když se nerozvine, posunuju ho trochu dopředu a dozadu doleva a jakmile nasedne na čípek, tak udělá pluff a sám se rozvine (vždycky prstem okolo zkontroluju). Takže po tomhle zjištění už to bylo všechno bez problému, v kempu a u moře jsem to zvládla naprosto v pohodlí, nic se mi nikde nezapařovalo, nesmrdělo.. po návratu domů jsem ho vysterilizovala ve vařící vodě a ok. Musím říct, že mě překvapilo, jak málo je vlastně krve (nejsem teď ještě úplně schopná zhodnotit intenzitu menstruace..ale obecně mám menstruaci střední). Na vložce to vypadá mnohem víc (ale je pravda, že když jsem studovala, tak nám jedna lékařka říkala, že je těžké hodnotit krevní ztrátu při porodu, když se vsakuje do podložek a vložek...ať si představíme, pro krevní ztrátu, která už začíná zavánět nebezpečně tj. 500ml, že vylijeme celou petku vody na zem a jak velká kaluž se udělá - Hoodně velká). Takže...teď jsem spokojená. Hlavně když si představím, kolik odpadu ušetřím, peníze - to zatím není tak markantní a že se nezapařuju a nesmrdím a pro mou pochvu náchylnou k infekcím je to určitě lepší. Vůbec o něm nevím, měním 3x denně, což je méně často než vložky či tampony, můžu doma chodit naostro a tak...nechápu, proč jsem to neudělala už dřív!
Jediný co, ale to nedokážu objektivně zhodnotit jestli je jeho vliv nebo ne - jak skoro všechny holky píšou, že je menstruace bolí míň, mě teď bolí trochu víc - asi proto že jsem byla spíš zvyklá na "freebleeding" s vložkama než na tampony. Ale stačí ibalgin, žejo. A mám trochu strach, když jdu na velkou...jednou mi totiž přišlo jakoby se trochu vysunul, ale je fakt, že to bylo při prvních pokusech, kdy jsem ještě neměla najetý jeho zavedení a tak byl možná zavedený špatně. A doktorka na praxi mi říkala, že jí přišla jedna žena, která si kalíškem nechtěně vyjmula nitroděložní tělísko - takže v tomhle případě je lepší se poradit s gynekologem.
Ale rozhodně ho doporučuju všem!
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...