Zase jsem měla silné nutkání něco napsat. Asi tak, zatímco si všichni užívají prázdniny, jezdí na dovolené, popřípadě vydělávají na brigádách, já zase dobrovolně trávím skoro každý den dvanáct hodin na porodním sále (či oddělení) bez nároku na jakoukoliv odměnu (i deset korun na hodinu by bylo dobrejch!)..ale ne, o to mi tolik nejde, ty zkušenosti jinde nenaberu. A protože jsem vás už dlouho neoblažila žádným novým příspěvkem z tohoto prostředí - tu je. Ráda bych napsala něco užitečného třeba pro těhule, maminy nebo tak, ale nějak mě nenapadá téma, tak kdyby vás něco jó zajímalo, tak to určitě napište do komentářů.
Takže klasika, první noc v Brně jsem vůbec nemohla spát, hlavou se mi honilo jen, co dělat s rukama, když se rodí, jak zacévkovat bez asistence a samý takovýhle krásný věci. Pak jsem přišla na sál a hnedka asistence u šití. Dobrý, začalo to tak zlehoulinka, abych si vše zopákla. Potom jsme šly k císařskému řezu - na tom mám ráda jen to, že to operační oblečení je hrozně pohodlný. To víte, stoprocentní bavlna :D. Ale pořád jsem nevykoumala, jak pod rouškou dýchat, aby mi to neustále nezamlžovalo brýle, na to přece musí bejt nějaká vychytávka! No a potom jsem asistovala u velkého šití - strašně důležitá práce! - podávat nůžky a navlíkat na jehlu šicí materiál! :D Jenže jsem samozřejmě hroznej patlal. Vzala jsem si jehelec, matně si vybavila cosi z jedné té hodiny ve škole, kde jsme se učily šít, navlíkla to, podávám doktorovi. On se na to tak zadívá a že jsem mu to podala obráceně. Tak jsem to předělala nějak a dobrý. Pak zase navlíkám, soustředím se, představuji si to pořádně v 3D, jak mu to podám a zase obráceně! On jen tak kroutí hlavou. Já s výrazem, že mě to fakt mrzí, zakňourám, že příště už si to budu pamatovat. Hlavou mi běží, že si to stejně pamatovat nebudu a že si musím domů koupit jehelec a trénovat. Moje mentorka říká, že kdyby tam byl někdo jiný, tak už ze sálu letím, ale pan doktor, že to nehrotí. A to je fakt. Je to sympaťák, hlavně u hodně případů vyčkává namísto, aby třeba ženu poslal hned na sekci...a rodí vaginálně i konce pánevní - v některých nemocnicích se to vůbec nedělá. A jeho přednášky patří k nejlepším. Ale stejně mi bylo trapně.
Jinak jsem vděčná, fakt hrozně moc, za moji mentorku. Pořád mě uklidňuje, že se vše naučím, že mě hlavu neutrhne, že si pamatuje, jaký to bylo, když ona nastoupila na sál, že často odcházela s brekem, protože na ní nebyly zrovna nejhodnější a tak si umínila, že ona taková nebude. Díky bohu za to!
Druhý den zase císařský řez, předtím jsem zvládla sama zacévkovat, a docela rychle, jupí! A pak asi pět hodin nic. Já mám fakt štěstí. Potom přišla paní - podařilo se mi pustit vodu, další jupí! A už to šlo ráz na ráz. Po čtyřech měsících jsem zas měla ruce..hm...na rodidlech a vypadalo to tak. Takže po chvilce jsem je měla akorát tak na rukách mentorky. A to bylo ten den vše.
Další jsem šla na novorozenecké oddělení. Ano, i tam v rámci praxe musíme. Jako já to chápu, ale že by to byla moje nejmilovanější část praxe, to se říct nedá. Jo, já vím, miminka jsou přece hrozně roztomilá! Ale víte, co by bylo stokrát roztomilejší? Kdyby tam třeba byly koťátka nebo štěňáťka! :D Ale zvládla jsem dvě okoupat, z čehož jsem měla dycky strach. A taky jsem došla k závěru - proč se vlastně miminka koupou ve vaničce, když takhle jak to děláme v nemocnici - strčit pod kohoutek - je mnohem rychlejší? To z toho mají ty děti takový požitek? Asi budu jednou "koupat" pod kohoutkem, ale kdo ví.
A dnes se zadařilo, během prvních čtyř hodin jsme odrodily dvě paní, přičemž jsem to už dokázala sama! Myslím, že už pomalu chytám ten grif. A jinak jsem žádnou botu neudělala, takže super. Dokonce pak jeden tatínek přinesl pro doktorky a moji mentorku vína a mě bonboniéru, takže velice příjemný bonus. Mentorka: "No víš, já vím, že ti bylo osmnáct, ale víno jsem ti prostě dát nemohla!" :D A pak ještě říkala, že z toho dnes už musím mít dobrý pocit, že už to jde pořád líp a líp. Tak jsem fakt ráda a těším se na příště. Devět samostatných porodů - check, třicetjedna to go...
No, to jsou moje prázdniny, jak je trávíte vy? A co by vás třeba ohledně porodů nebo těhotenství zajímalo? Jo a bydlím s gayem, ale o gayích třeba příště. Anebo nikdy, asi by to byl moc homofobní článek :D
Článek o gejích sem! Chceme vědět, jak to vypadá v gaylandech a jak tam gaylordové vládnou.
OdpovědětVymazatNo nevim, ještě by mě pak upálili :)
Vymazat