Včera jsem se vydala na noční, zase vyklepaná jak ratlík, protože jsem tam nebyla měsíc a půl. Vždycky si říkám, že to zmáknu, že jsem to přece zmákla už víc než třicetkrát, ale pak mi začnou vyskakovat takový myšlenky jakože co když se stane toto a když budu muset dělat toto a jak se to vlastně dělá... a celá se z toho vycamprlíkuju, jak mi jednou řekla moje mentorka :D. Měly jsme před tím ještě školu a spolužačka: "Neboooj se prosííímtě, to bude v pohodě. Budete mít....tři krásný porody...a no, třeba ještě jedny kleště, ať máš nějaký patologický!" Já na to: "Pfff, jeden by stačil." Nicméně měla naprosto přesně pravdu. Ale na kleště jsem se šla jenom podívat, fakt jen abych si to mohla napsat.
Nicméně ty tři porody byly fakt krásný. Všechno šlo jako po másle, moje mentorka to už tak nějak nechávala na mně, sama jsem si vyšetřovala, pustila jsem vody - a ať si říká kdo chce, co chce, tak u vícerodiček to vždycky pomůže v tom, že nález rychle poskočí. Sice je ta bolest větší, ale hezky se to urychlí a myslím si, že to miminku prostě v té fázi už neškodí , naopak, nebude tak dlouho v děloze vystaveno stresu (u prvorodičky, když to tak nějak nepostupuje a je malý nález, tak to už bych o tom polemizovala). Prostě paráda, i když mám občas problém určit lem a zánik branky, ale to se všechno ještě naučím, času dost :).
No a co se týče porodu samotného, mentorka si už nebrala sterilní rukavice, celé mi to nechala, takže jsem úplně sama porodila tři krásné děti, hezky si přehmátla, všechno se dařilo :). Dokonce všechny tři paní vyvázly bez poranění! Takže neskromně doufám, že kvůli tomu, že jsem konečně dobře chránila hráz. Sranda byla, že v pět mě už mentorka říkala, že můžu jít dom a já, že ještě svezu paní na oddělení a pak půjdu, a když jsem se vrátila, tak ona, že tam je paní, která bude co nevidět rodit :D. Sice jsem tam chvilku klimbala nad stolem, ale tohle mě ještě vzpružilo :). Hlavně jsem byla vděčná, že mě mentorka chválila a říkala, že příště klidně může jít spát a já si ty porody povedu sama :D. A že už se lepším atd atd. a že to byly fakt krásný porody, prostě jsme z toho obě měly skvělý pocit, jsem jí fakt chtěla obejmout, jak mě ty porody nabily pozitivní energií! Taky jsme si parádně pokecaly, prostě jupíí, takovejhle krásnej pocit jsem neměla už dlouho :)
Taky jsem se snažila na noční vymyslet nebo pochytit nějaké hlášky ze sálu, protože tohle spojení se občas objevuje v dotazech, podle kterého někdo najde můj blog. Bohužel mě nenapadlo nic jiného než tyto dvě: "To máme ale hezkej monitor!" - jakmile se toto řekne, je jasný, že se za chvíli rapidně zhorší a "Tady je ale klid!" - volně přeloženo - za chvíli budou všechny boxy plný, bude jedna sekce za druhou a do toho budou chodit gynekologické ambulance.
Jinak mám další poznatek, co se týče porodního plánu - a to k vážení a měření. Že to je prý po porodu pro dítě moc stresující. Ale není to stresující i dvě hodiny po porodu? Myslím, že to je jedno. S miminky zacházíme šetrně a na váhu dáváme takový savý papír, takže není nějak studená. Navíc by bez váhy a míry nešel napsat porodopis a všechno by se neuvěřitelným způsobem zdrželo a takhle to ve fakultce fungovat nemůže. Když někde mají za noc jeden porod, tak to potom jo, ale když tady jich máte průměrně šest, sedm, tak to prostě nejde. Ale to je pořád to, o čem mluvím - že už nevím, co je správně. Na jednu stranu jooo přirozenej porod atd, ale když to pak vidíte v praxi a slyšíte ty porodní asistentky...ta moje mentorka asi není moc zastánkyní přirozeného porodu, ale zbytečné zásahy rozhodně nedělá. Prostě zdravý rozum podpořený mnoha lety praxe a tak to má asi být. Jo, a taky jsem poprvé cítila, jak pulzuje pupečník, dřív jsem to nikdy necítila :) (nebojte, přestřihli jsme až po tom, co dotepal ;))
Nezlobte se za nic neříkající článek, ale celý den (a noc) srším emocemi a nemám se s kým podělit (naplnila se slova jednoho člověka, co řekl, ať si představím, že jednou přijdu z praxe a nebude tu nikdo, komu bych to mohla říct...tak tady to máte), takže super, že mám vás a tenhle prostor k tomu!
A na závěr, citát o porodních asistentkách, co mě velice zaujal:
"Jsme jako labutě plující na jezeře. Na povrchu vypadáme vyrovnaně a klidně, ale pod vodou mácháme nohama k zbláznění."
Moc pěkná článek. Já to znám z té druhé strany. Musí to být pěkné být u porodu, tedy ne vlastního, ale já bych na to neměla, dělá se mi zle, nemůžu porod vidět ani na videu a to jsem rodila dvakrát, děs co:-) Super s tou hrází, máš mé sympatie. U druhého jsem měla rupturu druhého stupně a doktor, který vypadal jako Brad Pitt, to štupoval skoro hodinu. Vážení a měření co nejdříve po porodu na jednu stranu chápu, ale bylo pro mě dost divné, že jsem si sotva narozené miminko chvíli chovala, pak jsem ho odevzdala, bylo odvezeno a měla jsem si pro něj přijít, až budu chtít.
OdpovědětVymazatTak při porodu to člověk vnímá úplně jinak, to s videem nejde srovnávat a co se týče zaměstnání - dá se zvyknout snad na vše :) Jak Brad Pitt? Že by doktor Študent? :)) S tím poraněním, někdy ať se dělá, co se dělá, tak se tomu holt nezabrání...Co se týče mimča zálaží, jak na tom je, když je potřeba třeba na chvilku do inkubátoru, aby se prohřálo nebo tak, tak s tím nic nenaděláš. Když je všechno v pořádku, tak dáme na břicho tak pět až deset minut, pak se snažíme, co nejrychleji ošetřit, zvážit, změřit, vracíme zpátky na bříško a necháme tak dvě hodiny :) nevím, kdy jsi rodila, ještě před rokem jsme miminka po ošetření balily do zavinky a dávali rodičům takhle. A to je to v Brně ještě dobrý, jinde jsou na tom mamky hůř :(...uff, že já se vždy do těch komentářů tak rozepisuju :)
VymazatGratuluju k postupnému nabývání sebevědomí na porodním sále. I když je zkušenost nepřenosná, tak články o tom co se děje na praxi, mám nejradši. Takže už teď se těším na další. :)
OdpovědětVymazatAť se daří,
Z.
http://www.anetakonculova.cz/2014/01/zazrak-zrozeni-aneb-pribeh-jednoho-domaciho-porodu/ - napadlo mě napsat Ti sem o tomhle...co Ty na to? :)
OdpovědětVymazatKdyž to někomu vyhovuje (nečetla jsem to celý, jen jsem to rychle projela, to je dycky na jedno brdo), ale žrát placentu...brrrr...já proti domácím porodům nic nemám, myslím, že pro jistou skupinu žen (rozhodně ne pro všechny) to je fakt ideální, asi by to takhle mělo být normální pro všechny, ptze když je žena psychicky v pohodě a blabla, tak s při porodu přepne do jinýho stavu vědomí a rodí úplně jnak, ale tady na to není systém nastavenej a jak víme, tak někdy to může dopadnout špatně...já fakt nevím, ošemetná situace :)
Vymazat"Porodila sama tři děti?" A nerodily náhodou ty děti jejich matky? Vy jste byla přítomna porodu 3 krásných dětím nicméně neberte matkám jejich práci a zásluhy, protože rodí vždy matka, ne personál nemocnice.
OdpovědětVymazatEliška
Mně je srdečně jedno že nemůžete bez váhy a míry vyplnit porodopis a to dítě bych vám prostě zvážit nenechala. To je moje dítě, moje zodpovědnost a nedám vám človíčka na kterého jsem čekala 9 měsíců abyste ho mohli natahovat a místo aby mohl po náročném porodu odpočívat na mém hrudníku. Lektorce prosím tě řekni ať vypadne ze sálu pokud nepodporuje přirozené porody a u tebe je dobře že ses rozhodla že porody dělat nebudeš. Ta rétorika, ta terminologie ty rádoby odborné "argumenty" vytáčí mě to do běla, když vím že to jde jinak a jediný co tomu brání je to že se někomu NECHCE něco na svém přístupu měnit.
OdpovědětVymazatA ty si žádný 3 děti sama neporodila. Ty si u toho pouze asistovala. Což je chválihodné, ale nedává ti to právo říct že si to dítě porodila. To má akorát matka právo toto říct protože ve vztahu ke konkrétnímu dítěti se jedná o naprosto výjimečnou záležitost. Takový totiž porod je a má být výjimečná záležitost a ne rutinní zákrok a přestaň se vymlouvat na FN. My tu máme v Brně taktéž FN a ty porody tam představ si probíhají přirozeně dokonce a máme lepší výsledky než celá ČR. Možná kdyby slavní pražští docenti místo kydů do televize trávili občas čas přemýšlením, tak by přišli na to proč tomu tak je.