Tak jsem vás pořád napínala...totiž byla jsem ve výběrovém řízení na řídícího letového provozu. Předvýběrem jsem prošla, možná zapůsobilo, že jsem do motivačního dopisu napsala, že sledovat vzlet letadla je pro mě krásnější pocit, než sledovat porod. Ze zkoušky z angličtiny jsem měla strach, po dopsání testu mi přišlo divné, že mi to přišlo tak lehké. A ústní přezkoušení - paní zkoušející byly hrozně milé, nasmály jsme se, že jsem porodní asistentka a pak jen čekat na výsledek. A ten byl čistá úroveň B2, což bylo potřeba.
A tak už se jen zbývalo stresovat z FEAST testů. Náročné testy předpokladů pro řídící, které se dají dělat jen jednou v životě a nedá se na ně připravit. Buď to člověk v sobě má nebo nemá. Bylo důležité přijít odpočinutý, mít sebou nějaký cukr na povzbuzení :D...no samozřejmě jsem v noci nemohla spát a najednou bylo ráno a já na cestě do IATCC Jeneč. Řeknu vám, že to je fakt krásná moderní budova, jak by bylo krásné tam pracovat... První část... bohužel asi nemůžu říkat, co tam bylo, ale dá se to vygooglit. Něco jsem střílela od boku, nebyla si jistá, jestli jsem fakt pochopila instrukce... Ale když to vezmu zpětně, tak to asi tak těžké nebylo, jen prostě ten časový pres.. u jednoho cvičení bylo na odpověď 1-2 sekundy. Tak jsem si nedělala naděje a když jsme skončili, tak sem hnedka začala hledat spoje zpátky... A pak pán říká: "No dnes to teda nedopadlo moc dobře...postupuje jen pan Matlafousek... (a já "Hmm, to bylo jasný, ani se nedivim...") a slečna Mimózová." Ta euforie, takovou jsem v životě nezažila. Ze sedmi lidí, my dva. Pak začala druhá část, která už byla hodně zjednodušená simulace letového provozu. A zároveň brutální masakr, měla jsem pocit, že mi srdce vyskočí z těla. První část dobrý, druhá, to už se mi pár letadýlek přiblížilo a dvě srazily. Třetí, u tý se ještě poslouchala a sčítala čísla navíc k tomu řízení, to jsem si zas polepšila, i když srážka taky nastala. Po skončení jsem říkala, že by o mně mohli z fleku natočit díl leteckých katastrof. Pán říkal, že to nevadí, když se jich pár srazí. Kouknul na moje výsledky, usmál se a že mně se jich tedy srazilo víc... takže ačkoliv efektivita a multitasking nadprůměrný, tak jinak horší průměr... a o kousek to uniklo. Bohužel nikdy v životě řídící letového provozu nebudu. Proč mě teda sakra andělé nechali dojít tak daleko a neutnuli to v počátku? Nevím, co teď mít za sen, nic se mi nezdá tak dobré :/ Ale zážitek na celý život mi zůstane. Tím se asi každej druhej chlubit nemůže. A trochu zvýšené sebevědomí ohledně mé pohotovosti, inteligence a tak :D Ale mrzí mě to, ani nevíte jak :(
To jsou věci.... já myslela že toužíš po letušce, a ono tohle:) moc zajímavé. je to škoda. Ale snad jsou ty testy nastaveny dobře. Já bych teda takto stresové povolání asi nechtěla. Třeba by se Ti pak letadýlka omrzela... ber to z té lepší stránky.
OdpovědětVymazatTo mě moc mrzí, že to nedopadlo. Ale je pravda, že se vždy časem ukáže, že to mělo svůj důvod. A zkušenost je to určitě skvěla, máš rozhodně důvod být na sebe pyšná :-).
OdpovědětVymazat