Přeskočit na hlavní obsah

Odposlechnuto na sále II - přirozený porod a porodní plán


Tak mám právě po noční, jak říkají sestřičky, byl to docela Saigon. Jen jsem přišla na službu a do půl hodiny jsme porodily první paní. Během večera pak následovaly další dvě. Proč si ta moje PA (=porodní asistentka) vždycky ty paní bere, když říká, že už nechce nic dělat? :D Ale aspoň na mě nestihnul padnout spánek. Druhá paní byla třetirodička a zvládla to krásně. Bohužel u obou dvou jsem si tam nějak nezvládla naštelovat ruce a moc to nešlo, tudíž spíš asistovala moje mentorka, takže jsem si to napsala jako asistence. Ale dvakrát se mi povedlo píchnout vodu – protrhnout vak blan, co obaluje miminko, že odteče plodovka, takže úspěch!
Co budu psát dál, je založena na dosavadních zkušenostech a rozhovorech s mojí mentorkou - skvělá starší paní, hodná, ale důrazná, s bohatými zkušenostmi a zdravým selským rozumem. Je možné, že za dva roky, až budu pracovat sama, budu psát něco jiného, takže berte na vědomí, že jsem zatím pouze studentka a pouze dávám dohromady informace, co jsem získala na praxi, tak jak to vnímám já. Nikoho neodsuzuji, nikoho k ničemu nenabádám a nemyslím si, že mám patent na rozum.
No, po té druhé paní se PA nějak začaly bavit o přirozeném porodu a porodním plánech a tak. Ony tomu totiž nejsou moc nakloněné. A já to chápu, ve fakultní nemocnici na to nejsou vhodné podmínky a často se tam soustředí patologie a u nich přirozený porod prostě nejde. O přirozeném porodu na stránkách Porodního domu u Čápa (aktivita Unipy) se píše, že to je
porod, který je nerušen vnějšími zásahy, probíhající v domácím prostředí nebo v prostředí připomínající domov. Rodičce je umožněn zcela volný pohyb během první a druhé doby porodní, sama si zvolí polohu ve vypuzovací fázi plodu, aktivně jí pomáhá její partner, neprovádí se holení a klystýr, epizitomie se neprovádí rutinně, nepoužívají se prostředky k urychlení porodu, nepoužívají se tzv.bezbolestné metody (epidurální analgezie – ono ale bacha, i s epidurálem to není absolutně bezbolestné, rodička musí cítit, co se jí tam děje, aby pak mohla zatlačit), používají se přírodní metody tišení bolesti (polohování, masáž, sprcha, psychické povzbuzování), po porodu je dítě ihned vloženo do náruče matky a po nezbytném ošetření je dítě trvale ponecháno u matky. Základním principem je respektovat přirozené porodní mechanismy, důvěřovat ve vrozené schopnosti matky. Že když žena prožívá porod v příjemné atmosféře, vyprodukuje její tělo dostatečné množství hormonů pro spontánní porod. Proto se nesmí žena zbytečně vyrušovat, aby se dostala do „jiného stavu vědomí“ a porodila snáz. 
Hodně se to teď skloňuje a u nás je zoufale málo míst, kde lze porodit přirozeně. Jenže! Pokud jde všechno tak, jak má, tak alespoň u nás, i ve fakultní továrně na děti, žena má volný pohyb, sama si volí polohu, partner jí může pomáhat, holení se vůbec neřeší a klystýr nemusí dostat. Zrovna okolo klystýru se toho nadělá. Já chápu, že to mnohým ženám může být nepříjemné, ale on opravdu pomůže – miminko tam má víc místa, teplá voda prohřeje břicho a zmírní bolesti, posílí kontrakce a povolí porodní cesty. Takže ho ženám doporučujeme, ale je to na nich. Epiziotomie rozhodně není rutinní. Dělá se jen, když to jinak nejde. Přecejen je lépe kontrolovatelná, než když hráz rupne. Někdo teda uvádí, že když rupne, tak se hojí lépe, protože je v přirozených místech. (Ale zase když si roztrhnete třeba džíny, tak se to hůř šije než když byste je střihli...) No, upřímně nevím. Epiziotomii jsem všehovšudy dělala jen dvakrát a byla u hodně porodů, kde nebyla potřeba, i u prvorodiček. K podání léků, vždy musí být důvod, u nás si personál opravdu nechce ulehčit práci a ještě nikdy jsem nikoho neslyšela, že by něco chtěl stihnout do konce směny. Naopak hodně porodních asistentek zůstávalo i po skončení směny, aby to s tou ženou dokončily, když už se jí věnoval celou dobu. A protrhnutí vaku blan – když si to žena vysloveně nepřeje, tak se prostě neudělá, jsou případy, kdy se porodilo dítě v zachovalém vaku. Pokud je nález na porodních cestách dostatečně pokročilý, v podstatě není důvod, proč ho neprotrhnout, se souhlasem. Epidurální analgezie – s tou to je tak, že pokud žena přijde a ve dveřích hlásí, že chce, tak si ho zaplatí. Jinak o něj může sama požádat, když má pocit, že nezvládá bolesti (a neplatí). Nejlepší a nejužívanější je na to, když porodní cesty nechtějí povolit, funguje úžasně. Ale je to poslední varianta, předtím se vyzkouší různé jiné metody (léky do žíly, teplo, klystýr). PA se ptají ženy, jestli chce, protože pacient (i když rodička není pacient) má právo na to, nemít bolest. Tak to může vypadat, že to vnucují, ale ony se jen musí ptát. Je asi fakt, co jsem viděla, že po epidurálu se dítě moc nechce přisát, ale to je taky individuální. Sprcha, polohování a psychická podpora jako tišení bolesti se používají vždy. Teplá voda je „epidurál porodních asistentek“. Mimčo, když je v pořádku, tak se dává mamce na bříško vždycky, teď dokonce zavedli, že se vezme na ošetření a pak se nebalí do zavinky, nechá se nahatý a zase se dá na mamku a nechá se, aby se samo doplazilo k prsu a přisálo se, a mamča ho u sebe může mít takhle nahaté i při šití a kontrole porodních cest a prostě celé ty dvě hodiny, co ještě zůstává na boxe. Takže to je rozhodně krok kupředu. Chybí ošetření dítěte na matce, ale když si o to žena požádá, tak to dostane..
Asi takhle, já jsem pro přirozený porod, ale domácímu nejsem nakloněná, u nás tento typ péče nemá zázemí a PA za přítomnost u domácího porodu momentálně můžou jít do vězení, zaplatit několikamilionové pokuty a zástavu činnosti, spíš chci, aby to v porodnicích vypadalo víc jako doma a aby se třeba míň vyšetřovalo, používal se bezdrátový monitor ozev mimča (aby rodička nemusela ležet ne posteli, ale volně se pohybovat), aby se ošetřovalo dítě na mamině a aby s ní rovnou šlo na pokoj místo na hodinu na observaci na novorozeneckém. Ale když jsem to tak viděla a slyšela, tak to ani ve velkých nemocnicích není problém. Porodním asistentkám vadí, že ženy chodí na předporodní kurzy, kde jim nadiktují, jak si napsat porodní plán, ale na to, že porod fakt nesnesitelně bolí (ale ne každou!), jim neřeknou. Že pak ženy přijdou, mrsknou tím plánem na stůl a myslí si, že se z toho všichni posadí na zadek a celý porod mají vyřešený. Přitom někdy nastanou situace, že se nedá dělat nic jiného. Vždy se může něco stát. I u zdravé ženy. Asi možná, že když by žena rodila doma, tak se nastaví do takového pohody, že se nic nepokazí, ale kdo to může předem vědět… Na všem se dá domluvit a personál nedělá (aspoň teda moje mentorka ne) zásahy bez konzultace s rodičkou. Ta na všechno může říct, že nechce a přirozený porod jde mít i bez plánu. Partner může být u porodu vždy, ale mám radši držení za ruku a tak, né takovéto že to vypadá, že pán sám navštěvoval kurzy a..já nevím, jak to popsat, někteří chlapi jsou takoví zženstilí a řeší věci, o kterých by měla rozhodnout žena. Já vím, je to dítě jich obou, ale ta žena rodí, ne chlap. 
Měli jsme paní s plánem a nechtěla pustit vodu, nechtěla epidurál a léky. Jinak myslím, že ostatní přání nepřesahovala standardní péči. Jo, chtěla vlastně být furt s dítětem nebo aby s ním byl partner – u prvního koupání atd, a taky chtěla ošetření pediatrem přímo na sále. Dopadlo to tak, že nález byl docela pokročilý a voda ještě nepraskla, paní už moc nezvládala bolesti a chtěla to mít za sebou. Tak si nechala vysvětlit, že bude lepší vodu pustit a urychlit to. Jen se bála, aby to neublížilo miminku, ale vše jí bylo vysvětleno. Po docela krátké době začala vyžadovat něco na bolest, zvažovala i epidurál, ale moje mentorka jí říkala, že už by se to asi stejně nestihlo a že je šikovná a zvládne to. No a zvládla to J Takže jsme vlastně její plán dodržely, aniž by nás to nějak omezovalo a aniž by se ona s námi musela nějak hádat. Divila jsem se, že dorazil i pediatr (a to moje mentorka říkala, že ho fakt volat nebude :D). Člověk si porod nemůže naplánovat. Abych to shrnula, když jde všechno dobře, není důvod k intervencím a máte přirozený porod i bez plánu. Když to nejde, tak se nedá svítit a nějak se zakročit musí, ale ženě se vše vždy vysvětlí a požádá o její souhlas.
Já sama jsem si říkala, že když to vidím, tak si radši napíšu porodní plán (a jako studentka PA/porodní asistentka je pořádně na***u :D). Ale protože znám z praxe, co se může stát, tak bych tam třeba napsala, že nechci toto a toto, ale že chápu, že nastane situace, kdy se to musí udělat a je to nutné. Takže ve výsledku porodní plán nepotřebuji. Musím se jen předem připravit a uklidnit mysl, aby vše šlo jak po másle :)
Nejde mít návody a plány na prožití porodu. Nejde mít návody a plány na těhotenství a péči o dítě. Všechno je vždy jedinečné a člověk by se měl spolehnout na své přirozené instinkty a ne na to, co vyčte na netu.

A asi to není to, co jsem chtěla říct, měla jsem si to zapisovat hned na službě, ale nebyl čas a dnešní ranní spánek mi nějak vymazal paměť J Tak kdyžtak doplňující informace v nějakém z dalších článků. Ale stejně, vyčerpávající článek, že? Pokud jste dočetly až sem, tak congrats! :D


Komentáře

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Nenapadlo mě, že u porodu je klystýr a lotosový porod - to také slyším poprvé :) (připadám si trošku jako pitomec :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neeee, já o lotosovém porodu neslyšela do nedávna, rozhodně to je spíš extrémní věc, co se neděje moc často...a klystýr, toho se ženy vždy hrozně děsí, že má u porodu být, ale pak jsou spíš rády :)

      Vymazat
  3. Tak napsala jsi to pěkně, mám za sebou jeden porod a byl teda skoro úplně přirozený, voda odtekla doma, pěkně jsem se otvírala, bolesti zvládala, vše bylo podle mě jako z učebnice ani klystýr jsem nedostala. Je pravda, že jak miminko sestupovalo, tak jsem si několikrát došla na záchod, takže jsem se o nehodu nebála. Akorát mi udělali epiziotomii, nejdřív jsem ji nechtěla, ale i tak se miminko trochu zaseklo o ramínka, takže bez ní by to šlo celé asi těžko. Pak mi ještě dali oxytocin. No, o tom jsem taky přemýšlela, jestli je to nutnost kvůli placentě. Ale zas aby se na ni nečekalo 2 hodiny. Máš s tím nějakou zkušenost? Že některá nechtěla oxytocin? Za jak dlouho se porodila placenta? Další porod bych už totiž chtěla bez toho. Jinak jsem s miminkem byla celou dobu po porodu, přístup personálu byl skvělý. Ale zas je to asi jak kde, věřím, že ve fakultních nemocnicích toho mají hodně. Já rodila v Havlíčkově Brodě a tam se snaží o co nejpřirozenější porody.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někdy je ta epiziotomie fakt potřeba a zabrání se většímu poranění...oxytocin hnedka po porodu? Ten se dává rutinně, povinně, právě kvůli odloučení placenty a stažení dělohy...je to podepřeno mnoho studiemi, že když se rutinně oxytocin po porodu mimča podá, tak se o strašně moc procent sníží riziko velkého krvácení. Nechtěla jen jedna paní, ale vysvětlily jsme jí to. Proti tomuhle bych se určitě nesnažila nějak bojovat, ptze oxytocin fakt pomůže a nemá (takhle po porodu) v žádné nežádoucí účinky (jen velmi velmi vzácně). Takže nemám zkušenost, i k porodům dom si porodní asistentky brávaly oxytocin...Jojo, fakt jak kde a záleží na lidech, slyšela jsem o Havlíčkové Brodě dobrý věci a že porodní asistentky šijou malá poranění, to je fajn :)

      Vymazat
  4. já jsem právě jednou četla nějaký zajímavý článek o tom, že když se oxytocin nepodá, tak často začne odlučovat placenta až po dvou hodinách, když už je žena v klidu v posteli a třeba miminko kojí. Právě, že to zní hezky, ale to krvácení je asi risk. porodní asistentky taky šijou? mě šil doktor a studentky akorát asistovaly.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jo, ona začne...když se mimčo přisaje, tak se oxytocin vylučuje taky, ale jak říkáš, je to velký risk...jako doma se asi dá eventuelně čekat, ale v porodnici ti to prostě daj, tam si to nerisknou...ale je jasný, že když by žena výslovně odmítla a podepsala nějakej informovanej souhlas, tak jí to nedají...(ale jestli uvažuješ o tom, že bys nechtěla, tak jsem aspoň předložila nějaký argument :)) prej v havl.brodě jooo, ale co je na tom pravdy nevím :)

      Vymazat
  5. aha, vlastně ono se víc krvácí když se kojí, tak to bude asi tím. No, mě spíš zajímalo, jestli to právě některá maminka takhle chce. Protože některý prostě nechtějí vůbec do toho zasahovat. Taky mě to zajímá, protože jsem už rodila a vím jak to tak probíhá. Jinak to musí být zajímavé když to studuješ, já znám jen svůj porod a ten byl bez komplikací ale ty se setkáváš se vším možným, viď? Že třeba můžeš porovnávat jestli některé maminky reagují přehnaně nebo tak. Já třeba byla v porodnici na prohlídce a slyšela jsem tam jednu maminku strašně řvát, hrozně mě to vyděsilo, říkala jsem si pane bože, jak to zvládnu a pro mě to bylo celkem dobrý :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Setkala jsem se s tím jednou, vysvětlily jsme jí to a daly jí to a neprotestovala. Jinak vůbec. Z toho popisu to na prvorodičku znělo hrozně hezky, některé to nemají tak jednoduché :) A některé hrozně řvou, ale co, každý prožívá bolest úplně jinak...některé skoro ani nevydají hlásku :D

      Vymazat
  6. no jo, já jsem si dopředu všechno studovala, dívala jsem se na hodně videí z porodu, pila maliník,jedla lněné semínko, jediný co jsem nezkusila bylo cvičení s Epi-nem, to je prý hodně dobrý. Takže jsem se i docela těšila na něco nového, nepoznaného :-) nejvíc jsem se bála šití, na internetu jsou diskuze, kde maminky píšou, že je to horší než samotný porod, ale skvěle mi to umrtvili, cítila jsem jen asi poslední 3 stehy a to se dalo vydržet. Jako klidně bych znova rodila třeba 5x, ale pro mě bylo to těhotenství dost těžký. měla jsem křeč v noze a kulhala, pak mi rostl moudrák, zvracela jsem, no nic moc:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No o Epinu se bavily PA na sále, že to jako dost roztáhne tu pochvu natrvalo, tak já nevím, jestli to za to stojí...a číst diskuze na internetu je základní chyba! Ale to je taky individuální jak kdo to šití snese :) to jsi dobrá, většina matek řekne, že už nikdy :D

      Vymazat
  7. tak porod trvá většinou tak jeden den, jednou to prostě skončí a bude po všem, ale třeba těhotenství se táhne 9 měsíců a totálně to změní postavu. já si sháním plavky v celku :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Já si vzpomínám, že jsem byla jednou u porodu nějaké profesorky, která jak tlačila, tak vytlačila několik velkých hovínek. Hrozně se styděla a pak se dva dny omlouvala :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Tak porodní plán má v podstatě podobu dříve vysloveného přání tedy pokud žena není už schopna reagovat tak prostě personálu má poskytnou návod. To ovšem neznamená že pokud se situace změní, že musí být na 100% dodržen. Já zase nemám ráda porodní asistentky co řeknou že nesouhlasí s přirozenými porody, to je stejně idiotské kdybych jako právník řekla, že nemám ráda ústavu, když představuje materiální jádro toho co v životě dělám...

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji mockráte za váš komentář!

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak klasifikovat císařské řezy a analyzovat jejich četnost - ROBSON

  Připomeňme, že dle WHO by podíl císařských řezů neměl nikde přesahovat 10-15% . V posledních desetiletích se jejich počet ovšem progresivně zvyšuje, ačkoliv všechny faktory, které se podílejí na tomto fenoménu, nejsou ještě zcela známé. Narůst císařských řezů (SC) je problémem veřejného zdraví a také zdrojem mnohých polemik ohledně rizik pro zdraví a výdajů spojených s tímto nárůstem. Pro porozumění faktorům, které určují tento fenomén a naplánování efektivních opatření pro snížení či zvýšení SC, kde je vhodné, je nezbytné mít nástroje schopné monitorovat a porovnávat podíl císařských řezů v daném zdravotnickém zařízení v průběhu času a mezi různými zdravotnickými zařízeními navzájem. Tradičně se monitoruje percentuální podíl SC na všech porodech na úrovni jednoho zařízení. Tímto způsobem získaná data jsou ovšem velmi variabilní a složité na interpretaci, poněvadž mezi zařízeními se liší úroveň péče (perinatologické centrum vs okresní porodnice), charakteristika rodiček( nízko

Masáž hráze v těhotenství

Až 85% žen při prvním porodu utrpí nějaký typ poranění, přičemž toto poranění má mnohdy dlouhodobé následky, zvlášť pokud se jednalo o poranění třetího nebo čtvrtého stupně (nastává cca v 0,5-10%) anebo epiziotomii (jejíž rutinní používání není již dlouhou dobu doporučováno!) Rizikové faktory pro poranění jsou: abnormální polohy plodu, operační vag.porod, překotný porod, makrosomie plodu, obezita matky, nulipara, pokročilý věk matky  Poranění třetího a čtvrtého stupně je spojeno s rozestupem rány, močovou inkontinencí, dyspareunií, anální inkontinencí, fistulemi, prolapsem pánevních orgánů.  A ani nemusíme zmiňovat psychické trauma. Mnoho žen ze strachu z poranění žádá císařský řez (ačkoliv bolest přetrvávající více než jeden rok je častější u žen po SC než po vaginálním porodu - 22% vs 8%). (4) Masáž hráze zvyšuje relaxaci svalů a prokrvení hráze , napomáhá rozšíření tkání a zvýšení jejich elastičnosti, ženy se naučí uvolnit se při pocitu pálení či bolesti hráze, což je důležité při p

Co víme o nástřihu hráze - epiziotomii?

Epiziotomie byla popsána už v roce 1742 a v roce 1921 doporučována u všech porodů nulipar jako prevence porodního poranění . Léta se věřilo, že snižuje riziko závažných poranění a poruch pánevního dna a že její sutura je snadnější. Nicméně v druhé půlce 20.století začalo pomalu vyplouvat na povrch, že asi nebude tak "zázračná", jak jsme si mysleli, a že důkazy, které máme k dispozici, nejsou dostatečně silné.  Epiziotomie - nastřižení pochvy a perinea slouží k zvětšení průměru východu pánevního a usnadnění vypuzení plodu. Jedná se/jednalo se o nejčastější chirurgický zásah na světě vůbec. Četnost se u jednotlivých států pohybuje od 9% do 100%. Krátkodobé efekty epiziotomie: možné rozšíření na poranění 3. nebo 4. stupně (převážně u mediální epiziotomie!!! 11% riziko vs 2% u mediolat.), krvácení a větší krevní ztráta, edém a infekce, poranění konečníku a svěračů, poranění uretry a močového měchýře, hematom, bolest, rozestup jizvy (1) Dlouhodobé efekty: chronická infekce, ano