Knihy o přirozeném porodu a Porodní domy

Už ani nevím proč, ale pocítila jsem jakési nutkání si zase přečíst něco o přirozených porodech. Možná kvůli tomu, že jsem se pořád cítila takovou nejistotu ohledně mé profesní budoucnosti (ostatně to cítím pořád), protože se učíme spoustu věcí, co dělat když se stane tohle a tamto a techniku rukou při porodu a kdesi cosi. Což je na jednu stranu super, ale pak přemýšlím o přirozeném porodu a z toho vždy vyjde najevo, že tyhle věci nepotřebuju. Tak co potom dělat? Asistovat při medikalizovaných porodech, abych všechny své znalosti uplatnila anebo při přirozených, kde dám ruce za záda? Tak jsem se ponořila do četby...

Jana Doležalová: Porod doma - co nám matky o porodu neřekly

Hrozně inspirativní knížka, ač nejsem příznivcem porodů doma. Když ono to je takové..co když fakt tím, že se rodí doma se počet komplikací zmenší na minimum?! V knize jsou zmíněny různé souvislosti a následky přirozeného porodu doma vs porodu v porodnici, ale hlavně jsou tu rozhovory se ženami, které porodila nebo s nimi byla v kontaktu porodní asistentka z Ruska Aňa. Hodně se ženami pracovala, co se týče jejich duše před porodem, aby dítě přišlo na svět nezatížené...a taky, že když má žena nějaké bloky, tak jí to ztěžuje porod. Tancovala, zpívala se ženami i při porodu. Placentu nechávala u dítěte 24hodin, tzv. lotosový porod (to mě se moc nelíbí, ale co :D). Jinak se mi líbí myšlenka placentu zakopat do země a zasadit nad ní strom. Doporučovala při porodu i sklenku vína, ale to jsem zas vypíchla věci, co nejsou tak důležité. Knížka je hodně inspirativní, protože je vidět, že když ženu provází zkušená porodní asistentka, tak to může být krásný zážitek. Jednou bych chtěla taková být. Ale taky hrozně moc záleží na tom, aby se žena ponořila dovnitř sebe, do jiného stavu vědomí - což je prokázané, že to tak je! Ale nesmí ji nikdo vyrušovat, musí se cítit v bezpečí atd...

Michal Odent: Znovuzrozený porod

Další skvělá knížka. Odent je porodník ve Francii, průkopník přirozeného porodu a zastánce porodních asistentek. Píše o tom, jak porod byl dřív přirozený a jak se to zrvhlo tím, že se vynalezly kleště, zavedla horizontální poloha, oxytocin, epiziotomie...a můžeme z toho vinit jen a jen muže, kteří si porodnictví přisvojili! (To já nikdy nepochopím, že se do toho muži pořád snaží mluvit a přikazovat ženám, co mají dělat, vždyť nevědí ani to, jaké to je mít menstruaci, natož jaké to je, když ve vás roste nový člověk!). Knížku si určitě přečtěte anebo si pusťte rozhovor s ním v ČT1! Zajímavé je, že se zmiňuje o tom, že jsou zbytečné předporodní kurzy, protože se tím žena jakoby programuje, že se musí něco naučit. Přitom schopnost rodit je přirozená a žena by se měla spoléhat na svůj instinkt.

Vlastimil Marek: Nová doba porodní

Taková new age kniha. Zmiňuje se o životě před životem, obzvláště mě zaujmula myšlenka, jestli to, že se zvyšuje agresivita, čelíme ekologickým katastrofám a terorismu, není způsobeno tím, že porod často taky bývá agresivní a to dítě to ovlivní. Hodně píše o různých kulturách, jak to probíhá v nich, jak to probíhalo dříve. Některými kmeny bychom se opravdu mohli inspirovat a bylo by to jen dobře. Všechno vysvětluje v zajímavých souvislostech...

Taky jsem začala lehce pracovat na bakalářce. V II.ročníku Časopisu Porodní asistentka z roku 1929 jsem našla článek "Mám roditi doma nebo v ústavu?" a moc se mi líbí odstavečky:

"Porod sám není žádnou nemocí a proto nepotřebuje žádnou lékařskou pomoc. Dostaví-li se potřeba volati lékaře, pak to pozná porodní asistentka dříve a sama jej zavolá nebo zajistí. - Ostatně, chcete-li míti při porodu lékaře nebo lékařku, můžete si jej zavolati, ale uvědomte si, že dle statistiky 90% porodů probíhá rukama porodní asistentky bez lékařského přispění." "Doma jste sama, kdežto ve veřejném ústavu budete ležeti s desíti nebo i padesáti rodičkami. -Stanete se pouze číslem, jako návštěvník hotelu, budete sice bezvadně obsloužena, jak se na dobrý hotel sluší, při odchodu bude vám podán účet, odejdete a tím jest věc pro hotel ukončena, jedno číslo odešlo a další přicházejí. Nelze individualisovati, vše nutno konat podle systémů, podle určité šablony."

Dalo by se říct, že do jisté míry to platí doteď. 

Řešení? Podle mě Porodní domy. Běžné instituce v ostatních státech západní Evropy.

Zdravotnické zařízení vedené porodními asistentkami s individuálním přístupem ke každé ženě. Měl by být v blízkosti porodnice, aby byla v případě nutnosti zajištěna lékařská péče a operační sál. Ale když vcházíte do porodního domu, vůbec vám nepřijde, že to je něco jako nemocnice. Jsou tu útulné porodní pokoje a všechno, co by působilo moc technicky je chytře skryto. Porodní asistentky ženám jen radí, provázejí je porodem, neprovádějí žádné zbytečné zásahy...tento dům sice získal registraci jako zdravotnické zařízení, bohužel ale nějakou kličkou v zákoně či co, se zde nesmí provozovat porody. Byly i návrhy na porodní dům v Brně a ačkoliv byl v areálu porodnice, prý by nebylo možné ženu v případě komplikací dostat do 15minut na operační sál. To někdy není skoro možné ani přímo v porodnici, ale na to se nikdo neptá. 

Takhle to může vypadat v porodním domě...tady by se rodilo jedna radost!

Pokud se chcete dozvědět víc o porodních domech - Porodní dům U Čápa. Myslím, že porodní asistentky už by se měly vykašlat na to, se tady snažit prosadit domácí porody, na to tady prostě asi nejsou podmínky...ale měly by se snažit prosadit změny zákonů ve prospěch svých kompetencí a zasadit se o to, aby bylo možné založit porodní domy. A konečně, ženy samy musí začít trochu brojit a rebelovat! Vzít porod zpátky do svých rukou a neodevzdávat se systému! Každá v sobě musíme najít tu sílu a odvahu přivést své dítě na svěť sama!