24. března 2014

Bilance studia porodní asistence IV

Další semestr začal zase měsícem praxe a vrátila jsem se bydlet zase k medikům, jako v prváku. Se spolubydlící jsme se dost sblížily, víc než předtím, takže už se do Brna pokaždé hrozně těším, bude se mi po ní stýskat :(
Po praxi začla normálně škola. Přednáška ve 14:20 v pátek z Akutních stavů v porodnictví  velice potěšila. Jedinej normální předmět a v pátek. Vždy vyučování v pátek a v pondělí. (Nechoďte na LF! :D) Ale jinak ty přednášky byly dost zajímavé, hlavně jeden z doktorů přednáší fakt suprově a ač jsme krvácení za porodu probírali už několikrát, tak jsem si odnesla nové poznatky, taky třeba to, že už je legální "hupsnout na břicho". Ale musí se to samozřejmě dělat předepsaným způsobem. Taky nám vykládal o embolii plodovou vodou: "Takže když přežijete tuhle fázi anafylaktického šoku, přijde druhá fáze - diseminovaná intravaskulární koagulopatie - a ta už vás zabije, znám jen jednu ženu, co přežila, je v komatu." My samozřejmě vytřeštěný oči, že nechcem snad ani nikdy rodit, vždyť není možný to mít bez komplikací a on se mile usmál: "Ale porodnictví...to je krásný radostný povolání, ne?" :D Pak mě i zkoušel, poprvé v životě jsem si táhla, co jsem nechtěla "Bezvědomí v těhotenství". Něco jsem začala plodit, on mi pomáhal, byl skvělej, jenže...snažte se pochopit, co za odpověď po vás vlastně chce, když si celou dobu v hlavě říkate: "Bych tě snědla, slaďoušku"...takže asi tak, ještě že to bylo jen kolokvium :D

Z předmětů jsme měli Etiku, Management (to bylo docela zajímavé, hlavně se dozvědět, jak funguje pojištění a tak a i ta swot analýza mě docela bavila), Zdravotnické právo (z toho si pamatuju jen, postup lege artis). Ošetřovatelská péče v neurologii sestávala z takových pochybných cvik (přednášky takovou paní, která mi není moc sympatická a akorát nám pořád pouštěla videa) a pak normální přednáška a zkouška? No, to byl úžasnej výkon. Zkoušel nás doc. Mudr. Ph.D., takovej flegmouš. Z téhle zkoušky jsem měla nejhorší pocit ve svém životě. Táhla jsem si nádory nervové soustavy, tak jsem řekla jeden, že je nejzhoubnější a jediná informace, co jsem si o nádorech zapamatovala - po operaci je průměrná doba přežití 17 týdnů, s následnou radioterapií asi 35 týdnů. Potom jsem měla vyšetření reflexů. On se ptá: "Tak ty míšní reflexy... jak je postaven reflexní oblouk? Kam jde impulz?" "No...do...mozku?" "Jsou to míšní reflexy...takže do míchy..." Great, ví každej na střední, žejo. A pak cévní mozková příhoda. To jsem tak nějak věděla a pak se ptá, co je TIA a jak dlouho trvá. Tipla jsem hodinu, bylo to 24 hodin. No, neva. Odešla jsem s Bčkem, nechápu. Ošetřovatelská péče v interních oborech byly hrozně nudný přednášky a pak něco v doléčovacím rehabilitačním oddělení, kde jsme akorát odebírali anamnézu (měly jsme docela zajímavou paní, co byla novinářka a kámošila se se samejma známejma lidma), udělaly ošetřovatelskej plán a prošli si oddělení.
Pak jsme měli Ochranu veřejného zdraví, v podstatě něco jako zdravý životní styl. Zkouška byla formou testu, pán-garant předmětu nám přišel rozdat testy, předtím hrozně rozvlekle a důležitě říkal, že nesmíme mluvit a opisovat, že jnak končíme. No rozdal testy, já na to koukám a chce se mi hrozně smát. Sice někdo říkal, že to není těžký, ale zadarmo nám to nedaj...ale tučně vyznačený odpovědi? To snad ne! Tak jsem se postupně dopracovala k záchvatu smíchu, který už nešel potlačit. Spolužačka: "Co se směješ?" "Správný odpovědi jsou tučně..." To už jsem padala pod lavici, spolužačka se začla smát taky. A pak nějaká druhačka, co si předmět zapsala s námi, se teda přihlásila a zeptala. Ukázalo se, že půlka měla vyznačený odpovědi a půlka ne. No tak jsem to rychle očíhla, co je kde správně, ale stejně jsem  měla pak C (velký zásah mého ega). 
V Porodní asistenci jsme braly zajímavé věci, tzv. komplementární metody - aromaterapii, homeopatii a pak takové ty meditace, spontánní tanec a muzikoterapie pomocí hlasitého zpívání á, é, í, ó, ů. Takže to byl přesně můj styl :)A pak jsme měli přednášku o dentální hygieně a dostaly jsme každá vzorky past a kartáček curaprox - konečně se to studium vyplatilo!!! :D
Pak zas cvika z Porodnictví, Fitness jóga - to jsem se docela zapotila a dala si předsevzetí, že si to budu cvičit doma - myslíte, že jsem pak někdy cvičila? :D A Sociologie. To byla kapitola sama o sobě. Zaprvé jsme nechápaly o čem je řeč, k čemu to vlastně je a tak nějak nám připadalo, že to je uměle vytvořená věda, která hledá problémy, kde nejsou. (Omlouvám se těm, co to třeba studují, chápu, že to k něčemu je, ale nám to je prostě k ničemu :D) Úkol napsat esej/úvahu se nejprve zdál jednoduchý. Skoro všem nám byla vrácena, že tam není uvedená odborná literatura a že jsme se nepřiklonily k žádnému názoru. Holt, napsat esej na FSS znamená něco jiného než mezi běžnou populací :D. 
Doufám, že to je vtipný, ani vtipy o sociologii totiž nechápu :D

No a už zbývá jen tento semestr a to sepíšu asi po státnicích s celkovou bilancí toho, co mi studium dalo či nedalo :)

8 komentářů :

  1. Hrozný, jak to letí. :) 3 roky utečou ani člověk neví jak. Ale evidentně má člověk i tak na co vzpomínat. Historka o testu s vyznačenou odpovědí mě rozesmála.
    My máme rozložení předmětů trochu jiný, takže kouzla socilogie a etiky objevujeme už v prváku, ale smysl mi to nedává ani tak...

    Tohle tvé zpětné ohlédnutí mě moc baví a těším se na bilanční díl, škoda že závěrečný. A kdyby se ti chtělo popsat praxi, budu nadšená. Škoda, že e-komunita PA je tak slabá. Chybí mi to sdílení zážitků nebo třeba neformální diskuse.

    Kolik vás vůbec bude přeživších, respektive těch, co se dopracovali/y až ke státnicím?

    Ať se daří,
    Z.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je mi to hrozně líto, že to končí, člověk je ve škole nějakých 18 let a najednou konec :( Myslím, že v prváku by to bývalo lepší, člověk by to radostně přežil a pak se staral jen o odborné předměty. Tak v dalším díle určitě popíšu praxi na operačních sálech už jen tento a příští týden školy a pak sedm týdnů praxe, tak nějaké zážitky snad ještě nasbírám :)
      Komunita PA je naprd. Pořád stejný jak před sto lety..hlavně že máme čtyři profesní sdružení. A každá PA má trochu jiné názory :/
      Hele, ještě nevím, bakalářku odevzdáváme až 25. dubna, takže se uvidí, jestli to někomu neprojde (a státnice až v červnu), vím, jen o jedné spolužačce, co si chce dobrovolně o rok prodloužit studium :)
      Tobě ať se taky daří :)

      Vymazat
    2. A chystáš se někam na magistra, třeba dálkově?
      Z mých zkušeností, to teda v českým zdravotnictví nikdo neocení (spíše naopak) a člověk si pak připadá jako blbec. A je to docela dost frustrující. :(
      Ale třeba nějaká specializace v rámci CŽV mi přijde jako dobrá alternativa.

      Vymazat
    3. Ne, to ne, musíš souhlasit s tím, že dostaneš bc plat :D (a ještě můžeš bejt ráda, že místo tebe nevzali nějakýho zdravotnickýho asistentka). Chtěla jsem jít na dálkový mgr do olmu - učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy, ale nějak jsem neměla peníze pak na přihlášku, natož mít peníze na studium prezenčního (což by mě třeba lákala perioperační péče v pce), ale což...studovat se pak nějak dá dycky a ty doškolováky /specializace asi budou lepší...

      Vymazat
    4. Hmm.. je to bída v tom oboru. Vlastně ve zdravotnictví obecně. Ale v tom porodnictví mě to štve tak nějak nejvíc.
      A nejsmutnější je pak ten "Bc. plat" - to se chce jednomu brečet.

      A co bakalářka? Finušuješ?

      Vymazat
    5. Včera jsem dopsala závěr, tak už jen doplním pár věcí a snad to bude, odevzdávání je až 25.dubna, ale nějak nemám co jinýho dělat než psát :D

      Vymazat
  2. Sociologie je nejstrašnější věda vůbec. Kdykoli s ní přijdu do kontaktu, ježí se mi všechny chlupy. Vůbec nechápu, kdo to vymyslel a k čemu to je dobrý, jen kupa sraček, kterou se zabývají ti, co nemají co dělat :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že? Že?! Sem se to jen bála říct, takhle na plný koule :D

      Vymazat

Děkuji mockráte za váš komentář!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...