Ano, už jsem porodní asistentka Bc. Gertruda Mimózová :) :D Státnice byly fajn, vytáhla jsem si otázky, které jsem si vypracovávala a tak jsem si vybavila, co kde a jak bylo napsáno (to je pro mě vždy důležitý, proto se nerada učím z kompu, to pak moc nefunguje) - Diabetes mellitus v těhotenství, neurologická onemocnění v těhotenství, diferenciální diagnostika křečových stavů za porodu. No, prý jsem mluvila tak, že mi do toho nemohli skočit a vyptávat se, neurologická onemocnění ani nechtěli a diagnostiku jen stručně. V pediatrii Transport novorozence a Onkologická problematika u dětí. Transport jsem uměla perfektně, hrozně mi v paměti uvízla věta: "Pro dítě rychle, s ním už pomaleji." :D, onko mohl být problém, ale naštěstí stačilo říct jen nádory mozku a nazdar :) No a behaviorální vědy, ty byly sranda. Docela dobrá otázka na vaření z vody (učení na toto byl totiž boj s větrnými mlýny, díky bohu, že jsem si netáhla filosofickou antropologii :D) - Dětský věk a dospívání z klinicko-psychologického hlediska. Nějak jsem se zamotala v tom, kdy může jít dítě do školy, chtěla vědět odklady a kdy může jít dřív a tak a já se zasekla. A zdálo se mi, že ta zkoušející má takový zlý podtón. No.. Tak jsem začala brečet a nemohla se uklidnit, jen se mi podařilo říct, že se omlouvám. Oni hned, jestli mi je špatně, podávali mi vodu, kapesníček.. Trapas, ale nějak mi prostě povolily nervy. Ale zvládla jsem to dovykládat.
Obhajoby jsem se hodně bála. Když jsem si jí zkoušela doma, tak jsem měla trému sama před sebou. Já jsem totiž asi typ, který si tyhle věci nemůže připravovat předem :D Tam jsem najednou říkala úplně jiný věci, ale přesně, výstižně, prostě tak, jak to má být! Když jsem skončila, tak moje vedoucí vyzdvihla, že mám ty obsahy doma, naše třídní zase, že to použije při výuce a staniční z porodního sálu mi zatleskala. Pan docent se akorát zeptal, jestli mám zálibu v dějepisu, tak jsem mu odpověděla, že jsem z dějepisu měla vždycky čtyřky, ale ty časopisy mě prostě hrozně zajímaly :D Odnesla jsem si tři krásná Áčka. Nemít dvě Fka, tak mám i červenej diplom :(
No a tenhle den byl zatím asi tak poslední hezkej, kterej jsem zažila. Čekala jsem příval štěstí, ale nic. Mě škola fakt baví a teď jsem ztratila jedinou věc, na kterou jsem se mohla upnout. Teď jsem bez cíle, bez práce, bez peněz, bez přítele a bez kamarádů :(
No ale na veselejší notu, co se mi to vlastně dostává za odpovědi, když řeknu: "Jsem porodní asistentka?"
- A co si myslíš o porodech doma?
- Jéé sestřička! (V horším případě: Co to je?)
- Takže chodíš na zdrávku?
- Já chci epidurál!
- Já chci císaře! Zařídíš mi císaře?! Můžu si ho zaplatit?!
- A fakt porod bolí?
- To jako rodíš děti?
A taky konečně si konečně vyřídim dluh, kterej v sobě dusím už od Vánoc. Můj strýc vím-všechno-na-světě-a-jen-já-mám-pravdu o Vánocích tvrdil, že o pohlaví dítěte rozhoduje vajíčko i spermie. Přitom o tom rozhoduje jen spermie. Ale to ne! Já přece nemám pravdu, i když mám maturitu z biologie. A na argument, že se pohybuju ve zdravotnictví a jsem porodní asistentka, mi odpověděl, že ještě nejsem. Takže strejdo: "In your face!"
Gratulace!!!
OdpovědětVymazatDěkuji :)
VymazatMoc gratuluju. :)
OdpovědětVymazatMoc děkuji :)
VymazatTaktéž gratuluji, jsi šikovná. A neboj, nové cíle a výzvy se objeví co nevidět. Tak už je to zkrátka v životě zařízený. Navíc tím, že jsi teď bez velkých závazků, tak si můžeš dovolit dělat co tě napadne. Což je rozhodně osvobozující a určitě toho využij, protože pravděpodobnost, že se to bude ještě někdy opakovat (v takové míře) je příliš malá.
OdpovědětVymazatTakže si ten čistý štít a nový start pořádně užij.
(A nezapomeň řádně oslavit konec té předchozí etapy - zasloužíš si to).
Z.
No mít víc peněz, tak to bude rozhodně osvobozující :D Doufám no...to je tak jediný, co se teď dá dělat (když nepočítám telefonování a návštěvy porodnic :))
VymazatSlavení..pocit štěstí zatím nenaběhl, spíš to bude pití na žal :D Ale díky - taky za tu tvoji podporu během tohohle posledního ročníku :) Taky pak budu držet palce :)
gratulace největší :-)a neboj, BUDE LÍP !
OdpovědětVymazatTak to vám upřímně gratuluji. Já jsem zase virtuální asistentka. Udělala jsem si pořádek v práci a v životě, dala výpověď a začala podnikat. Začíná mi tím zcela nová etapa života, ale strašně se na ní těším. Je to samozřejmě sice hodně zodpovědnosti, ale s tou jsem nikdy snad problém neměla. :)
OdpovědětVymazat