Přeskočit na hlavní obsah

Za dva týdny půlrok v Praze

Uff, nechápu, že to tak rychle utíká. Napadlo mě napsat tenhle článek, když jsem si přečetla ten o prvním měsíci zde. Tolik se toho změnilo! 
Tak třeba teď nechápu, proč se mi chtělo brečet, když jsem poprvé došla na ubytovnu. Vždyť to je v pohodě, za málo peněz hnedka v centru, všude dojdu pěšky. Sice už mám zase novou spolubydlící, ale dost se nám daří míjet, tkze bydlení v podstatě o samotě. A když tu je, tak kecáme a pohoda. Sice nám definitivně odešel jediný spotřebič a to rychlovarná konvice, tak musíme ohřejvat vodu v hrnci, ale co, dyť to je skoro stejně rychle.
V práci si teda pořád přijdu jak studentka na praxi, ale už vím, co, kdy a jak a kdyžtak se ptám kolegyně, jestli s něčím potřebuje pomoct (aby byla vidět ta snaha že! :)) A chybama už jsem se dost naučila, bohužel. Ale je to nejlepší způsob no. V listopadu jsem měla to štěstí, že jsem si vybrala kolegyni, s kterou chci sloužit a jeli jsme spolu s menšíma změnama až do února. Jedna ze tří nejstarších tam, pohodová...hnedka jsme si udělaly svůj systém a klídek. Vždycky jsem jí ještě vypomáhala s jejíma povinnostma, mám totiž pořád pocit, že ty starší porodní báby se musí šetřit, když tam mají mě, mladou srnu brnu :D Tady to totiž chodí tak, že jedna papíruje a jedna běhá - píchá, točí monitory...To je třeba jedna z věcí, která mi přišla fakt divná. V Brně to bylo prostě na půlky. Ale tady je toho papírování fakt hafo, ale zároveň obě mají přehled, co se na oddělení děje. Ale povím vám, že já a papírování, to mi fakt nejde, bohužel (a máte z toho hlavu jako pátrací balon, ptze furt souběžně myslet na x věcí najednou, při běhání člověk má na papírku jen co má vše udělat a na nic jiného už nemusí myslet).
A teďkonc od března mám novou parťačku. Nejstarší, když jsem ji potkala poprvé - ještě před nastoupením do pracovního poměru - mi tam brali krev a moč kvůli závodnímu lékaři, ona si tam nějak brblala a pak podávala zkumavku na moč. "Tady na ty chcanky!" Staniční: "No tak I.! Nebuď sprostá" I.:"Si budu řikat, co chci v týhle vypí*ený práci. (a na mě) Seš panna? No tak, seš panna?" Já jen vytřeštím oči a hlesnu, že ne. "No, tak to máš chcanky!" Tkze logicky jsem se jí hrozně děsila. Ale je fakt zlatá a myslím, že se od ní dost naučím. Zdravotně nic moc, jinak by byla ještě zlatější, ale co se dá dělat..a taky má všechny ráda, i když pro sprostý slova nejde daleko (cituji: "Já nejsem sprostá, prdel bych neřekla ani kdyby na mě nasypali hromadu s*aček"! :D). Typickej příklad toho, že se někdy k soudům uchylujeme moc rychle. No a jak jsem dřív Brno chválila, tak teďka už se přikláním na stranu Prahy. Jak jsem psala, že mi tu přijde všechno zbytečně složité, tak se mi teď naopak líbí, jak je na všechno systém a pravidla a není to lážo plážo :) Navíc, jak už jsem tam trochu dýl, tak si některý věci můžu dělat po svým, jak jsem zvyklá a nikdo mi do toho (převážně) nekecá.
Jinak kolegyně. Hm :) Zmijí hnízdo, ale zároveň skvělý holky, který mám ráda (a jestli ony nemaj rády mě, tak jejich problém :D) I když mi dá někdy někdo něco pěkně sežrat, tak se holt poučim a nedělám ofuky. Každá má svoje minusy, ale myslim, že se tam nějak nepotápíme a prostě je mi s nima fajn. Vlastně i když je třeba hodně práce, tak jediné, na co si pak vzpomenu je, jak jsem se celou službou prosmála :)
A teď jsem si vzpomněla, ani nevím proč, že si mi paní na jednom pokoji stěžovaly několikrát, že jim neteče teplá voda. Tak jsem jim říkala, že ji musí nechat hodně dlouho nechat puštěnou. Ale furt se nějak nic nedělo. Pak jdu poslouchat ozvy a paní mi hlasí: "Voda teče teplá!" A já naprosto vyděšeně: "Vám odtekla voda?! Proč jste nezvonila?!" Načež se vyděsí zas paní a: "Co? Já myslela v koupelně sestři.." :D
A jináč asi fakt bude sněžit bo co. Prostě se mění počasí. Na porodnici to dnes bylo šílený. A ještě zajímavost, že prej štrikování může vyvolat děložní kontrakce o.O
Takže abych to shrnula, jsem v práci moc spokojená, holky mám ráda, je to fajn. Nemůžu si stěžovat. Jen prostě..achjo. Nejsem vyhořelá, to fakt ne (paní říkají, že jsem ta hodná mladá sestřička :)), ale nějak už o porodní asistenci nemám zájem, nechci se dál vzdělávat a tak. Mám dělat ke konci května prezentaci nějaké kazuistiky v rámci ukončení adaptačního procesu a vůbec se mi do toho nechce, protože mě to prostě nezajímá. A hrozně mě to štve, nevím, co s tím. Ale zároveň si jsem vědoma, že z těch možností, co mám, tak riziko mě baví nejvíc. Možná ještě gynda by šla, jinak šestinedělí, novoši, sál..nechcu. (No a k tomu mi furt bliká v hlavě, že mám jakés takés schopnosti na něco jiného, když ty feast testy nebyly zas až takovej propadák). Nějak nevím, co jiného vymyslet. Kam ten svůj život směřovat. Ale ono mě něco cvrkne do nosu, až přestanu chtít hned hned hned :)
A jináč jsem začala hrát na ukulele, úžasná zábava, doporučuju, ani to není těžký :) A díky jedné kolegyni mám asi přítele, z rande naslepo, furt tomu nevěřím, nevím, co jsem v životě udělala tak dobrého, že mi do klína spadla taková odměna :) 


Takže život je nádhernej a novoroční předsevzetí plním jedna radost :) Krásné jaro dívky!

Komentáře

  1. Ahoj, moc hezky píšeš! Je to zase něco jiného :) Budu moc ráda, když se mrkneš na můj blog, případně se staneš pravidelnou čtenářkou ;)
    www.lucieruzickova.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  2. Joo, to se tak občas stane, že to člověku takhle spadne do klína :) ber to jako odměnu za ty strasti, že nevíš, co s životem. A neházej flintu do žita - ze začátku jsi vypadala hrozně zničeně z Prahy a teď už vypadáš, že se Ti tu fakt dost líbí. Tak třeba se to časem poddá. Podle mě každá práce má něco a nic člověka nebude na 100% bavit tak, aby to vydržel dělat celý život... vezmi si, že je milion mnohem horších prací a Ty máš zrovna štěstí, že děláš tohle.
    A btw, kdybys potřebovala rychlovarnou konvici, pánev nebo tak něco, klidně Ti něco dám - jak už jsem v Praze skoro pět let, tak se mi tu nashromáždila spousta věcí, co by se Ti mohla hodit.
    Ať se Ti daří! ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Moc Ti to sluší :) Uvidíš, že časem na něco přijdeš!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji mockráte za váš komentář!

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak klasifikovat císařské řezy a analyzovat jejich četnost - ROBSON

  Připomeňme, že dle WHO by podíl císařských řezů neměl nikde přesahovat 10-15% . V posledních desetiletích se jejich počet ovšem progresivně zvyšuje, ačkoliv všechny faktory, které se podílejí na tomto fenoménu, nejsou ještě zcela známé. Narůst císařských řezů (SC) je problémem veřejného zdraví a také zdrojem mnohých polemik ohledně rizik pro zdraví a výdajů spojených s tímto nárůstem. Pro porozumění faktorům, které určují tento fenomén a naplánování efektivních opatření pro snížení či zvýšení SC, kde je vhodné, je nezbytné mít nástroje schopné monitorovat a porovnávat podíl císařských řezů v daném zdravotnickém zařízení v průběhu času a mezi různými zdravotnickými zařízeními navzájem. Tradičně se monitoruje percentuální podíl SC na všech porodech na úrovni jednoho zařízení. Tímto způsobem získaná data jsou ovšem velmi variabilní a složité na interpretaci, poněvadž mezi zařízeními se liší úroveň péče (perinatologické centrum vs okresní porodnice), charakteristika rodiček( nízko

Masáž hráze v těhotenství

Až 85% žen při prvním porodu utrpí nějaký typ poranění, přičemž toto poranění má mnohdy dlouhodobé následky, zvlášť pokud se jednalo o poranění třetího nebo čtvrtého stupně (nastává cca v 0,5-10%) anebo epiziotomii (jejíž rutinní používání není již dlouhou dobu doporučováno!) Rizikové faktory pro poranění jsou: abnormální polohy plodu, operační vag.porod, překotný porod, makrosomie plodu, obezita matky, nulipara, pokročilý věk matky  Poranění třetího a čtvrtého stupně je spojeno s rozestupem rány, močovou inkontinencí, dyspareunií, anální inkontinencí, fistulemi, prolapsem pánevních orgánů.  A ani nemusíme zmiňovat psychické trauma. Mnoho žen ze strachu z poranění žádá císařský řez (ačkoliv bolest přetrvávající více než jeden rok je častější u žen po SC než po vaginálním porodu - 22% vs 8%). (4) Masáž hráze zvyšuje relaxaci svalů a prokrvení hráze , napomáhá rozšíření tkání a zvýšení jejich elastičnosti, ženy se naučí uvolnit se při pocitu pálení či bolesti hráze, což je důležité při p

Co víme o nástřihu hráze - epiziotomii?

Epiziotomie byla popsána už v roce 1742 a v roce 1921 doporučována u všech porodů nulipar jako prevence porodního poranění . Léta se věřilo, že snižuje riziko závažných poranění a poruch pánevního dna a že její sutura je snadnější. Nicméně v druhé půlce 20.století začalo pomalu vyplouvat na povrch, že asi nebude tak "zázračná", jak jsme si mysleli, a že důkazy, které máme k dispozici, nejsou dostatečně silné.  Epiziotomie - nastřižení pochvy a perinea slouží k zvětšení průměru východu pánevního a usnadnění vypuzení plodu. Jedná se/jednalo se o nejčastější chirurgický zásah na světě vůbec. Četnost se u jednotlivých států pohybuje od 9% do 100%. Krátkodobé efekty epiziotomie: možné rozšíření na poranění 3. nebo 4. stupně (převážně u mediální epiziotomie!!! 11% riziko vs 2% u mediolat.), krvácení a větší krevní ztráta, edém a infekce, poranění konečníku a svěračů, poranění uretry a močového měchýře, hematom, bolest, rozestup jizvy (1) Dlouhodobé efekty: chronická infekce, ano