Přeskočit na hlavní obsah

Doporučení WHO ke screeningu a prevenci rakoviny děložního čípku

 Toto téma je mi velice drahé, protože jsem tomu dala docela dost času naučit se dobře algoritmus testování, klasifikaci Bethesda a vůbec všechno o rakovině děložního čípku. Jako vždy musím podotknout, že když jsem se to učila na univerzitě, tak jsem prakticky „neměla šajna vo co gou..“. A proč jsem se to tak učila tady? Protože tady onkocytologické stěry provádí porodní asistentky. I se mi poštěstilo na jeden stěr jít. Teď už zas nejsem pojištěná, tak nic, ale tady je provádí až od 25 do 29 let každé tři roky jako povinný screening a od 30 do 64 let každých pět let HPV test. Pak samozřejmě jsou různé algoritmy triage screeningů, follow-up, sekundárního screeningu... Dřív se mi interval zdal hodně dlouhý, u nás mi přeci dělali stěr každý rok, ale čím víc jsem si studovala o HPV, tím víc těmto delším intervalům rozumím. A taky jsem změnila názor na očkování z ne na ano. Pokud je 99,7% adenokarcinomů děložního hrdla způsobeno HPV virem.. sakra, máme očkování proti rakovině!

Ale teď už k doporučením WHO.

Rakovina děložního čípku je hlavní příčinou mortality mezi ženami. Odhaduje se, že v roce 2020 byla diagnostikována rakovina děložního čípku celosvětově u 604 tisíc žen a asi 342 tisíc žen na ni zemřelo. Je nejvíce diagnostikovaným rakovinným onemocněním ve 23 zemích a hlavní příčinou úmrtí na rakovinu v 36 zemích (subsaharská Afrika, Malajsie, Jižní Amerika, jihovýchodní Asie). 

WHO v roce 2018 vyzvala k eliminaci rakoviny děložního čípku. V roce 2020 byla spuštěna Globální strategie k urychlení eliminace rakoviny děložního čípku s těmito cíly: 90% pokrytí HPV vakcínou u vhodných kandidátek, 70% pokrytí screeningem s vysoce účinnými testy a aby 90% žen s pozitivním testováním nebo lézí hrdla bylo vhodně léčeno. 



  • WHO doporučuje HPV DNA test jako primární screeningový test spíše než cytologii či vizuální inspekci s použitím kyseliny octové mezi ženami v obecné populaci a ženami HIV pozitivními. 

Programy, kde je zajištěna kvalita cytologie jako primárního screeningu, by měly pokračovat, dokud se neustanoví efektivní HPV DNA testování. Programy vizuální inspekce by měly být rychle nahrazeny, protože kvalita nemůže být zaručena. 

Silné doporučení, střední-vysoká úroveň důkazů

  • WHO doporučuje HPV DNA primární screeningový test jako triage test i bez triage jako prevence rakoviny děložního čípku napříč obecnou ženskou populací. U žen s HIV doporučuje spíše použít HPV DNA test s triage. 

Volitelné doporučení. Střední-vysoká úroveň důkazů

  • U přístupu screen-and-treat za použití HPV DNA jako primárního testu, WHO doporučuje léčit HPV pozitivní ženy napříč obecnou populací. (Screen-and-treat = rozhodnutí o léčbě je dané pouze pozitivním výsledkem screeningu).
  • U přístupu screen, triage and treat za použití HPV DNA jako primárního testu, WHO doporučuje použití částečné genotypizace, kolposkopie, vizuální inspekce nebo cytologie k triagování žen po pozitivním HPV DNA testu napříč obecnou a HIV pozitivní populací. (Screen, triage and treat = rozhodnutí o léčbě je založeno na pozitivním výsledku screeningu a následném pozitivním výsledku „triage“ testu s/bez histologického potvrzení). 

Výhody, rizika a náklady triage možností jsou stejné, tudíž volba metody záleží na proveditelnosti, školení, zajištění kvality programu a zdrojích v zemích. HPV16/18 genotypizace by mohla být zahrnuta do HPV DNA testování. 

Podmíněné (vhodné) doporučení, střední-vysoká úroveň důkazů

  • WHO doporučuje odebírat vzorky buď samo-testováním nebo zdravotnickým pracovníkem. 

Podmíněné (vhodné) doporučení, nízká úroveň důkazů

  • WHO doporučuje začít pravidelný screening ve 30 letech napříč obecnou populací. U žen s HIV ve věku 25 let. 

Silné doporučení, střední úroveň důkazů

  • Po 50 letech věku WHO doporučuje zastavit screening po dvou po sobě jdoucích negativních výsledcích ve dvou regulérních testovacích intervalech. 

Vizuální inspekce a ablační terapie nejsou vhodné jako screening žen u kterých není viditelná transformační zóna. Nedostatečná vizualizace je typická po menopauze. 

Podmíněné (vhodné) doporučení, nízká úroveň důkazů

  • Přednost ve screeningu by měla být dána ženám ve věku 30-49 let (ženy s HIV 25-49 let). Pokud jsou dostupny prostředky pro testování žen ve věku 50-65 let, měly by být upřednostněny ženy, které nikdy screening nepodstoupily. 

Good practice

  • WHO doporučuje interval screeningu každých 5-10 let (3-5 let u žen s HIV) při použití DNA HPV testu jako primárního screeningového testu. 

Podmíněné (vhodné) doporučení, nízká úroveň důkazů

  • Kde není ještě dostupné HPV DNA testování, WHO doporučuje pravidelný screening každé tři roky za použití vizuální inspekce nebo cytologie. 

Podmíněné (vhodné) doporučení, nízká úroveň důkazů

  • Při přechodu na program s pravidelným testováním, screening byť jen dvakrát za život má své výhody. 

Good practice

  • WHO doporučuje, aby ženy, které měly HPV DNA test pozitivní a poté negativní triage test, byly znovu testovány po 24 měsících (12 měsících ženy s HIV) a pokud budou negativní, přejdou na pravidelný doporučený interval testování. 

Podmíněné (vhodné) doporučení, nízká úroveň důkazů

  • WHO doporučuje, aby ženy, které byly pozitivní na cytologickém screeningu a poté měly normální výsledky na kolposkopii, byly znovu otestovány HPV DNA testem po 12 měsících a pokud budou negativní, přejdou na pravidelný doporučený interval testování. 

Podmíněné (vhodné) doporučení, nízká úroveň důkazů

  • WHO doporučuje, aby ženy, které byly léčeny pro histologicky potvrzený CIN2/3 nebo adenokarcinom in situ (AIS) nebo léčeny pro pozitivní screening, byly znovu otestovány po 12 měsících HPV DNA testem spíše než cytologií či vizuální inspekcí a pokud budou negativní, přejdou na pravidelný doporučený interval testování. Ženy s HIV by měly být znovu otestovány po 12 měsících a pokud budou negativní, měly by být opět otestovány po 12 měsících a poté přejdou na pravidelný doporučený interval testování.

Podmíněné (vhodné) doporučení, nízká úroveň důkazů

  • Použít HPV DNA testování při příštím pravidelném screeningu ženy nezávisle na tom, který test byl použit předtím. 

Good practice

Shrnutí

HPV DNA testování při screen-and-treat od 30 let věku v pravidelném intervalu 5-10 let. 

HPV DNA testování při screen, triage and treat od 30 let věku v pravidelném intervalu 5-10 let. 

Pro ženy s HIV od 25 let věku s intervalem 3-5 let. 



Kdybyste mi někdo mohl osvěžit aktuální situaci v ČR budu vděčná!

Tento překlad nebyl vytvořen World Health Organization (WHO). WHO nenese zodpovědnost za obsah a přesnost překladu. Originální anglická verze je jediná závazná a autentická.

WHO guideline for screening and treatment of cervical pre-cancer lesions for cervical cancer prevention, second edition




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Masáž hráze v těhotenství

Až 85% žen při prvním porodu utrpí nějaký typ poranění, přičemž toto poranění má mnohdy dlouhodobé následky, zvlášť pokud se jednalo o poranění třetího nebo čtvrtého stupně (nastává cca v 0,5-10%) anebo epiziotomii (jejíž rutinní používání není již dlouhou dobu doporučováno!) Rizikové faktory pro poranění jsou: abnormální polohy plodu, operační vag.porod, překotný porod, makrosomie plodu, obezita matky, nulipara, pokročilý věk matky  Poranění třetího a čtvrtého stupně je spojeno s rozestupem rány, močovou inkontinencí, dyspareunií, anální inkontinencí, fistulemi, prolapsem pánevních orgánů.  A ani nemusíme zmiňovat psychické trauma. Mnoho žen ze strachu z poranění žádá císařský řez (ačkoliv bolest přetrvávající více než jeden rok je častější u žen po SC než po vaginálním porodu - 22% vs 8%). (4) Masáž hráze zvyšuje relaxaci svalů a prokrvení hráze , napomáhá rozšíření tkání a zvýšení jejich elastičnosti, ženy se naučí uvolnit se při pocitu pálení či bolesti hráze, což je důležité při p

Intermitentní poslech ozev plodu

O intermitentním poslechu ozev toho bylo napsáno hodně, ale vzhledem k tomu, že se výsledky, které byly shledány, neodráží v české literatuře, praxi a doporučených postupech, je asi potřeba to stále opakovat. Docela bych polemizovala s Metodickým doporučením MZ ČR...využití porodních asistentek při vedení porodu ...centra porodní asistence (u fyziologického porodu/nízkorizikové ženy). Následující text se bude vztahovat na péči o nízkorizikovou ženu, u které riziko zůstává nízké po celý průběh porodu. Při výskytu komplikací, anomálií při intermitentní auskultaci nebo u jinak rizikové ženy je samozřejmé použití kontinuálního CTG.    Metodické pokyny nám říkají: „Součástí objektivního vyšetření (při příjmu na porodní sál) je ... vstupní CTG“ Není jisté, zda CTG při příjmu přináší výhody. NICE (1)  - Rutinní CTG při příjmu bylo spojeno s nárůstem SC a žádným zlepšením perinatálních výsledků, tyto důkazy ovšem nejsou dostatečně silné. FIGO (2) - CTG při příjmu zvyšuje pravděpodobnost

Jak klasifikovat císařské řezy a analyzovat jejich četnost - ROBSON

  Připomeňme, že dle WHO by podíl císařských řezů neměl nikde přesahovat 10-15% . V posledních desetiletích se jejich počet ovšem progresivně zvyšuje, ačkoliv všechny faktory, které se podílejí na tomto fenoménu, nejsou ještě zcela známé. Narůst císařských řezů (SC) je problémem veřejného zdraví a také zdrojem mnohých polemik ohledně rizik pro zdraví a výdajů spojených s tímto nárůstem. Pro porozumění faktorům, které určují tento fenomén a naplánování efektivních opatření pro snížení či zvýšení SC, kde je vhodné, je nezbytné mít nástroje schopné monitorovat a porovnávat podíl císařských řezů v daném zdravotnickém zařízení v průběhu času a mezi různými zdravotnickými zařízeními navzájem. Tradičně se monitoruje percentuální podíl SC na všech porodech na úrovni jednoho zařízení. Tímto způsobem získaná data jsou ovšem velmi variabilní a složité na interpretaci, poněvadž mezi zařízeními se liší úroveň péče (perinatologické centrum vs okresní porodnice), charakteristika rodiček( nízko