Přeskočit na hlavní obsah

První měsíc v porodnici v Cittadelle

 Co jsem psala po prvním měsíci v Praze, kdy jsem za sebou měla 16 služeb (první měsíc jsem dělala ranní myslím)?

"..hodně zvažuji, co chci vlastně být až vyrostu, protože si přestávám být jistá, že chci být porodní asistentka.. Nebo že vůbec chci být ve zdravotnictví.. nemám moc pocit, že se na to hodím.. Většinu času si přijdu jako blbec... Pořád si ale přijdu jako studentka na praxi, jenže teď už nemůžu tak moc často říkat, že něco nevím a žádat o pomoc. A všechno se tu dělá jinak než v Brně, některé věci mi přijdou zbytečně složité a všechna ta pravidla a postupy si nějak nedovedu zapamatovat..."

Teď to je mnohem mnohem horší a tyhle pochyby mám ještě silnější. Mám za sebou 18 služeb.. ranní, odpolední, noční. Tyhle směny jsou vražedný a člověk je v práci furt. Někde dělají dvanáctky, ale když jsem o tom mluvila tady, říkali, že to je nelegální, tak kdo ví. V příštích dnech mi končí zkušební lhůta a zatím to nevypadá, že by odstoupili od pracovní smlouvy. Takže až přijde výpověď, tak to bude mrzení, protože když vás vyhodí z "veřejné administrativy", tak už se nemůžete účastnit konkurzů a teď zrovna vypsali jeden mega pro Veneto na 40 míst, jedno ve Vicenze, kam jsem chodila na praxi. (Se zapsáním čekám jen až se bude blížit propadnutí, protože každý den práce mi dává nějakou tisícinu bodu do celkového hodnocení). No, ale stejně půjdu do vězení, takže vlastně to je fuk, jen aby stačilo profesionální pojištění pro soudní výlohy a závažné pochybení, co jsem musela uzavřít. 
Ještě po celý listopad se zaučuju, ale nedovedu si představit, že pak budu na všechno sama. Spoustu věcí nevím. A ve službě pak budu sama se zdravotní sestrou, která má na starost gynekologickou část. Ještě pořád nemám přístup do x systémů v pc a potrubní poště, i když jsem se na to ptala staniční před dvěma týdny a ona říkala, že musí poslat email. Ještě pořád nemám kurz bezpečnosti práce, i když jsem před pár dny volala na daný úsek a řekli mi, že mi vše pošlou emailem. 

A jak to jinak šlo? 
Hned pátou službu, noční, jsem zůstala na oddělení 4 hodiny sama v totálním chaosu, protože porodní asistentka, co tam byla se mnou musela jít pomoct na porodní sál. Měly tam osm žen. Měly jsme několik odteklých vod, indukcí.. Do sprchy s jednou, vyšetřit (po x letech.... 5-6cm). Druhá odtok plodové vody, vyšetřit, myslela jsem si, že to je daleko, protože jsem cítila jen měkkou poševní klenbu. Ok, tak bylo zašlo a to měkké byla hlavička.. Do toho covid testy partnerům. Porodní asistentka odešla na sál. Žena z pohotovosti s kontrakcemi - monitor. Indukce pochodující po chodbě. Vyšetřit... obě dvě na sál. Další partneři - test. Já co se děsím telefonování - xkrát volat na sál. A pak... achjo. Já mám totiž panickou hrůzu, že mi nebudou rozumět... Pak jsem začala teda psát předávky a dobře jsem udělala (ač občas nedokážu napodobit ten jejich styl psaní a vyjadřování a mám strach splést dvojité souhlásky), moje p.as. se vrátila po sedmé. 
Taky jsem poprvé zažila covid pozitivní pacientku. Na jedné odpolední směně, přišla myslím s poslíčky. Porodní asistentka, s kterou jsem byla se oblékla do skafandru a šla za ní. Bylo potřeba natočit monitor, zavést propess a pak monitor, takže jeden a půl hodiny zabitého času, protože monitor se musí kontrolovat a nemůžete se furt oblékat a svlékat. A já zvedla telefon. Porodní sál, porodní asistentka hned. Dva porody na zašlé brance a do toho akutní císařský řez. A tady při odpoledních a nočních směnách, když jsou dva porody a do toho akutní císařský řez, většinou volají porodní asistentku z oddělení, aby šla pomoct nebo instrumentovat. Já ani nevím, který sál, je který, kde je operační sál a nikdy v životě jsem neinstrumentovala. Už si ani přesně nepamatuji, jak císařský řez probíhá. No a protože ta moje p.as. byla oblečená u covid, šla jsem na sál já. Chtěli zacévkovat, já nevěděla, kde je foley, stříkačka a fyziologický roztok. Chtěli poslechnout ozvy, já nevěděla, kde je dopton. P.as. co kolem mě proběhla křikla, že není možný mít tam někoho, kdo neví, kde ty věci jsou. Jenže nikdo mi nic neukázal a neměla jsem příležitost jít se podívat, protože na oddělení bylo vždycky dost práce. (Jen tak mimo, budu tam měsíc a staniční jsem viděla všehovšudy 10 min... nic mi nevysvětlila, ve všem jsem si musela nějak poradit sama). Tak jsem skoro s pláčem šla pro moji p.as., pomohla jí se svléknout a zaujmula její místo. A bylo potřeba zavést propess. Bylo to poprvé, co jsem ho viděla. Strčila jsem ho dovnitř a děj se vůle boží. Další službu covid žena porodila. A povolali mě na porodní sál udělat jí poporodní kontrolu parametrů a odvézt ji na oddělení. Porodní asistentka-muž mi pomohl se obléct, podivoval se, že jsem to nedělala a že všichni měli školení. (Já, která jsem pak oblečená strávila asi nejvíc času, jsem žádné školení neměla). Taky se podivoval, že jsem nikdy nepracovala na porodním sále a druhou dávku očkování dokončila v září. Pro Italy je nepochopitelné, že někdo prostě nemá právo na průkazku pojištěnce.
No... takhle. Obdivuju lidi, co v tom obleku stráví celou směnu. Já si po pěti minutách jen přála umřít. Začal ve mně stoupat vztek vůči lidem, co se dobrovolně neočkují, protože věří všem píčovinám. Možná to už mohlo být všechno za námi. Doopravdy nechápu, že lidi, co pracují na covid jednotkách už nedali všichni výpověď. Taky jsem si myslela, že jsem si všechno nasadila dobře, ale bohužel jsem ještě neznala trik přilepit vrchní část respirátoru k obličeji náplastí. Nosím brýle a s obličejovým štítem se mi asi tak po dvou minutách všechno zamlžilo a neměla jsem už jak si to poupravit. Takže celý porodní sál v mlze. Parametry z oxymetru mi musela přečíst žena. Tlačítka na infuzní pumpě jsem neviděla. Nic. Měla jsem vytáhnout epidurální katetr...naslepo. Pak jsem si ženu i s dítětem v postýlce odvezla... to už jsem měla promočené i kalhotky. Ještě jednou kontrola a mohla jsem pryč. Zvonila pak na nás, že se vyčůrala. Každopádně další den měla 1,5l moči při katetrizaci. Kterou si tady taky tak nějak ordinují samy porodní asistentky. Pak nechají ženu pít, za 4-6 hodin další katetrizace a pokud je zbytek víc než 100ml, foley na 24 hodin. Ten ji pak vytáhli, aby zase řekla, že se vyčůrala a další den ho zase měla. 



Přidali mi jednu službu kvůli téhle pacientce, abychom byly vždycky ve třech. I když v tom skafandru není poznat, kdo je kdo, paní mě díky přízvuku vždycky rozeznala a oslovila jménem. Myslím, že ze všech jsem s  ní strávila nejvíc času. V průběhu pěti směn. Poslední směna bohužel... CT a oboustranná pneumonie. Nemohla u sebe mít miminko a stále nenastupovala laktace. Saturace díky bohu 88%. Museli jsme ji odvézt na plicní. Bylo mi jí hrozně líto. Pořád sama, bez miminka, dny, co by měly být nejšťastnější, byly nejkrutější. Celá slabá a hrozně bledá. Držela jsem jí za ruku a snažila povzbudit...že i tohle zapomene jako porodní bolesti. Ale bylo mi děsně. Nevím, jak to dopadlo, poslední, co jsem slyšela, že na tom nebyla dobře. 
Pak jsem měla jednu víkendovou ranní ne s porodní asistentkou, ale se zdravotní sestrou. Ta nakonec řešila konzultace z pohotovosti a já všechno dělala sama. Dvě p.as. o mě řekly, že jsem "in gamba". Podle slovníku to znamená "být hodnotné osoby, dobré a schopné". Ok, možná jo, když se jedná o rutinu a žádný hurá akce. A když vím, co dělat. Z toho jsem měla dobrý pocit. Možná obecně mám lepší pocit z ranních a odpoledních. Nočních se děsím. (Plus pak řídit domů, když je největší provoz. Dneska jsem na parkovišti škrábla auto, moje i cizí...). 

Náběry se dělají v osm hodin (i později ráno)... 
Epiziotomii jsem viděla jen párkrát. Jakože fakt 2-3x. 
Každý druhý den hospitalizace děláme rychlé covid testy. 
Každých deset dní dělají nám personálu molekulární testy (ano, i když jsme očkovaní, protože tady zdravotnický personál MUSÍ být očkovaný). Ok, dělají... včera jsem si ho udělala sama. A byla jsem se sebou hodně necitlivá! Tolik slz a kýchání. 
Antidolorifika bez předpisu lékaře. Lékař nemusí podepsat a vidět monitor hned...lékař....lékaře jsem všehovšudy viděla hrozně málo. 
Paní nechce kojit - dostinex. Bez zjišťování proč. 
Příkrm, kloboučky hned, když chceš. 
Kanyla všem vždy. 
Indukce jen propess - tělísko, co se zavede na 24hodin nebo cookův balonek. Ne gely, ne tablety, ne dilapany. 
Dekurzy a složky těhotných si nechávají na porodním sále, takže co se týče terapie se musíte spolehnout (pokud si to nejdete ověřit) na to, co vám předá kolegyně.
První den po porodu se všem rozdá dotazník screeningu poporodní deprese. Nízké riziko - nic. Střední  - pošle se email do rodinné poradny - konzultoria, vysoké riziko - psychiatrické konzilium. 
Na otok genitálií používají obklady s roztokem glukozy. 
Jizva po SC se odezinfikuje až při propuštění a zrovna přelepí náplastí (proč tady není ten smajlík, co se plácá na čelo).
Transfuze - jen opsat čísla, formuláře, vitální parametry před a po. Žádný kartičky, bedside test, biologická zkouška.... 


V ČR, kde jsem pracovala, jsem vlastně nějak...nevím. Měla jsem vždy za zády starší kolegyni, doktory, plnila ordinace a když se něco dělo - honem na sál a už to není moje starost. Vlastně jsem se vůbec nic nenaučila. 
Myslela jsem si, že Itálie je v některých věcech napřed. Hlavně tedy v kompetencích porodních asistentek... to asi jo, ale je to dvousečná zbraň. Instrumentovat při akutním císařském řezu, vyšetřovat ženy vaginálně při propuštění, dělat AFI (plodovou vodu) na ultrazvuku...po dostatečném tréninku asi jo, ale tady se to musíte naučit tak nějak samy. Teda strumentovat SC se tu učí na VŠ a za studium musí (záleží na škole) většinou odinstrumentovat 25 SC. 
Ženu při propuštění jsem teda vyšetřila, nebyla si jistá, co přesně cítit. Na spoustě věcí se domluvíte s porodním sálem, lékař vám rozhodně nemusí dát ok k překladu. Infuze k hydrataci si ordinujete samy. Vlastně...všechno děláte samy. Někdy mi přijde, že až moc. Možná právě proto je povinné to profesionální pojištění. A pak ale na druhou stranu mi začíná připadat, že v ČR je všechno mnohem víc přirozené než tady. 
Nedokážu si představit, že za pár služeb budu na všechno sama. 




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Masáž hráze v těhotenství

Až 85% žen při prvním porodu utrpí nějaký typ poranění, přičemž toto poranění má mnohdy dlouhodobé následky, zvlášť pokud se jednalo o poranění třetího nebo čtvrtého stupně (nastává cca v 0,5-10%) anebo epiziotomii (jejíž rutinní používání není již dlouhou dobu doporučováno!) Rizikové faktory pro poranění jsou: abnormální polohy plodu, operační vag.porod, překotný porod, makrosomie plodu, obezita matky, nulipara, pokročilý věk matky  Poranění třetího a čtvrtého stupně je spojeno s rozestupem rány, močovou inkontinencí, dyspareunií, anální inkontinencí, fistulemi, prolapsem pánevních orgánů.  A ani nemusíme zmiňovat psychické trauma. Mnoho žen ze strachu z poranění žádá císařský řez (ačkoliv bolest přetrvávající více než jeden rok je častější u žen po SC než po vaginálním porodu - 22% vs 8%). (4) Masáž hráze zvyšuje relaxaci svalů a prokrvení hráze , napomáhá rozšíření tkání a zvýšení jejich elastičnosti, ženy se naučí uvolnit se při pocitu pálení či bolesti hráze, což je důležité při p

Jak klasifikovat císařské řezy a analyzovat jejich četnost - ROBSON

  Připomeňme, že dle WHO by podíl císařských řezů neměl nikde přesahovat 10-15% . V posledních desetiletích se jejich počet ovšem progresivně zvyšuje, ačkoliv všechny faktory, které se podílejí na tomto fenoménu, nejsou ještě zcela známé. Narůst císařských řezů (SC) je problémem veřejného zdraví a také zdrojem mnohých polemik ohledně rizik pro zdraví a výdajů spojených s tímto nárůstem. Pro porozumění faktorům, které určují tento fenomén a naplánování efektivních opatření pro snížení či zvýšení SC, kde je vhodné, je nezbytné mít nástroje schopné monitorovat a porovnávat podíl císařských řezů v daném zdravotnickém zařízení v průběhu času a mezi různými zdravotnickými zařízeními navzájem. Tradičně se monitoruje percentuální podíl SC na všech porodech na úrovni jednoho zařízení. Tímto způsobem získaná data jsou ovšem velmi variabilní a složité na interpretaci, poněvadž mezi zařízeními se liší úroveň péče (perinatologické centrum vs okresní porodnice), charakteristika rodiček( nízko

Intermitentní poslech ozev plodu

O intermitentním poslechu ozev toho bylo napsáno hodně, ale vzhledem k tomu, že se výsledky, které byly shledány, neodráží v české literatuře, praxi a doporučených postupech, je asi potřeba to stále opakovat. Docela bych polemizovala s Metodickým doporučením MZ ČR...využití porodních asistentek při vedení porodu ...centra porodní asistence (u fyziologického porodu/nízkorizikové ženy). Následující text se bude vztahovat na péči o nízkorizikovou ženu, u které riziko zůstává nízké po celý průběh porodu. Při výskytu komplikací, anomálií při intermitentní auskultaci nebo u jinak rizikové ženy je samozřejmé použití kontinuálního CTG.    Metodické pokyny nám říkají: „Součástí objektivního vyšetření (při příjmu na porodní sál) je ... vstupní CTG“ Není jisté, zda CTG při příjmu přináší výhody. NICE (1)  - Rutinní CTG při příjmu bylo spojeno s nárůstem SC a žádným zlepšením perinatálních výsledků, tyto důkazy ovšem nejsou dostatečně silné. FIGO (2) - CTG při příjmu zvyšuje pravděpodobnost