Odposlechnuto na porodním sále

Tento článek byl napsán v roce 2013. Vysloužil si dost negativních komentářů. Teď - rok 2019 - ho nechám znovu viditelný. Jsem už moudřejší a pár věcí jsem zažila a myslím, že by se tu měl nechat jako vzpomínka mého dřívějšího smýšlení, jako zamyšlení, jako varování nesklouzávat k nejrůznějším soudům velice rychle. Berte jej, prosím, tak, jak jsem to právě popsala. Děkuji. 

Dneska bylo málo porodů, po obědě jsme dokonce měly prázdný sál. No a u odpolední kávy se tam nějak začali řešit otcové u porodu a otcové obecně. Že je děsný, že teď každá žena tahá k porodu chlapa. Že je příšerný, že si na sál v případě problémů netelefonujou samy ženy, ale jejich chlapi. Že je hrozný, jak žena neřekne, že jí odtekla voda, že má kontrakce po pěti minutách, nýbrž partner řekne: „Odtekla nám voda. Máme kontrakce po pěti minutách.“ Že je nechutný, že když tam třeba ženě upadne vložka od krve nebo kdovíčeho, tak ji muž ženě podá. Že by se mělo zakázat, aby muži šli se ženou na operační sál k císařskému. Že prý jsou teď muži takoví zženstilí a ženy ještě víc, že bez mužů neudělají ani krok. Že se chlapi občas do všeho montujou. Že jim někdy není blbý jít se ženama na kontrolní monitor a při gynekologickém vyšetření jim čumět mezi nohy. Že na normální gyndu chlapi se ženama přece taky nechodí. A už vůbec né třeba na urogynekologii a neříkají: „Čůráme přerušovaně, uniká nám moč při smíchu.“ A že ženy nechodí s muži na urologii a nekoukají na to, jak jim doktor prohlíží penis a prohmatává varlata.

A pak se začly rozebírat dnešní ženy. Že nic nevydrží, že neudělají bez chlapa ani krok. Že hrají divadla. Že potřebují jednorázové plenky a vhlčené kapesníčky. Že je rychlejší a efektivnější strčit dítě pod kohoutek. Že těhotné ženy a ženy s malým dítětem potřebují všude odvoz autem. Že je něco píchne v břichu a už mají porodní bolesti. Že nikdy nepřijedou na dobrém nálezu, protože doma nevydrží v bolestech a chtějí hned pomoc a úlevu. Že si teď všechno musí hledat na internetu a na všechno mít návod, že už neumí používat selský rozum. Že se teď všechno zbytečně komplikuje.

zdroj: www.mommawannabe.com

Nechci vás strašit, že vás někdo jednou až budete rodit bude takhle pomlouvat. To jsou vždy jen reakce na nějaké momentální situace. Sama nevím, jestli chci, aby Pufík byl u porodu. Nechci, aby viděl  všechnu tu krev, tekutiny a oslizlé miminko. Nechci na něj pokřikovat, že mi tohle udělal on. Nechci, aby z toho všeho byl vyplesklej (a i když ho nechci podceňovat, myslím, že se mu nebude líbit pohled na mě v bolestech). Na druhou stranu být tam bez něj, to by bylo nepřirozené. Aby nedejbože neviděl miminko v prvních vteřinách jeho života mimo dělohu. Ale je fakt, že některý otcové by tam radši bejt neměli. Asi by to po nich ženy neměly automaticky požadovat, i když je teď více méně nenormální, když tam otec není. Co se týče telefonování, tak to nechápu, stejně se ten partner ženy na všechno během telefonátu ptá – to už si žena může zavolat sama, ne? Na vložky, muži, prosím taky nesahejte, dyť je to fuj. Radši masírujte záda nebo držte za ruku, to je lepší pomoc. Jít na sál, asi lepší v menších porodnicích, v těch velkých z toho muž ani žena nic moc nemají i co se týče kontaktu s miminkem. Je to škoda, dá se bondingovat i po řezu, ale ve fakultkách se s tím nikdo nebude obtěžovat. Ale je mi líto, že na to koukají takhle. Proč by člověk nemohl mít psychickou podporu, když ji potřebuje? Za předpokladu, že chlap nebude samé: „Jakým směrem to řežete? Co jí to tam pícháte?“ (Prý se to taky stává.)

Co se týče dnešních žen, je fakt, že je všechno asi složitější než dřív a můžeme si za to sami. Taky bych dítě strčila pod kohoutek, ale když člověk všude vidí ty kapesníčky, tak proč ne, že (ale zasejc tej chemie v nich! Věděli jste, že se jima dá odstranit skoro jakákoliv skvrna? To o něčem svědčí!) a toho odpadu, jak plenky, tak kapesníčky. V tomhle mají recht. A s tím internetem, pravda je, že úplně nejhorší, co může nastávající matka udělat je, hledat si vše na internetu a v diskuzích. Řekla bych, že to dost potlačuje základní instinkty a pocity. Co se týče péče o dítě a odjezdu do porodnice, asi bychom se trochu měli vrátit k tomu, jak to bylo dřív. Je to teď zbytečně komplikované, to je fakt. Takže apeluju na zdravý selský rozum, doufám, že se uhlídám a nebudu v budoucím těhotenství všechno řešit v diskuzích a hlavně musím přijet do porodnice za pět minut dvanáct! :D Jsem sice typ, který na spoustu věcí potřebuje návod, ale mateřství je vrozené, ať říká kdo chce, co chce.