Přeskočit na hlavní obsah

Studium se chýlí ke konci, co dál?

Kdo by řekl, že se dostanu tak daleko, chach! Co se dá dělat dál?
  • Dál studovat - V porodní asistenci se magistersky dá studovat komunitní porodní asistence, perioperační péče v gynekologii a porodnictví (to i jen jako specializace). Do hloubky jsem to nezkoumala, protože to u mě z finančních důvodů nepřipadá v úvahu. Má to pár háčků. Komunitní ošetřovatelství je v Ostravě a z několika zdrojů se mi doneslo, že to tam stojí za starou belu a takhle po škole člověk vypadne z praxe, páč tam skoro žádná není. Jinak by to byl obor přesně pro mě. Prezenční studium v poho, ale aby se to mohlo studovat dálkově, tak člověk musí mít nějak 1-2 roky praxe v oboru. A perioperační péče (Pardubice) jen prezenčně. A stejně pak člověka finančně neohodnotí dle dosaženého vzdělání. Když jsem byla na praxi na operačních sálech, tak jsem se ptala na tu perioperační specializaci a sestřička mi říkala, že někde to tak asi jde, ale ve větších nemocnicích, kde mají centrální operační sály, si nemůžou dovolit přijmout takhle specializovanou porodní asistentku, protože tam musí všichni být zastupitelní. Pak jsem ještě vyštrachala jakési dálkové Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy v Olomouci, to by mě možná bavilo, ale nakonec jsem se nepřihlásila. Kdyby to bylo na mě, tak se vzdělávám pořád a hezky pěkně PhD. za jméno, ale nejsou tu pro to vhodné podmínky :(
  • Jít pracovat! - nejrozumnější řešení :D. Ale kam? A jak? A co? A ty místa sakra nejsou! To je jak číhat na...na co se většinou číhá? Na černou zvěř? :D Hlavně prý musíme po absolvování nějakou dobu pracovat na lůžkovém oddělení, aby nám prodloužili registraci (ale nikde ty podmínky pořádně nemůžu najít).
    • gynekologická ambulance - normálně sestřička u gynekologa. To je po škole trochu škoda se tak zahrabat, pak se asi těžko vrací do práce. Navíc výdělek nebude nic extra. Ale zase pohodička pracovní doba. Kdo ví, jestli pak prodlouží tu registraci
    • soukromá reprodukční klinika - tam je plat oproti nemocnicím větší. Ale mám na to takovej podobnej názor jako na výše uvedené. Největší vzrůšo tu bude braní krve, píchání flexil a asistování u malých zákroků. 
    • nemocnice - porodní asistentka se tady uplatní na gynekologických oddělením, rizikových těhotenstvích, šestinedělí, porodní sál, novorozenecké, onkogynekologie (ale rozsah práce je spíše jako všeobecné sestry)...jenže se prostě musí číhat, až někdo otěhotní
    • jít do zahraničí - třeba v Saudské Arábii si porodní asistentka může vydělat skoro milion za rok a bydlení a ostatní věci jí hradí zaměstnavatel, taky pořád narážím na nabídku jít pracovat do Birminghamu...a na Euresu na stránkách úřadu práce se dají najít i nabídky v jiných státech. Bohužel je potřeba minimálně 1-2 roky praxe, takže po studiu to nejde a pak si stejně každá (když už nemáme) najdeme chlapa a budeme se chtít vázat :D
  • Otěhotnět sama! Některý holky tuhle strategii volí naprosto běžně, tak proč ne...stát se militantní matkou a svoji kariéru už neřešit :D
  • Jet třeba dělat au-pair - dycky jsem chtěla do USA, ale i Británie by byla super. Škoda jen, že nemám zkušenosti s dětma. A že je moc nemám ráda :D
  • Stát se soukromou porodní asistentkou - to by mě bavilo hrozně moc, ale na to je potřeba 5 let praxe (a mám pocit, že navíc na porodním sále). A do začátku taky hodně peněz. A asi bydlet ve větším městě. A aby hodně peněz měly i ty ženy. Anebo by to tady stát musel celý nastavit jinak. 
  • Slovy mé mentorky po pohledu na výplatní pásku: "Hezky tu školu dodělej...a pak běž dělat něco úplně jinýho!" Taky možnost..
A co já? Zatím jsem poslala 7 životopisů a byla na jednom pohovoru. Pět životopisů je ještě v rukou české pošty, jeden založen v evidenci a ten druhý, na místo, kam bych chtěla nejvíc...nic :( No a pohovor byl na místo PA v gynekologické ambulanci, ale moc šancí tomu nedávám, potřebují to obsadit co nejdřív. A myslím, že po studiu je prostě nejlepší jít na porodní sál. Tak jsem zvědavá, čas se krátí. Sice jsem student měsíc státnic a pak ten potom, jasně, prázdniny bych si užila ráda, ale...no...představa první výplaty je fajn :)

Komentáře

  1. Uplatnění absolventů (obecně, nejen zdravotníků) je téma který snad za poslední roky řeším úplně nejvíc.
    Myslím, že PA jsou na tom výrazně líp než absolventi většiny jiných škol, i když zase o dost hůř než třeba všeobecné sestry.
    Ty možnosti jsi popsala skvěle, přesně tak to totiž chodí - nebo alespoň tak to v praxi vnímám. Možná se ještě nabízí možnost jít pracovat do farmaceutického průmyslu - tam někohoho hledají pořád, nástupní plat je někde úplně jinde než jaký můžeš čekat i po 20 letech v nemocnici, pracovní doba taky určitě lepší než ve špitále a práce to může být i dost zajímavá. Jen je člověku líto, že se po té dřině a nervech dostane na "druhou stranu", kde většinu z těch znalostí a dovedností nemá šanci použít.

    Co se týká navazujícího magistra, jak už jsem psala někde v minulých příspěvcích, je v našich končinách naprosto vyhozenej čas a peníze. Nikdo(!) to neocení. Ani pacienti, ani kolegové, natož zaměstanavatel. A to nemluvím jen o finančním ocenění. I když naprosto chápu chuť se dál vzdělávat.
    Dobré je to specializační vzdělávání, které tady má narozdíl od magisterského studia tradici a zaměstanavatelé na to slyší, včetně třeba garance vyšší platové třídy. Nevýhoda je, že zas tam můžeš až po nějaký době co jsi v tom konkrétním oboru. A pro někoho může být i nevýhoda, že to není zakončeno žádným titulem.
    Nevím jestli je to tak všude, nejspíš asi ne, ale třeba na operační sály (třeba gynekologické) většinou berou i úplně bez praxe, max. třeba nějakou dobu u lůžka, protože tam je to natolik specifická práce, že si tě tam zaškolí sami.
    Já to za sebe vnímám tak, že nejlepší je - pokud teda nechceš úplně z oboru, vzít jakékoli místo v nemocnici, kde bys do budoucna ráda pracovala. Ideálně na lůžkovém oddělení. Odbydeš si tím "povinnou" nástupní praxi, naučíš se pracovat v systému, zlepšíš si ošetřovatelský dovednosti (odběry, kanyly, cévkování atd.) a když se uvolní místo na zajímavějším oddělení, vždycky se primárně vybírá ze stávajících zaměstananců - pak se teprve vypisuje oficiálně volné místo pro veřejnost. Takže se šance výrazně zvyšují. Některé zařízení to ani jinak nedělají.

    U soukromého gynekologa to může být též fajn. Záleží na tom kde. Jsou ambulance, kde jsou platy výrazně vyšší než v nemocnici a náplň práce i zajímavější a hlavně samostatnějí (ultrazvuky, předporodní a poporodní kurzy, poradna atd. - to všechno může dělat sestra/PA sama, pokud jí lékař věří a vyškolí si jí). Jenže může to být taky o dost horší, a to už opravdu zahrabání je. :(
    O práci v zahraničí nevím skoro nic. Ale pokud je člověk bez závazků, proč ne. Akorát pak ta frustrace, když se vrátí (po zkušensotech že to jde i jinak) musí být děsná.

    Ach jo. Fakt to není lehký. Sama jsem na sebe zvědavá.
    V každým případě držím palce. :) Hlavu vzhůru.

    Z.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty se vždycky tak rozvášníš :)
      Všeobecky můžou jít všude a snad si ještě můžou vybírat, když vidím ty inzeráty pořád. Ale je to takové..no nebavilo by mě to asi. Teda jak co, jak kde. Ale starat se o pány kupříkladu rozhodně ne :D
      Tyjo, tak do farmacie bych nešla už vůbec. Dělala jsem brigádu pro jednu zahraniční společnost, co vyrábí počítačový hry a už tak jsem si přišla hrozně, že se vlastně jen (ač to mělo vypadat jen jako aktivní komunikace s komunitou) snažím jim vnutit, ať si tu hru koupěj. A léky. Uff, to by nešlo.
      Jj, tam s tím Mgr. jsme se o tom už bavili, ale právě, sebevzdělávání. Mě hrozně baví se učit a dál vzdělávat, takže by to bylo jen pro mě. A pro pocit, že nemám jen "blbý" Bc., co má každej. Ale tak třeba časem. O specializačním vzdělání pak samozřejmě budu uvažovat, ale zase mám pocit, že pro pa jen jedna možnost - perioperační péče. Jo a ten UZ, jak jsme se o něm bavili.
      Na operační sály? Tak tam musíš mít nějakou specializaci v perioperační péči, ne? Aspoň nějaký základy instrumentování a tak...ale co já vím, tohle odvětví mě vůbec nebere....
      Jinak se snažím vzít jakýkoliv místo, jenže žádný moc není a zase nemůžu na druhou stranu republiky. Teda můžu, ale vzhledem ke stěhování a všemu by nějakých šest hodin cestování bylo docela nepříjemných. Nebo myslíš jako i místo všeobecky? To se totiž obávám, že na to by PA nevzali, ruku na srdce, nějaký nasogastrický sondy a celková koupel na lůžku..to jsem viděla v podstatě jen v knížce :D A nástupní praxe, je to někde v zákonu nebo něco? Já prostě tyhle věci nemůžu najít, ale každý to pořád opakuje.
      Tak ta ambulance, kde jsem byla, byla v nemocnici a teda nic moc. Ale aspoň něco, když nic jiného, ale jak píšeš...který lékař by až takhle nechal, věřím, že nějací takoví existují, ale bude jich málo :/
      Ono to v zahraničí nebude zas tak žhavý (jak kde samozřejmě). Třeba v Belgii (spolužačka tam byla na Erasmu) mi to přišlo teda o dost horší než tady. Ale je fakt, že plat tak šestinásobnej, to už pak asi zkousneš všechno :D
      Díky moc, ještě si nezoufám, to nastane, až se bude blížit konec července a budu se muset jít hlásit na pracák :D

      Vymazat
  2. No, to se teda rozvášním - ale to proto, že denně narážím na to, jak je tenhle systém omezenej. nemá hlavu ani patu, každá další změna je obvykle spíš k horšímu, na některý věci jsem nekvalifikovaná, na některý zase překvalifikovaná....Prostě je to taková alfa a omega mého každodenního žití. :(

    S tím farmaceutickou oblastí to mám stejně. Taky je mi vyloženě nepříjemný, že bych něco někomu nabízela/podbízela se. Ale mám kamarády, kteří pracují i na jiných pozicích, třeba v monitoringu různých studií nebo dělají školitele a ti si tedy chrochtají blahem. :D

    Potřebu neskončit "jen" s Bc., chápu taky. Ono je to těžký si připadat po 3 letech plnohodnotný vysokoškolák, když každej druhej dement, co jen tak tak udělal maturitu je Ing. :(
    Navíc Češi si na tohle extra potrpí.
    Jenže zdravotnictví je v tomhle dost výjimka. Teda pokud nejsi lékař - teď už jim ani leckdy "MUDr." nestačí a je na nich v tomhle velkej tlak.
    Jenže u nelékařského zdravotnckého personálu ty tituly nemají žádnou historii a nikdo neví jak se k tomu postavit. Většina lékařů je sice ráda, že se sestry vzdělávají, ale než by sestru/PA oslovili titulem, to jsem ještě nezažila (ani u jiných, natož u sebe). Zkrátka tradiční "Sestři", to jistí. Grr.
    Navíc na hodně pracovištích jsou třeba ve vedoucích funkcích sestry/PA, které ani VŠ nemají, takže pak na tebe koukají jako na ambiciózní kravku, co se dere na jejich místo. A to, že dneska to už bez VŠ nebo VOŠ nejde, chápou jen těžko. :(
    Nebo jsou pak pracoviště, kde má sice každá sestra minimálně Bc. nebo Dis., ale i kdybys měla magistra a Ph.D. za jménem, tak tě to prostě v ničem nezvýhodňuje, ten "hadr na povrchy" musíš vzít do ruky stejně (nebo vyplnit žádanky, zakládat karty podle abecedy, roznášet obědy.....). I kdybys těch titulů měla 10, tak se nikam neposuneš a tvoje kompetence budou stejný, jako má kolegyně co skončila před 30 roky s maturitou. Jiné je to samozřejmě když se chceš vydat akademickou cestou a třeba přednášet na VŠ, ale to je zase otázka preferencí, jestli chceš dělat praxi nebo vědu - dohromady to u nás teda jaksi zatím nejde.

    Mám zkušenosti z pražských nemocnic (fakultních), že na operační sály (gynekologické) berou buď kompletně hotové instrumentářky (letitá praxe včetně specializačního studia) a nebo naopak úplně čerstvé absolventky, které si sami vyškolí a pak si třeba ještě dodělají tu specializaci.

    OdpovědětVymazat
  3. A třeba v Motole vyžadují před nástupem praxi i 5 let na lůžkovém oddělení, ale to si prostě každé pracoviště dělá jak chce.
    O pojmu "nástupní praxe" vím jen to, že oficiálně neexistuje - respektive není dána legislativou.
    Dřív (dlouhý roky) to bylo tak, že po škole (nejčastěji po maturitě nebo nástavbě) holka nastoupila na lůžkové oddělení (nejsem si jistá jak to bylo u PA, které pracovaly na porodním sále) a po nějaké době (2 roky??) napsala nějakou závěrečnou práci, kterou obhájila před komisí a tím se stala "kompletní sestrou", která může pracovat kdekoli bez dohledu. Teď už to tak není, částečně to nahradil ten systém registrací a získání osvděčení k výkonu BEZ odborného dohledu, které dneska získáš hned jak tu školu doděláš. Což ovšem úplně postrádá smysl, protože ruku na srdce, jen po škole neumí nikdo nic. Natož aby mohl pracovat úplně bez dozoru.
    Ty pracoviště to ale ví, takže alespoň ty státní (hlavně fakultky) se toho snaží držet a ještě na to pořád hrajou, i když tomu třeba říkají adaptační proces, a už to není dáno befelem nějakým zákonem nebo vyhláškou.
    Ale zas je to pracoviště od pracoviště.

    OdpovědětVymazat
  4. A jak to chodí v Belgii? Já mám k té zemi osobnější vztah - kdyby mě nelimitovala jazyková bariéra, už tam asi jsem, ale je pravda, že o systému porodnictví jsem dosud nic neslyšela.

    OdpovědětVymazat
  5. Akorát prosímtě, jsem zapomněla, co jsi před tím studovala? ...Mě to všechno tak asi (prozatím) netíží a neštve, jak tebe, ale je fakt, že zdravotnictví je svět sám pro sebe. A co chceš říct jinýho než sestři žejo, asistentko jsem zažila jsem jednou od rodičky a jinak je asistent sám o sobě odborný titul. Prostě když si to vezmeš kolem a kolem, tak i porodní asistentka je dost nešťastný název. Ale je zas fakt, že jednou na nás sanitárka, ať jdem ustlat postel či co a staniční "nene, to jsou porodní asistentky, to dělat nebudou.." (a o týden pozdě nás staniční sama poslala něco stlát :D)
    Jo, tak to si mě uklidnila, že to oficiálně neexistuje. Já se právě řídím podle toho, že v inzerátech třebas píšou, že na PS přijmou i čerstvé absolventky, je jasný, že tě to nenechaj dělat samotnou bez dohledu (aspoň v to doufám!), ale evidentně ten papír prostě musíš mit, abys vůbec někde mohla nastoupit.
    Já už si to moc nepamatuju, přednášela nám okolo Vánoc, ale třeba prostředí se mi zdálo takové nic moc. Rozhodně ne nijak nadstandartní (ale to se samozřejmě může lišit na různých pracovištích), porodní asistentka sama vede porod, ale jakmile zajde branka, tak volají doktora, ke kterému ta žena chodila v těhotenství a se samotným porodem se čeká, až on dojede z domu. Jinak třeba nedělají po porodu žádnou kontrolu v zrcadlech a tak...víc už si bohužel fakt nepamatuju.
    Sakra, to jsou slohy! :D

    OdpovědětVymazat
  6. Původně jsem adiktolog. :D
    Já jsem nechtěla, aby to vyznělo, že se mi to oslovení vadí. Nevadí, nijak mě neuráží a od pacientů už vůbec ne. Spíš, že jsem se nepotkala s tím, že by někdo z lékařů u ostatních zdravotníků - nelékařů respektoval a používal ho v oslovení titul toho pracovníka.
    Já teda na titulu nelpím, nepoužívám ho ani v úředních dokumentech a spousta mých kolegů a lidí z okolí nejspíš ani neví, že nějaký mám, ale příjde mi to minimálně neuctivý, zvlášť v kontrastu s tím, jak se někdo dokáže pohoršit když z asistneta (nedejbože z docenta či profesora) uděláš nechtíc doktora.
    Ale s tím oslovením PA je to opravdu oříšek. Tak by zajímalo jak to řeší jinde. Docela fajn mi příjde oslovení křestním jménem + vykání, ale to zas moc nejde na pracovištích, kde jsou ty pacientky/rodičky jen ambulantně nebo je to něco akutního.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, adiktolog, to se mi jeden čas hrozně líbilo a chtěla jsem se tam hlásit :)
      Je to všechno naprd, ale prostě, jak se dost často říká..."držet hubu a krok..." :D

      Vymazat
  7. Ahoj, dnes jsem se poprvé dostala na tvůj blog a chtěla jsem ti napsat, že je moc fajn:)
    Parádně jsem se začetla, proklikala se až na začátek a teď se těším, až se blíž dostanu k dalším článkům. Je to pro mě moc zajímavá sonda do úplně jiného typu práce a taky se mi líbí, jak píšeš. Jsi vtipná:)
    Ještě jsem ti chtěla říct, že i když to studium bylo náročné, ne všechno z toho tě zajímá a řešíš otázku, co do budoucna, vidím u tebe oproti mému kancelářskému stereotypu obrovskou výhodu. Tvoje práce je totiž praktická a důležitá, věnuješ se něčemu, co má opravdovou lidskou hodnotu. Pravděpodobně budeš utahaná z dvanáctek, ale po osmi hodinách v kanceláři je člověk zblblý a navíc když se za sebou ohlédne, snadno pochybuje o smyslu všech těch tabulek a papírů..Kolikrát mě napadlo, že bych chtěla dělat práci, které se můžu opravdu dotknout rukama, která je nějak hmotná. A u které vidím, že je prostě potřeba.
    Takže díky a už tě mám uloženou pro sledování:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, děkuji mockrát! Taková reakce mě vždycky hrozně potěší! :)) Jo, tak rozhodně, jsem ráda, že někomu bezprostředně pomáhám a ty dvanáctky jsou na jednu stranu super, protože jdeš na dvě a pak máš třeba dva dny volno...a před noční si můžeš pospat :D Každý den od 7 do 4 by mě zabilo (hlavně to vstávání :D) Ale určitě má nějaký smysl i tvoje práce, jinak by ji přece nebylo potřeba dělat! :)

      Vymazat
    2. Mimochodem, jsem Mgr. sociologie:))

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji mockráte za váš komentář!

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak klasifikovat císařské řezy a analyzovat jejich četnost - ROBSON

  Připomeňme, že dle WHO by podíl císařských řezů neměl nikde přesahovat 10-15% . V posledních desetiletích se jejich počet ovšem progresivně zvyšuje, ačkoliv všechny faktory, které se podílejí na tomto fenoménu, nejsou ještě zcela známé. Narůst císařských řezů (SC) je problémem veřejného zdraví a také zdrojem mnohých polemik ohledně rizik pro zdraví a výdajů spojených s tímto nárůstem. Pro porozumění faktorům, které určují tento fenomén a naplánování efektivních opatření pro snížení či zvýšení SC, kde je vhodné, je nezbytné mít nástroje schopné monitorovat a porovnávat podíl císařských řezů v daném zdravotnickém zařízení v průběhu času a mezi různými zdravotnickými zařízeními navzájem. Tradičně se monitoruje percentuální podíl SC na všech porodech na úrovni jednoho zařízení. Tímto způsobem získaná data jsou ovšem velmi variabilní a složité na interpretaci, poněvadž mezi zařízeními se liší úroveň péče (perinatologické centrum vs okresní porodnice), charakteristika rodiček( nízko

Masáž hráze v těhotenství

Až 85% žen při prvním porodu utrpí nějaký typ poranění, přičemž toto poranění má mnohdy dlouhodobé následky, zvlášť pokud se jednalo o poranění třetího nebo čtvrtého stupně (nastává cca v 0,5-10%) anebo epiziotomii (jejíž rutinní používání není již dlouhou dobu doporučováno!) Rizikové faktory pro poranění jsou: abnormální polohy plodu, operační vag.porod, překotný porod, makrosomie plodu, obezita matky, nulipara, pokročilý věk matky  Poranění třetího a čtvrtého stupně je spojeno s rozestupem rány, močovou inkontinencí, dyspareunií, anální inkontinencí, fistulemi, prolapsem pánevních orgánů.  A ani nemusíme zmiňovat psychické trauma. Mnoho žen ze strachu z poranění žádá císařský řez (ačkoliv bolest přetrvávající více než jeden rok je častější u žen po SC než po vaginálním porodu - 22% vs 8%). (4) Masáž hráze zvyšuje relaxaci svalů a prokrvení hráze , napomáhá rozšíření tkání a zvýšení jejich elastičnosti, ženy se naučí uvolnit se při pocitu pálení či bolesti hráze, což je důležité při p

Co víme o nástřihu hráze - epiziotomii?

Epiziotomie byla popsána už v roce 1742 a v roce 1921 doporučována u všech porodů nulipar jako prevence porodního poranění . Léta se věřilo, že snižuje riziko závažných poranění a poruch pánevního dna a že její sutura je snadnější. Nicméně v druhé půlce 20.století začalo pomalu vyplouvat na povrch, že asi nebude tak "zázračná", jak jsme si mysleli, a že důkazy, které máme k dispozici, nejsou dostatečně silné.  Epiziotomie - nastřižení pochvy a perinea slouží k zvětšení průměru východu pánevního a usnadnění vypuzení plodu. Jedná se/jednalo se o nejčastější chirurgický zásah na světě vůbec. Četnost se u jednotlivých států pohybuje od 9% do 100%. Krátkodobé efekty epiziotomie: možné rozšíření na poranění 3. nebo 4. stupně (převážně u mediální epiziotomie!!! 11% riziko vs 2% u mediolat.), krvácení a větší krevní ztráta, edém a infekce, poranění konečníku a svěračů, poranění uretry a močového měchýře, hematom, bolest, rozestup jizvy (1) Dlouhodobé efekty: chronická infekce, ano