Tři
měsíce v „konzultoriu“ uběhly neuvěřitelně rychle. Měla
jsem možnost polehoučku pomaloučku vklouznout do italského
zdravotnictví. Opravdu polehoučku, protože jak jsem psala, práce
tu nebylo úplně hodně. A když, tak i tak mělo přednost jejich
vybavování se. Ale ještě že tak, pocvičila jsem se právě v
tomhle vykecávání, což není moje silná stránka a měla čas všechno
postupně poznat. Nevím, jestli jsem od posledního článku došla
k nějakému významnému zjištění, nicméně mi bylo umožněno
jít na doškolovací kurz pro porodní asistentky „Management
nízkorizikového těhotenství porodní asistentkou“. Protože v
Trevisu a pár dalších místech odstartoval pilotní projekt, kdy
nízkorizikovou ženu sleduje jen porodní asistentka, která může
předepisovat rutinní vyšetření a tak žena nemusí za celé
těhotenství doktora ani vidět. Předposlední den mé praxe jsme
byli s P. na večeři u Marty a její rodiny, bylo to moc fajn. Vůbec
celá ta praxe takhle z hlediska vztahů, sekretářka skoro brečela,
když jsem se s nimi poslední den loučila. No trochu se mi stýská,
to se přiznám.
A
včera, po noci, kdy se o mě celou dobu pokoušel infarkt, do
porodnice. Perinatologické centrum třetí úrovně, asi 3000 porodů
za rok. Lůžkové porodnické oddělení, s 43 lůžky, kde jsou
pokoje pro šestinedělky, rizikové těhotné a „hekárna“
všechny dohromady.
Se staniční/vrchní jsem měla schůzku v 7:30,
přišla v osm, mezitím jsem se málem nervozitou pozvracela.. a
taky se mi přišla představit jedna porodní asistentka, která se
vracela ten den z mateřské (rekord, byla doma celých 9 měsíců!
Tady se porodu většinou zůstává jen tři měsíce.. ale když
máte rizikovou práci jako číšnice, prodavačka nebo tak, tak
pokud vám nenajdou pozici vhodnější, nechají vás doma hned od
zjištění těhotenství a pracovat prostě jít nemůžete),
kamarádka Marty. Staniční mě pak poslala s tou por.as. jít si
vyzvednout uniformu, což bylo fajn, páč bych se cestou asi tak
desetkrát ztratila (vyzvednutí uniformy všechno automatizované, pohyblivý věšák, který vám ji vyplivne).
Pak mě staniční všem představila, všichni
byli hrozně milí (a mladí! Všem je tak kolem třiceti, žádné
porodní asistentky skoro v důchodu o.O) a jak už jsem se mnohokrát
přesvědčila...mám jiná měřítka pro posuzování toho, jací
jsou ostatní. Tady o někom někdo řekne, že je to hrozný člověk,
tak si vybavím nějakého českého hrozného člověka, hezky se
vyděsím, pak poznám dotyčného a zjistím, že je moc milý.
Všichni mi chválili italštinu a jak jsem dobrá, že mám uznaný
diplom a jsem zapsaná do komory atd. Pak mě staniční/vrchní
provedla po porodnici, pár tváří už jsem znala z toho
doškolovacího kurzu a všichni byli fajn a evidentně jim staniční
napsala email, protože už věděli, o koho se jedná. (Když teď
budu popisovat různé zkušenosti, platí to jen pro tuto
nemocnici... když jsem se bavila s ostatními, které jsou z jiných
regionů, popisovaly jiné zkušenosti). Tady je v přízemí
porodnická pohotovost a všechny ambulance, v prvním patře porodní sál
a ve druhém toto lůžkové oddělení, které má uvnitř novorozenecké
oddělení. Porodní asistentky mají rozepsané služby na všech
třech (něco, čeho jsem se děsila, že by se mohlo stát, kde jsem
pracovala. Anebo když jsem slyšela o kolečku porodních asistentek
v Brně), co jsem zatím viděla, tak nikdo neohrnuje nos, když z
porodního sálu chtějí přeložit ženu na oddělení a naopak s
tím, že tamty tam jsou líné a nechce se jim pracovat. A ženy si
překládají podle vlastního uvážení. Lékaře jsem viděla
hodně málo.
Ráno briefing lékař+porodní asistentka (každá
por.as. má na starosti jednu chodbu s cca 20 lůžky, slouží ve
dvou plus staniční plus porodní asistentka-laktační poradkyně a
dva zdravotničtí asistenti/sanitáří), kdy lékař předepíše
ordinace a pak si udělá rychlou vizitu. Velice neformální. Velké
vizity tu nejsou. A pak už jsem lékaře viděla jen při kontrolách
při propuštění. I když výsledky a monitory musí podepisovat, jako u nás...jen tu není časový limit.
A
teď zas jako vždycky poznatky, jak mě napadnou.
První
den jsem jen koukala, druhý jsem se přilepila na jednu porodní
asistentku, která se mě ptala, jestli můžu něco dělat. Tak jsem
říkala, že teoreticky by to mělo být jen observační. Pak jsme
dělaly „vizitu“ porodní asistentky a přišla za náma staniční
a říká: „Aaa vidím, že už jste se poznaly, Gertruda tu má
observační praxi...ale..nooo...mmmm...když změří tlak nebo tak,
tak se nic nestane....taky jinak by to asi pro ní nebylo moc
přínosný...“ Takže po tomto jsem mohla naředit a podat
antibiotika, ošetřit rány po císařském řezu, dát
intramuskulárku a poslechnout všem těhotným ozvy :D Ale přišla jsem si jak studentka, ptám se na každou blbost....achjo.
Por.as.
ve službě jsou dvě, jak už jsem říkala. Jedna jede dvanáctky a
druhá evropské služby – ranní 7-14, odpolední 13:30-21:00 a
noční 21-7. Trochu mi přijde, že jak je každá zodpovědná za
svou chodbu, moc neví, co má druhá, protože službu nepředávají
všechny pohromadě. Co kdyby pak jedna někam odběhla a na její
chodbě se přihodil výhřez pupečníku...ta druhá o jejích
ženách nic neví. Ale třeba takhle rizikové ženy nechávají na
porodním sále. Uvidíme.
Taky
nemají centrální alarm, ale pípátko v kapse, na kterém vidí,
který pokoj zvonil. Když zazvoní, tak ovšem ihned neběží
zkontrolovat, co se děje.
Když
zavádí kanylu, nemusí to složitě psát na tři místa. Vlastně
ani nemají svoje razítko. Vlastně...jsem tam ještě nikoho
neviděla použít nějaké razítko. A všechno píšou rukou. Léky
jsou předepsané takhle / a když ho podáte, odškrtnete takhle X a
hotovson. Na infuzi píšou jen číslo pokoje a co v ní je, léky
odstřihávají z blistrů – věci u nás absolutně zakázané.
Musím
se podívat, jaké perinatální výsledky má Itálie, protože
oproti nám dělají mnohem míň odběrů, monitorů, poslechů ozev
a všeho.
Glykémii
tu měří zdravotničtí asistenti/sanitářky.
S
pacientkami si většinou tykají.
Dojmů je strašně moc, ale...musím do toho víc proniknout...a vzhledem k tomu, že mám rozepsané služby na šest dní v týdnu včetně soboty, to asi nebude problém ;).
Gertrudko, sleduju te uz dlouho a jsem moc rada, ze jsi opet zacala prispivat. :-) Mas moc zajimavy zivotni a profesni pribeh. Klobouk dolu a preji jen to nejlepsi. Budu rada za pokracovani. :-) Lucie
OdpovědětVymazat