Přeskočit na hlavní obsah

Doporučení WHO mateřské a novorozenecké péče pro pozitivní postnatální zkušenost 2022

Mateřská péče

Hodnocení matky

1) U všech žen by mělo být kontrolováno krvácení, tonus dělohy a výška fundu, teplota a srdeční frekvence rutinně během prvních 24 hodin od první hodiny po porodu. Krevní tlak by měl být změřen krátce po porodu, pokud je v pořádku, tak poté během šesti hodin. Spontánní močení by mělo nastat do šesti hodin. - doporučeno

Další hodnocení by mělo zahrnout obecnou pohodu, diurézu, močovou inkontinenci, gastrointestinální funkci, hojení porodního poranění, bolest hlavy, únavu, bolest zad, bolest perinea, bolest dělohy a očistky. 

2) V prostředí s vysokým výskytem HIV by měly být všechny ženy testovány, ať už negativní, tak ty, jež nebyly testovány v těhotenství.  - doporučeno ve specifickém kontextu

V prostředí s nízkým výskytem HIV může být zváženo postnatální testování.

3) Systematický screening tuberkulózy může být provedeno napříč obecnou populací, včetně žen v oblastech, kde je výskyt TBC 0,5% a více.  - doporučeno ve specifickém kontextu

V oblastech, kde je výskyt TBC více než 100/100.0000 nebo více, by měl být prováděn systematický screening.  - doporučeno ve specifickém kontextu

Ženy, které mají blízký kontakt s jedinci s TBC, by měly být testovány. - doporučeno

Intervence pro běžné fyzické symptomy

4) Lokální chlazení může být nabídnuto k úlevě od akutní bolesti poranění hráze podle preferencí ženy. - doporučeno. 

10-20 min opakovaně během prvních 48 hodin

5) Orální paracetamol je doporučen jako lék první volby pro úlevě od bolesti hráze. - doporučeno

1000mg

6) Nesteroidní antiflogistika per os mohou být použity k úlevě od bolesti způsobené zavinováním dělohy. - doporučeno

7) Nejsou doporučeny rutinní cviky na posílení pánevního dna jako prevence poporodní močové a anální inkontinence. 

opakované kontrakce svalů pánevního dna několikrát za den po dobu několika týdnů X je výhodné u žen, které po porodu trpí stresovou inkontinencí

8) Ženy by měly být poučeny jak předcházet a léčit městnání mléka za pomocí kojení na vyžádání, správného přiložení a přisátí dítěte, ručního odstříkávání mléka a použití teplých a studených obkladů. - doporučeno

9) K léčbě městnání mléka nejsou doporučeny farmakologické zásahy jako subkutánní oxytocin a proteolytické enzymy. - nedoporučeno

Preventivní přístupy

10) K prevenci zánětu prsu (mastitidy) by ženy měly být poučeny o kojení na vyžádání, správném přiložení a přisátí dítěte, ručním odstříkávání mléka, použití teplých a studených obkladů. - doporučeno

11) Rutinní orální nebo topická antibiotika jako prevence zánětu prsu nejsou doporučena.

12) Ženy by měly být poučeny o správné dietě a faktorech spojených se zácpou. - doporučeno

pitný režim + vláknina, pohyb

13) Rutinní použití projímadel jako prevence zácpy není doporučeno.

14) Rutinní použití antibiotik u žen s nekomplikovaným vaginálním porodem není doporučeno. 

15)  Preventivní terapie (odčervení) za použití jedné dávky albendazolu (1-2x ročně) je doporučeno u všech netěhotných dospívajících dívek nebo žen v produktivním věku, včetně žen po porodu, v oblastech, kde je výskyt parazitických červů více než 20%. - doporučeno ve specifickém kontextu

16) V komunitách s endemickým výskytem motolic 10% a více je doporučena roční preventivní terapie jednou dávkou praziquantelu u 75-100% těhotných žen v prvním trimestru a u dospívajících a žen v produktivním věku, včetně nedělek a kojících. - doporučeno ve specifickém kontextu

17) Orální profylaxe HIV v podobě tenofoviru by měla být zahájena nebo pokračována u nedělek nebo kojících žen s vysokým rizikem nakažení HIV. 

Mentální zdraví

18) Screening postnatální deprese a úzkosti za pomocí jednoho z validních nástrojů je doporučen a měl by být následován diagnostickým a léčebným procesem u žen, které budou pozitivní. - doporučeno

Edinburgh Postnatal Depression Scale (EPDS) nebo Patient Health Questionnaire-9 (PHQ-9).

19) Psychosociální a/nebo psychologické intervence během prenatálního a postnatálního období jsou doporučeny jako prevence deprese a úzkosti. - doporučeno

Výživa a fyzická aktivita

20) Suplementace železa per os, samotná nebo spolu s kyselinou listovou, může být poskytnuta ženám 6-12 týdnů po porodu ke snížení rizika anémie. - doporučeno ve specifickém kontextu. 

21) Suplementace vitaminu A není doporučena. 

22) Všechny ženy po porodu bez kontraindikací by měly být poučeny o pravidelné fyzické aktivitě, alespoň 150 minut týdně a zahrnutí nejrůznějších fyzických a posilujících aktivit, jemné protahování může být také užitečné. - doporučeno

23) Ženy po porodu by měly omezit sedavý způsob života a nahradit ho lehkou fyzickou aktivitou. - doporučeno

24) Poskytnutí informací a služeb ohledně vhodné antikoncepce během poporodního období je doporučeno. 



Péče o novorozence

25) Během každého kontaktu po porodu by měl být zhodnocen novorozenec a mělo by být více prošetřeno pokud: se nekrmí dobře, křeče, zvýšená dechová frekvence (více než 60/min), vtahování hrudníku, žádný spontánní pohyb, horečka (více než 37,5°C), nízká tělesná teplota (méně než 35,5°C), žloutenka během prvních hodin nebo žluté dlaně a plosky nohou kdykoliv. Rodiče by měly být poučeni o vyhledání lékařské péče, pokud střetnou jakokoukoliv z těchto kondicí. - doporučeno

26) Je doporučen univerzální novorozenecký screening abnormalit zraku a měl by být následován diagnostickými a léčebnými procesy. - doporučeno

Během prvních šesti týdnů po porodu. 

27) Je doporučen časný screening sluchu k identifikaci permanentní bilaterální ztráty sluchu a měl by být následován diagnostickými a léčebnými procesy. - doporučeno 

28) Je doporučen univerzální screening novorozenecké žloutenky transkutánním bilirubinometrem při propuštění. - doporučeno

29) Není dostatek důkazů k doporučení či nedoporučení univerzálního screeningu celkového sérového bilirubinu. - nedoporučeno

Preventivní péče

30) První koupel by měla být odložena alespoň 24 hodin po porodu. - doporučeno

Není žádný důkaz o její prospěšnosti. 

31) Rutinní použití zvláčňujících prostředků (krémů, emolencií) u zdravých termínových novorozenců není doporučeno. 

32) Čistá, suchá péče o pupečník je doporučena. 

Denní aplikace 4% chlorhexidinu na pupeční pahýl první týden po porodu je doporučena jen v prostředí, kde jsou používány škodlivé tradiční látky (zvířecí trus). 

33) Je doporučeno ukládat dítě ke spánku v poloze na zádech v prvním roce života jako prevence SIDS. 

34) Očkování novorozenců je doporučeno podle posledních doporučení WHO. 

Výživa

35) Rutinní podání vitaminu A není doporučeno. 

V prostředí s důvěryhodnými a aktuálními daty, která ukazují na zvýšenou dětskou úmrtnost (více než 50/1000 porodů) a na karenci vitaminu A u matek, může být zváženo podání jedné dávky vitaminu A 50.000IU během prvních tří dnů ke snížení úmrtnosti. - doporučeno ve specifickém kontextu. 

36) Suplementace vitaminu D u kojených, termínových dětí je doporučena jen v kontextu rigorozního výzkumu. - doporučeno ve specifickém kontextu. 

Růst a vývoj

37) Jemná celotělová masáž může být zvážena u zdravých, termínových novorozenců vzhledem k jejím benefitům pro růst a vývoj. - doporučeno

38) Všechny děti mezi 0-3 lety by měly dostávat vnímavou péči, rodiče a pečující osoby by měly být podporovány ve vnímavé/citlivé péči. - doporučeno

39) Všechny děti mezi 0-3 lety by měly provozovat časné učící aktivity se svými rodiči nebo pečujícími osobami. Rodiče a pečující osoby by měly být podporovány k provozování těchto aktivit. - doporučeno

40) Podpora vnímavé péče a časné učení by měla být součástí intervencí k optimální výživě novorozenců a dětí. 

41) Psychosociální intervence k podpoře mateřského mentálního zdraví by měly být zahrnuty do služeb týkajících se dětského zdraví a vývoje. 

42) Všechny děti by měly být výhradně kojeny od narození do šesti měsíců. Ženám by měla být poskytnuta podpora a counselling ohledně výlučného kojení při každém kontaktu po porodu. 

43) Zařízení poskytující mateřskou a novorozeneckou péči by měla mít jasně psaný protokol kojení, který je rutinně komunikován zaměstnancům a rodičům. 

Zařízení poskytující mateřskou a novorozeneckou péči, včetně péče o kojení, by měla mít dostatečné znalosti, dovednosti a kompetence k podpoře kojení. 

Zdravotnické systémy a podpora zdraví

44) Jsou doporučeny alespoň čtyři postnatální schůzky. Pokud porod proběhl ve zdravotnickém zařízení, ženy a novorozenci by měli být v péči alespoň 24 hodin po porodu. Pokud porod proběhl v domácím prostředí, první postnatální kontakt by měl proběhnout do 24 hodin po porodu. U zdravých žen a novorozenců jsou doporučeny alespoň další tři kontakty jsou doporučeny - mezi 48-72 hodinami, mezi 7-14 dny a 6 týdnů po porodu. 

45) Péče o ženy a novorozence ve zdravotnickém zařízení je doporučena alespoň 24 hodin po vaginálním porodu. 

46) Před propuštěním ženy a novorozence do domácího prostředí je potřeba zhodnotit: fyzickou a psychickou pohodu ženy a novorozence, schopnosti a důvěru ženy postarat se sama o sebe, schopnosti a důvěru rodičů a pečujících osob postarat se o novorozence, domácí prostředí a další faktory, které mohou ovlivnit péči v domácím prostředí. 

47) Před propuštěním by měly být ženy a rodiče dostatečně edukování a připraveni na propuštění a přesun do domácího prostředí. Mohou pomoci informační materiály jako letáky, publikace, piktogramy. 

48) K poporodní péči o ženu a novorozence jsou doporučeny návštěvy zkušeného zdravotnického pracovníka v domácím prostředí. Kde to není možné, jsou možné ambulantní návštěvy ve zdravotnickém zařízení. 

49) Kontinuální péče porodní asistentky, kde porodní asistentka nebo malá skupina porodních asistentek podporuje ženu během těhotenství, při porodu a po porodu, je doporučena v prostředí, kde jsou tyto programy dobře fungující. - doporučeno ve specifickém kontextu. 

50) Rozdělení úloh v podpoře mateřského a novorozeneckého zdraví mezi zdravotnické pracovníky, sestry, porodní asistentky a lékaře je doporučeno. 

Rozdělení úloh v poskytování poporodní antikoncepce mezi sestry, porodní asistentky a lékaře je doporučeno. 

51) Zákonodárci by měly zvážit intervence zahrnující edukaci, regulaci, personální a profesionální podporu k rozvoji zdravotnické pracovní síly, nábor a udržení v rurálních a odloučených oblastech. 

52) Intervence k zahrnutí mužů do péče během těhotenství, při porodu a po porodu jsou doporučeny k usnadnění a podpoře sebepéče ženy, péče v domácím prostředí a během hospitalizace k optimalizování využití nemocniční péče pro porodnické a novorozenecké komplikace.

Tyto intervence jsou doporučeny, pokud jsou praktikovány způsobem, který respektuje, podporuje a usnadňuje ženiny preference a její autonomii v rozhodování a podporuje ženy v péči o sebe a novorozence. 

53) Používání dokumentace v domácí péči jako doplněk k nemocniční dokumentaci je doporučen u péče o těhotné ženy a nedělky, novorozence a děti, za účelem zlepšení péče, zapojení mužů, péči o matku a novorozence v domácím prostředí, kojení a krmení a komunikaci mezi zdravotnickými pracovníky, ženami a rodiči. 

54) WHO doporučuje cílenou digitální komunikaci pro změnu chování ohledně sexuálního, reprodukčního, mateřského, novorozeneckého a dětského zdraví, pokud jsou dostatečně ošetřeny citlivé informace a privacy. 

55) WHO doporučuje použití digitálního oznámení porodu tam, kde tato oznámení poskytují zdravotnickému systému data na individuální úrovni a/nebo civilní registraci a statistický systém, anebo tam, kde zdravotní systém a statistický systém má kapacity odpovědět na oznámení.



PDF infografiky ke stažení zde


Tento překlad nebyl vytvořen World Health Organization (WHO). WHO není zodpovědná za obsah přesnost obsahu a překladu. Originální anglická verze je jedinou závaznou a autentickou verzí. 

CC BY-NC-SA 3.0 IGO; https://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/3.0/igo

WHO recommendations on maternal and newborn care for a positive postnatal experience [online]. Geneva: World Health Organization, 2022 [cit. 2022-04-04]. ISBN 978-92-4-004598-9. Dostupné z: https://www.who.int/publications/i/item/9789240045989


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Masáž hráze v těhotenství

Až 85% žen při prvním porodu utrpí nějaký typ poranění, přičemž toto poranění má mnohdy dlouhodobé následky, zvlášť pokud se jednalo o poranění třetího nebo čtvrtého stupně (nastává cca v 0,5-10%) anebo epiziotomii (jejíž rutinní používání není již dlouhou dobu doporučováno!) Rizikové faktory pro poranění jsou: abnormální polohy plodu, operační vag.porod, překotný porod, makrosomie plodu, obezita matky, nulipara, pokročilý věk matky  Poranění třetího a čtvrtého stupně je spojeno s rozestupem rány, močovou inkontinencí, dyspareunií, anální inkontinencí, fistulemi, prolapsem pánevních orgánů.  A ani nemusíme zmiňovat psychické trauma. Mnoho žen ze strachu z poranění žádá císařský řez (ačkoliv bolest přetrvávající více než jeden rok je častější u žen po SC než po vaginálním porodu - 22% vs 8%). (4) Masáž hráze zvyšuje relaxaci svalů a prokrvení hráze , napomáhá rozšíření tkání a zvýšení jejich elastičnosti, ženy se naučí uvolnit se při pocitu pálení či bolesti hráze, což je důležité při p

Jak klasifikovat císařské řezy a analyzovat jejich četnost - ROBSON

  Připomeňme, že dle WHO by podíl císařských řezů neměl nikde přesahovat 10-15% . V posledních desetiletích se jejich počet ovšem progresivně zvyšuje, ačkoliv všechny faktory, které se podílejí na tomto fenoménu, nejsou ještě zcela známé. Narůst císařských řezů (SC) je problémem veřejného zdraví a také zdrojem mnohých polemik ohledně rizik pro zdraví a výdajů spojených s tímto nárůstem. Pro porozumění faktorům, které určují tento fenomén a naplánování efektivních opatření pro snížení či zvýšení SC, kde je vhodné, je nezbytné mít nástroje schopné monitorovat a porovnávat podíl císařských řezů v daném zdravotnickém zařízení v průběhu času a mezi různými zdravotnickými zařízeními navzájem. Tradičně se monitoruje percentuální podíl SC na všech porodech na úrovni jednoho zařízení. Tímto způsobem získaná data jsou ovšem velmi variabilní a složité na interpretaci, poněvadž mezi zařízeními se liší úroveň péče (perinatologické centrum vs okresní porodnice), charakteristika rodiček( nízko

Intermitentní poslech ozev plodu

O intermitentním poslechu ozev toho bylo napsáno hodně, ale vzhledem k tomu, že se výsledky, které byly shledány, neodráží v české literatuře, praxi a doporučených postupech, je asi potřeba to stále opakovat. Docela bych polemizovala s Metodickým doporučením MZ ČR...využití porodních asistentek při vedení porodu ...centra porodní asistence (u fyziologického porodu/nízkorizikové ženy). Následující text se bude vztahovat na péči o nízkorizikovou ženu, u které riziko zůstává nízké po celý průběh porodu. Při výskytu komplikací, anomálií při intermitentní auskultaci nebo u jinak rizikové ženy je samozřejmé použití kontinuálního CTG.    Metodické pokyny nám říkají: „Součástí objektivního vyšetření (při příjmu na porodní sál) je ... vstupní CTG“ Není jisté, zda CTG při příjmu přináší výhody. NICE (1)  - Rutinní CTG při příjmu bylo spojeno s nárůstem SC a žádným zlepšením perinatálních výsledků, tyto důkazy ovšem nejsou dostatečně silné. FIGO (2) - CTG při příjmu zvyšuje pravděpodobnost