Přeskočit na hlavní obsah

Nové guidelines NICE pro předporodní péči

 Poslední guidelines ač neustále aktualizované vyšly v roce 2008. Nutno uznat, že to je hodně dlouhá doba a pokrok se nezastaví. Co přináší nové guidelines z letošního srpna? Asi nejvíc jsem si všimla důrazu na informovanou volbu, edukaci, zhodnocení rizik předtím než se manifestují  možné komplikace, rozdílů mezi etniky a snad poprvé je celá jedna část věnována partnerovi těhotné

Následují doporučení, která mě nejvíc zaujala. 

 


Edukovat o škodlivosti kouření, abstinenci a zdravém životním stylu. Např. že žádný alkohol je nejbezpečnější volbou pro zdravý vývoj plodu (v roce 2008 doporučení znělo - nepít alkohol v prvních 3 měsících těhotenství a poté nepít více než 1-2 jednotky jednou/dvakrát týdně).

10 rutinních vyšetření/schůzek v těhotenství s lékařem či porodní asistentkou pro nulipary, 7 vyšetření/schůzek pro pluripary od 10. týdne těhotenství. Je doporučena kontinuální péče porodní asistentky nebo malou skupinou porodních asistentek. (2008 – porodní asistentky nebyly jasně specifikované)

Zahrnout partnery podle přání ženy, informovat, že je vítáno mít s sebou partnera na vyšetřeních v těhotenství a kurzech. Naplánovat schůzky tak, aby se partner mohl zúčastnit. Poskytnout partnerovi informace, jak může podporovat ženu v těhotenství a po porodu, poskytnout mu informace o těhotenství, propagovat pozitivní image zapojení partnera do těhotenství, zvážit způsoby, jak se partner může schůzek zúčastnit na dálku.

Vzít v úvahu, že ženy z některých minoritních skupin nebo z vyloučených oblastí mohou mít zvýšené riziko úmrtí a komplikací a budou potřebovat intenzivnější kontroly. V porovnání s bílými ženami (8:100.000) je riziko mateřského úmrtí 4x vyšší u černých žen, 3x vyšší u smíšených žen, 2x vyšší u asijských žen (kromě čínských). Riziko mrtvorozenosti v porovnání s bílými dětmi (34:100.000) je více než dvakrát vyšší u černých dětí, asi dvakrát vyšší u asijských dětí.

Na první schůzce nabídnout změření výšky a váhy a vypočítání BMI indexu, nabídnout krevní vyšetření (krevní obraz, skupinu + Rh), nabídnout screening HIV, syfilis, hepatitida B, screening anomálií plodu.

Nabídnout UZ vyšetření mezi 11+2–14+1 pro určení gestačního stáří, detekci vícečetného těhotenství, screening Downova, Edwardsova a Patau syndromu.

Nabídnout UZ vyšetření mezi 18+0–20+6 pro screening fetálních anomálií, určení umístění placenty.

V 28. týdnech nabídnout profylaxi anti-D všem Rh-negativním ženám, zopakovat krevní obraz, skupinu + Rh.

Určit riziko trombembolických komplikací na první schůzce. V případě zvýšeného rizika předat ženu do péče lékaři. 

Určit riziko gestačního diabetu na první schůzce. Pokud je přítomno riziko, nabídnout OGTT v 24+0-28+0 tt.

Určit riziko pro rozvoj preeklampsie na první schůzce a znovu v druhém trimestru. Rizikovým ženam doporučit aspirin. Při každé schůzce změřit krevní tlak. U žen po 20+0 tt s první epizodou hypertenze (>140/90) zařídit kontrolu na vyšší úrovni péče do 24 hodin. U žen s vážnou hypertenzí (>160/110) zařídit kontrolu na vyšší úrovni ještě ten den.

Nabídnout kontrolu proteinurie z moče papírkem na každé schůzce.

Určit riziko restrikce fetálního růstu na první schůzce a znovu v druhém trimestru.

Nabídnout měření vzdálenosti spona-fundus na každé schůzce od 24+0 tt, vést růstovou křivku. Při jakýchkoliv diskrepancích nabídnout UZ kontrolu.

Neprovádět rutinně UZ kontroly po 28+0 tt u nekomplikovaných těhotenství. (Mnoho žen je může vyžadovat, ale výzkumy neukazují žádné výhody).

Diskutovat pohyby plodu od 24+0 a zdůraznit, že má kontaktovat porodnici, kdykoliv je znepokojena ohledně snížení četnosti pohybů.

Nabídnout vyšetření vnějšími hmaty po 36+0 tt k určení možné polohy koncem pánevním. Při podezření na KP provést kontrolu UZ.

Ženy s nekomplikovaným KP po 36+0 – konzultovat výhody a nevýhody jejich možností – obrat zevními hmaty, vaginální porod, elektivní císařský řez.

Při péči o těhotnou ženu naslouchat jejím potřebám a preferencím. Vždy diskutovat výhody a rizika a ujistit ženu, že může jakoukoliv intervenci odmítnout. Respektovat rozhodnutí ženy. Použít vyjadřování ušité na míru ženě a jejímu partnerovi a ujistit se, že předané informace plně pochopila. 

Poradit ženám, aby se po 28+0 tt vyvarovaly polohy na zádech ke spánku.

Ujistit ženy, že zvracení a nausea jsou normální a měly by vymizet do 16-20 tt. U žen s mírným-středním průběhem poradit nefarmakologická řešení, například zázvor. Vysvětlit výhody a rizika antiemetik. U žen se středním až vážným průběhem doporučit intravenózní tekutiny, zvážit akupresuru jako pomocnou metodu. (Podle studií zázvor může být učinný v mírnění symptomů, metoclopramid a ondasentron jsou efektivní, pyridoxin a doxylamin – jediné indikované k tomuto účelu – nedostatek důkazů o účinnosti, antagonisté receptoru H1 – antihistaminika – nízká úroveň důkazů)

Poskytnout informace, jak změnit životní styl a jídelníček při pálení žáhy. Zvážit podání antacid.

Vysvětlit, že zvýšený vaginální výtok je normální, ale pokud je přítomno svrbění, bolest, nepříjemný zápach nebo dysurie, jsou potřeba další vyšeření. Při symptomatickém výtoku zvážit vaginální stěr. Nabídnout imidazol (clotrimazol, econazol) k léčbě kandidózy. Zvážit jen vaginální antibiotika k léčbě vaginózy.

Nevysvětlitelné vaginální krvácení po 13 týdnu těhotenství – nabídnout anti-D imunoglobulin ženám s vaginálním krvácením po 13tt pokud jsou Rh-negativní či rizikové pro isoimunizaci, zajistit vyšetření vyšší úrovně. Zvážit riziko abrupce placenty, předčasného porodu, zkotrolovat umístění placenty.

 https://www.nice.org.uk/guidance/ng201

Mě nejvíce zaujalo zapojení partnera a že nejsou nutné ultrazvuky po 28. týdnu. Tedy to je v Itálii běžná praxe, třetí ultrazvuk okolo 34.týdne je hrazen jen pokud jsou přítomny další indikace ke kontrole růstu plodu, takže mnoho žen (těch, které nevyužívají soukromých gynekologů) za celé těhotenství podstoupí jen dva ultrazvuky. A pak je tu např. moje sestra, která ještě před morfologickým screeningem ve druhém trimestru za sebou měla ultrazvuky už čtyři, ač je mladá, zdravá a vše probíhá naprosto fyziologicky. Ale "je ráda, že se to tak bedlivě kontroluje". 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Masáž hráze v těhotenství

Až 85% žen při prvním porodu utrpí nějaký typ poranění, přičemž toto poranění má mnohdy dlouhodobé následky, zvlášť pokud se jednalo o poranění třetího nebo čtvrtého stupně (nastává cca v 0,5-10%) anebo epiziotomii (jejíž rutinní používání není již dlouhou dobu doporučováno!) Rizikové faktory pro poranění jsou: abnormální polohy plodu, operační vag.porod, překotný porod, makrosomie plodu, obezita matky, nulipara, pokročilý věk matky  Poranění třetího a čtvrtého stupně je spojeno s rozestupem rány, močovou inkontinencí, dyspareunií, anální inkontinencí, fistulemi, prolapsem pánevních orgánů.  A ani nemusíme zmiňovat psychické trauma. Mnoho žen ze strachu z poranění žádá císařský řez (ačkoliv bolest přetrvávající více než jeden rok je častější u žen po SC než po vaginálním porodu - 22% vs 8%). (4) Masáž hráze zvyšuje relaxaci svalů a prokrvení hráze , napomáhá rozšíření tkání a zvýšení jejich elastičnosti, ženy se naučí uvolnit se při pocitu pálení či bolesti hráze, což je důležité při p

Intermitentní poslech ozev plodu

O intermitentním poslechu ozev toho bylo napsáno hodně, ale vzhledem k tomu, že se výsledky, které byly shledány, neodráží v české literatuře, praxi a doporučených postupech, je asi potřeba to stále opakovat. Docela bych polemizovala s Metodickým doporučením MZ ČR...využití porodních asistentek při vedení porodu ...centra porodní asistence (u fyziologického porodu/nízkorizikové ženy). Následující text se bude vztahovat na péči o nízkorizikovou ženu, u které riziko zůstává nízké po celý průběh porodu. Při výskytu komplikací, anomálií při intermitentní auskultaci nebo u jinak rizikové ženy je samozřejmé použití kontinuálního CTG.    Metodické pokyny nám říkají: „Součástí objektivního vyšetření (při příjmu na porodní sál) je ... vstupní CTG“ Není jisté, zda CTG při příjmu přináší výhody. NICE (1)  - Rutinní CTG při příjmu bylo spojeno s nárůstem SC a žádným zlepšením perinatálních výsledků, tyto důkazy ovšem nejsou dostatečně silné. FIGO (2) - CTG při příjmu zvyšuje pravděpodobnost

Kristellerova exprese - záchranný manévr?

"My vám trošku pomůžeme s tlačením" . Kolik žen tuhle větu při porodu slyšelo a kolik odešlo s modřinami na břichu.. Kristellerova exprese je postup "non lege artis" , takže byla nahrazena "přidržením děložního fundu" , který je uváděn v Doporučeních k pomoci rodičce při tlačení ve 2. době porodní od ČGPS. Hranice mezi těmito dvěmy pojmy je ovšem velmi tenká.  Kristellerova exprese spočívá v aplikaci manuálního tlaku na děložní fundus během kontrakce ve směru porodního kanálu s cílem zkrátit trvání druhé doby porodní . Tento tlak může být také aplikován za pomocí nafukovacích pásů. Nicméně neexistuje jednotná definice a standardizace tohoto manévru - aplikovaná síla je obtížné kontrolovatelná , také v souvislosti s pozicí plodu, objemu plodové vody, struktuře porodního kanálu, umístění ruky na břicho matky, jeho obvodem.  Manévr by měl být prováděn pouze když je hlava na pánevního dna. Neměl by být opakován více než 3-4x.  Popsané indikace jsou: distres