Bezpečné mateřství a COVID-19, Update statement FIGO, březen 2021

 

Update statementu FIGO (International federation of gynecology and obstetrics) k březnu 2021.

Reporty ukázaly, že u těhotných žen je průběh infekce COVID-19 mírný v 86%, vážný v 9% a kritický v 5%. Je prakticky stejný jako průběh u netěhotné populace – mírný v 81%, vážný v 14% a kritický v 5%. Aktuální data ukazují, že u těhotných je větší riziko vážnějšího průběhu v porovnání s jejich netěhotnými protějšky, ačkoliv absolutní riziko pro vážný COVID-19 zůstává nízké.

Preexistující kardiovaskulárni nebo plicní onemocnění, diabetes, pokročilý věk a obezita, jsou rizikové faktory pro vážný průběh COVID-19. Zdá se, že podíl COVID-19 pozitivních je vyšší u těhotných než u stejně staré populace. Vážný průběh onemocnění se zdá být častější u žen v druhé polovině těhotenství, s pětkrát vyšší pravděpodobností hospitalizací na JIP v porovnání s první polovinou těhotenství. Komplikace jako předčasný porod jsou častější u žen s vážným průběhem COVID-19.

Mezi afroamerickými, asijskými a hispánskými ženami je větší podíl infekce COVID-19, častější hospitalizace na JIP a úmrtí. Tento nepoměr může být způsoben rozdíly v socioekonomické úrovni, přístupu k péči, vystavení se infekci a nerovností ve zdravotních systémech.

Těhotné ženy by měly být poučeny, že musí vyhledat lékařskou péči v případě horečky, únavy, dýchacích obtížích a gastrointestinálních obtížích. S výskytem nových mutací viru se předpokládá výskyt vážnějších komplikací, preventivní opatření jsou velmi nutná. 

 

Vertikální přenos

Perinatální infekce je odhadovaná na 2-5% a probíhá převážně u žen, které se nakazily během týdne před porodem. Výzkumy naznačují, že pokud se vertikální přenos uskuteční, je velmi nezvyklý. Zdá se, že přenos nemůže být ovlivněn způsobem porodu, (ne)kojením, (ne)rooming-in.

Kojení s akutním COVIDem

Jestli kojit či nekojit je nejisté. Co však jisté je, že mateřské mléko poskytuje nejlepší zdroj výživy a ochrany proti mnoha nemocem včetně ušních, plicních a gastrointestinálních infekcích. Také je spojeno se sníženým výskytem dětské obezity, alergií, dětských onkologických onemocnění a syndromu náhlého úmrtí kojence. Úmrtnost je čtnáctkrát menší u plně kojených dětí v porovnání s dětmi nekojenými.

Nadruhou stranu několik reportů zdokumentovalo přítomnost virové RNA v mateřském mléce. Není však jisté, zda se jedná o aktivní virus nebo o degradovanou reziduální nukleovou kyselinu. Nedá se tedy s jistotou určit, zda se virus přenáší mateřským mlékem. Z těchto důvodů krátkodobé i dlouhodobé výhody kojení převažují potenciální rizika přenosu, také vzhledem k tomu, že COVID u kojenců představuje nižší hrozbu pro zdraví a přežití než ostatní nemoci, kterým se dá kojením předejít. Matky by měly být podporovány v kojení.

Důležitá je ovšem prevence. COVID-pozitivní matky by měly:

Mýt si ruce mýdlem a vodou nebo dezinfekcí s 60% alkoholu alespoň 20 vteřin před dotýkáním se dítěte, odsávačky, lahví (pokud si vybere nekojit).

Snažit se nekašlat/nekýchat na dítě během kojení.

Nosit roušku během kojení/odsávání.

Vyčistit lahve/odsávačku, zvážit, aby někdo jiný podal odstříkané mléko dítěti.

Podnět k dalšímu výzkumu – zjistit, zda jestli je v mateřském mléce přítomný živý virus schopný replikace a kdy tato nastává. Poté zjistit, zda kojení vede k utváření imunoglobulinů G a/nebo imunoglobulinů A a zda tyto chrání novorozence.

Původně bylo doporučováno dočasně oddělit novorozence od matky.

Skin-to-skin, bonding, klokánkování mají známé výhody – usnadňují kojení, napomáhají termoregulaci, kontrole glykémie, navázání vztahu matka-dítě, snižují riziko úmrtí u novorozenců s nízkou porodní hmotností. Výhody skin-to-skin a bondingu přesahují novorozenecké období – zlepšují spánkové rytmy, napomáhají nižšímu výskytu problémů s chováním a větší kvalitě rodičovské interakce.

Dodržovat takto blízký kontakt, prostřednictvím rooming-in, sebou nese riziko přenosu COVIDu z matky na novorozence. Musíme zhodnotit, jak závažná infekce by u novorozence propukla, pokud by k přenosu došlo a jaké jsou negativní důsledky oddělení novorozence od matky. U novorozenců je riziko infekce COVID nízké a průběh je často mírný nebo asymptomatický, zatímco důsledky oddělení od matky jsou značné. Tím pádem není žádný rozdíl, pokud novorozenec zůstane s pozitivní matkou nebo ne. Mělo by být dovoleno rooming-in 24h denně, skin-to-skin, klokánkování, kojení, obzvlášť hned po porodu. Matka by měla být poučena o prevenci přenosu.

Matky by měly být informovány, že pokud se rozhodnou, aby byl od nich novorozenec oddělen, není jisté, zda ho to kompletně ochrání před nákazou, taky vzhledem k tomu, že novorozenec by se mohl nakazit po propuštění z nemocnice. Oddělení může být nutné u matek, které mají vážný průběh a nejsou schopné se o dítě postarat anebo pro novorozence, u kterých by infekce mohla mít vážný průběh (předčasně narození s přidruženými komplikacemi).

Howgh!

Fakt mě chytlo psát a překládat tyhle odborný články. Škoda, že to nikdo nečte :D Pro info o očkování KLIK SEM

Zdroj: https://www.figo.org/safe-motherhood-and-covid-19-march-2021-update