Přeskočit na hlavní obsah

Den Země! Zerowaste kojení vs Hodněwaste umělá výživa

Hodně se mluví o změnách klimatu, strategiích jak snížit uhlíkové emise, recyklaci, vlivu znečištění na zdraví. Udělat něco pro Zemi můžeme i my – kojit!

Výlučné kojení po dobu šesti měsíců ušetří cca 95-153 kg CO2.

Masný a mlékárenský průmysl má na svědomí 30% všech skleníkových plynů. No a většina umělých výživ se vyrábí z kravského mléka. Na vyprodukování každého kilogramu prášku umělé výživy je zapotřebí až 4700 litrů vody a do ovzduší se uvolní 11-14 kg CO2. Navíc ke správné přípravě výživy je nutná horká voda, tudíž další spotřeba elektřiny. Nemluvě o obalech, který nemusí vždy skončit na recyklaci.

Protože je samozřejmě kravské mléko k vyvážené výživě vyvíjejícího se dítěte nevhodné, často se k němu přidávají palmový, kokosový, řepkový nebo slunečnicový olej, rybí olej, minerály a vitamíny. I pokud by tyto přídavky byly schopné uspokojit všechny potřeby miminka, pořád za nimi stojí kolotoč průmyslové produkce. A pak následuje celý řetězec přeprav, marketingu.. Kdyby někdo doopravdy spočítal veškeré náklady na výrobu umělé výživy, asi by se postaral o to, aby se vyráběla jen pro těch pár vzácných případů, kdy je doopravdy potřeba. Ono je ale jednodušší investovat peníze do výroby a propagace něčeho, u čeho mě nemusí zajímat dopad na zdraví a prostředí, protože to pravděpodobně nebudu já, kdo se bude potýkat s následky, než investovat čas, energii a zkušenosti do propagace kojení a pomoci matkám s cílem učinit svět lepším.

Kojení je zerowaste (pokud tedy nepočítáme CO2, který vydechuje matka a že i ona musí jíst atd :)) a novorozenci/kojenci zajišťuje vše, co potřebuje ke správnému vývoji včetně protilátek, které umělé mléko nemůže nikdy zajistit a je prevencí proti mnoha nemocím v dospělosti. 


 

I přes to všechno je na světě plně kojených po dobu šesti měsíců jen asi 40% dětí!

Tento článek není namířen proti matkám, které krmí umělou výživou. Je spíš namířen proti těm, které krmí umělou výživou a myslí si, že tím dětem poskytnou něco lepšího, „když to stojí tolik peněz“. Ne žertuji. Míří na nás - porodní asistentky, lékaře, vlády, organizace, abychom se ještě víc zasadili o to, aby každé dítě bylo kojené a udělali tím svět lepším místem.

 

Inspirace pro tento článek: 

https://internationalbreastfeedingjournal.biomedcentral.com/articles/10.1186/s13006-019-0243-8

https://www.bmj.com/company/newsroom/environmental-cost-of-formula-milk-should-be-a-matter-of-global-concern/

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co víme o nástřihu hráze - epiziotomii?

Epiziotomie byla popsána už v roce 1742 a v roce 1921 doporučována u všech porodů nulipar jako prevence porodního poranění . Léta se věřilo, že snižuje riziko závažných poranění a poruch pánevního dna a že její sutura je snadnější. Nicméně v druhé půlce 20.století začalo pomalu vyplouvat na povrch, že asi nebude tak "zázračná", jak jsme si mysleli, a že důkazy, které máme k dispozici, nejsou dostatečně silné.  Epiziotomie - nastřižení pochvy a perinea slouží k zvětšení průměru východu pánevního a usnadnění vypuzení plodu. Jedná se/jednalo se o nejčastější chirurgický zásah na světě vůbec. Četnost se u jednotlivých států pohybuje od 9% do 100%. Krátkodobé efekty epiziotomie: možné rozšíření na poranění 3. nebo 4. stupně (převážně u mediální epiziotomie!!! 11% riziko vs 2% u mediolat.), krvácení a větší krevní ztráta, edém a infekce, poranění konečníku a svěračů, poranění uretry a močového měchýře, hematom, bolest, rozestup jizvy (1) Dlouhodobé efekty: chronická infekce, ano

Management obézních žen v prekoncepčním období, v těhotenství a po porodu - FIGO

Obezita je u žen ve fertilním věku častá a její výskyt stoupá, předpovídá se, že v roce 2025 bude celosvětově 21% žen obézních. Obezita ovlivňuje klinický přístup k těhotenství, monitoring a intervence a má vliv na perinatální výsledky. Obezita zvyšuje riziko výskytu diabetu typu 2 a kardiovaskulárních onemocnění. V těhotenství přispívá k výskytu gestačního diabetu (který sám o sobě zvyšuje riziko výskytu diabetu 2), jež napomáhá nadměrnému růstu plodu (LGA) a metabolickým poruchám – ty mohou vést k vzniku dětského  diabetu, dětské obezitě, snížení kognitivních funkcí a poruchám psychomotorického vývoje včetně mozkové paralýzy. Těhotné obézní ženy mají také vyšší pravděpodobnost porodu císařským řezem, obtíží se zahájením kojení a jeho kratším trváním. Je také zvýšená pravděpodobnost porodu mrtvého plodu a neplodnosti.  WHO obezitu definuje jako BMI ≥ 30, nicméně doporučení zde uvedená jsou vhodná i pro ženy s nadváhou (BMI 25-29). BMI = váha (kg) / výška (m2). Doporučení pro prekoncep

Jak klasifikovat císařské řezy a analyzovat jejich četnost - ROBSON

  Připomeňme, že dle WHO by podíl císařských řezů neměl nikde přesahovat 10-15% . V posledních desetiletích se jejich počet ovšem progresivně zvyšuje, ačkoliv všechny faktory, které se podílejí na tomto fenoménu, nejsou ještě zcela známé. Narůst císařských řezů (SC) je problémem veřejného zdraví a také zdrojem mnohých polemik ohledně rizik pro zdraví a výdajů spojených s tímto nárůstem. Pro porozumění faktorům, které určují tento fenomén a naplánování efektivních opatření pro snížení či zvýšení SC, kde je vhodné, je nezbytné mít nástroje schopné monitorovat a porovnávat podíl císařských řezů v daném zdravotnickém zařízení v průběhu času a mezi různými zdravotnickými zařízeními navzájem. Tradičně se monitoruje percentuální podíl SC na všech porodech na úrovni jednoho zařízení. Tímto způsobem získaná data jsou ovšem velmi variabilní a složité na interpretaci, poněvadž mezi zařízeními se liší úroveň péče (perinatologické centrum vs okresní porodnice), charakteristika rodiček( nízko