Přeskočit na hlavní obsah

Indukce laktace – kojení bez porodu, adoptivní kojení

Inspirace na články mi velice často přichází ze sociálních sítí. Zahlédla jsem na instagramu fotku lesbického páru, kde obě ženy kojily a v popisku byl zmíněn Newman Goldfarb protokol, díky kterému je možné navodit laktaci i u ženy, která nikdy neporodila a nebyla těhotná. Musím se vytahat za uši, protože jsem nevěděla, že to je možné. Myslela jsem si, že se toho dá dosáhnout jen u žen, které už někdy kojily, což jak víme, je velice starý proces a všechny princátka měly kojné.

Tento proces je vhodný pro adoptivní rodiče / rodiče, kteří se obrátí na náhradní matku, ženy v lesbickém páru, které se chtějí obě podílet na kojení a transgender rodiče. (Ano, byla popsána kazuistika, kdy se podařilo navodit laktaci u 30-leté transženy, která užívala hormonální terapii šest let (1)).

U žen, které již kojily je proces většinou jednodušší, ale laktace se dá navodit i u žen, které nekojily. Chce to jen obrovské odhodlání a motivaci. Ale co může být lepší motivace než dát dítěti všechny protilátky a živiny potřebné k vývoji, chránit ho před rozvojem mnohých nemocí, navázat s ním těsnější vztah a spousta jiných výhod, které s sebou kojení přináší? I kdyby se nepodařilo docílit dostatečné produkce mléka a muselo se sáhnout k umělé výživě, každá kapka mateřského mléka se počítá. Pro adoptivní matky, které nemohou počít vlastní dítě, to také může být proces objevení vlastní síly a uspokojení mateřské role, které jim nebylo dáno porodem a těhotenstvím. 


 

Protokoly indukce laktace se většinou snaží napodobit hladiny hormonů v těhotenství a při porodu – tj. vzestup estrogenu a hlavně progesteronu v těhotenství, jejich pokles po porodu a následný vzestup prolaktinu. Jakmile se mléko začne tvořit, zvýšené hladiny prolaktinu udržuje sání dítěte – princip nabídky a poptávky – čím více dítě saje, tím více mléka se tvoří.

Složení „indukovaného mléka“ se nejvíc podobá zralému mateřskému mléku.(2)

Nejdůležitější je poradit se s lékařem, porodní asistentkou nebo certifikovanou laktační poradkyní.

Protokoly většinou popisují nonstop použití kombinované orální antikoncepce (s vyšší dávkou progesteronu) a léky, které mají jako vedlejší účinek hyperprolaktinémii. Často zmiňovaným je Domperidon užívaný jako antiemetikum. Čím déle jsou užívány, tím lépe se může prs připravit na kojení.

NICMÉNĚ!

Je potřeba zvážit rizika, která plynou z užívání léků – u kombinované hormonální antikoncepce především riziko trombózy a ohledně Domperidonu většina světových farmakovigilančních orgánů neschvaluje jeho použití pro dobu delší než týden.

Náš SÚKL říká: „Ve velmi omezených indikovaných případech (indukce laktace, relaktace), kde se skutečně nedaří žádným běžným způsobem tvorbu mléka adekvátně zvýšit, může lékař na základě odborného uvážení stavu doporučit krátkodobé podávání domperidonu off-label. V takovém případě je lékař odpovědný za léčbu a musí ženu předem informovat o tom, že se jedná o nestandardní postup a vysvětlit očekávané přínosy a rizika.“ Vedlejší účinky jsou bolest hlavy, průjem, deprese, ve vyšších dávkách riziko arytmie, při náhlém vysazení byly zaznamenány abstinenční příznaky (po podávání vysokých dávek).

Takže několik měsíců před porodem žena začne užívat kombinovanou hormonální antikoncepci a lék, který způsobí hyperprolaktinémii, ale sekrece mléka je blokována antikoncepcí. Šest týdnů před termínem porodu by měla vysadit antikoncepci a začít odsávat. Doporučována je výkonná dvojitá elektrická odsávačka. Odsávání je doporučováno každé 3-4 hodiny po dobu 10-20 minut a alespoň jednou během noci, protože jak víme, prolaktin dosahuje nejvyšších hladin právě v noci. Jakmile je zahájeno odsávání, žena může začít užívat byliny – galaktogogy (Galega officinalis, Ostropestřec mariánský, pískavice; nejlépe v kapslích). Samozřejmě je potřeba dbát na pitný režim a omezit kofein.

Matka by měla přiložit dítě k prsu co nejdříve to bude možné, nakrmit jej vždy, když to dítě vyžaduje a často jej přikládat na holou kůži. Poté postupně vysadí lék způsobující hyperprolaktinémii. Pokud dítě ještě není zcela obratné v sání, je výhodné po skončení krmení ještě několik minut odsávat.

Množství vyprodukovaného mléka po indukci se liší u každé ženy. Některé se nerozkojí vůbec, další budou muset přidat umělou výživu. V tomto případě (i pokud žena nemá mléko) je výhodné použití suplementoru (dítě je přisáto k prsu a zároveň je krmeno umělou výživou/odsátým mlékem skrz hadičku), který dítěti poskytne komfort kontaktu s matkou. Když se indukce laktace nezdaří, stojí za pokus zeptat se biologické matky, zda by po limitovanou nemohla darovat dítěti své mléko (případ náhradní matky). Jestli je možné využít banky mateřského mléka nevím, jak znám ČR tak asi ne.

Složitější situace je také pokud je dítě starší a bylo v mezičase krmeno lahví.

I když jsou protokoly velmi rozšířené, nepodařilo se mi najít opravdu validní studie. Nicméně ACOG ve svých doporučeních pro péči o transosoby, které chtějí kojit doporučuje využití protokolů Newman-Goldfarb. Od FIGO, RCOG a WHO jsem nic nenašla. Také si nejsem jistá (ne)bezpečností dlouhodobého užívání domperidonu, takže pokud jde o mě, přiklonila bych se k užívání bylin, homeopatik a odsávání, ačkoliv úspěšnost bude nižší. Rozhodně si ale myslím, že s velkou motivací a asistencí schopné laktační poradkyně je možné dosáhnout alespoň pár kapek.

Zdroje:

1) REISMAN, Tamar a Zil GOLDSTEIN. Case Report: Induced Lactation in a Transgender Woman. Transgender Health [online]. 2018, 3(1), 24-26 [cit. 2021-5-21]. ISSN 2380-193X. Dostupné z: doi:10.1089/trgh.2017.0044

2) PERRIN, Maryanne Tigchelaar, Erica WILSON, Ellen CHETWYND a April FOGLEMAN. A Pilot Study on the Protein Composition of Induced Nonpuerperal Human Milk. Journal of Human Lactation [online]. 2015, 31(1), 166-171 [cit. 2021-5-21]. ISSN 0890-3344. Dostupné z: doi:10.1177/0890334414552827

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25288606/#:~:text=Conclusion%3A%20This%20pilot%20study%20suggests,increasingly%20choose%20to%20induce%20lactation.

 


Komentáře

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Nezlobte se na mě, ale tyhle univerzální "návody na cokoliv" fakt miluju. A to bych dala taky nejradši do uvozovek. Někdo prostě kojí lépe a někdo hůře. Mě třeba provázaly po čas obou mateřských bolestivé bradavky. Prostě to tak bylo a nedalo se svítit. Takže jsem kojila jen do doby, kdy to bylo nezbytně nutné a pak jsem po dohodě s dětským lékařem přešla na dětskou výživu. ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Článek se mi nezdá jako návod na něco. Je pojat jako informační o tom, že něco jako indukce laktace vůbec existuje. Protože třeba pro mě to byla nová informace a protože třeba existuje někdo, komu by tahle informace mohla přijít vhod a třeba se mu to i povede. A třeba taky ne, tak v tom nebude pokračovat.

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji mockráte za váš komentář!

Populární příspěvky z tohoto blogu

Masáž hráze v těhotenství

Až 85% žen při prvním porodu utrpí nějaký typ poranění, přičemž toto poranění má mnohdy dlouhodobé následky, zvlášť pokud se jednalo o poranění třetího nebo čtvrtého stupně (nastává cca v 0,5-10%) anebo epiziotomii (jejíž rutinní používání není již dlouhou dobu doporučováno!) Rizikové faktory pro poranění jsou: abnormální polohy plodu, operační vag.porod, překotný porod, makrosomie plodu, obezita matky, nulipara, pokročilý věk matky  Poranění třetího a čtvrtého stupně je spojeno s rozestupem rány, močovou inkontinencí, dyspareunií, anální inkontinencí, fistulemi, prolapsem pánevních orgánů.  A ani nemusíme zmiňovat psychické trauma. Mnoho žen ze strachu z poranění žádá císařský řez (ačkoliv bolest přetrvávající více než jeden rok je častější u žen po SC než po vaginálním porodu - 22% vs 8%). (4) Masáž hráze zvyšuje relaxaci svalů a prokrvení hráze , napomáhá rozšíření tkání a zvýšení jejich elastičnosti, ženy se naučí uvolnit se při pocitu pálení či bolesti hráze, což je důležité při p

Intermitentní poslech ozev plodu

O intermitentním poslechu ozev toho bylo napsáno hodně, ale vzhledem k tomu, že se výsledky, které byly shledány, neodráží v české literatuře, praxi a doporučených postupech, je asi potřeba to stále opakovat. Docela bych polemizovala s Metodickým doporučením MZ ČR...využití porodních asistentek při vedení porodu ...centra porodní asistence (u fyziologického porodu/nízkorizikové ženy). Následující text se bude vztahovat na péči o nízkorizikovou ženu, u které riziko zůstává nízké po celý průběh porodu. Při výskytu komplikací, anomálií při intermitentní auskultaci nebo u jinak rizikové ženy je samozřejmé použití kontinuálního CTG.    Metodické pokyny nám říkají: „Součástí objektivního vyšetření (při příjmu na porodní sál) je ... vstupní CTG“ Není jisté, zda CTG při příjmu přináší výhody. NICE (1)  - Rutinní CTG při příjmu bylo spojeno s nárůstem SC a žádným zlepšením perinatálních výsledků, tyto důkazy ovšem nejsou dostatečně silné. FIGO (2) - CTG při příjmu zvyšuje pravděpodobnost

Jak klasifikovat císařské řezy a analyzovat jejich četnost - ROBSON

  Připomeňme, že dle WHO by podíl císařských řezů neměl nikde přesahovat 10-15% . V posledních desetiletích se jejich počet ovšem progresivně zvyšuje, ačkoliv všechny faktory, které se podílejí na tomto fenoménu, nejsou ještě zcela známé. Narůst císařských řezů (SC) je problémem veřejného zdraví a také zdrojem mnohých polemik ohledně rizik pro zdraví a výdajů spojených s tímto nárůstem. Pro porozumění faktorům, které určují tento fenomén a naplánování efektivních opatření pro snížení či zvýšení SC, kde je vhodné, je nezbytné mít nástroje schopné monitorovat a porovnávat podíl císařských řezů v daném zdravotnickém zařízení v průběhu času a mezi různými zdravotnickými zařízeními navzájem. Tradičně se monitoruje percentuální podíl SC na všech porodech na úrovni jednoho zařízení. Tímto způsobem získaná data jsou ovšem velmi variabilní a složité na interpretaci, poněvadž mezi zařízeními se liší úroveň péče (perinatologické centrum vs okresní porodnice), charakteristika rodiček( nízko